Hollohlaway

Milá oddechovka která sice není tak dobrá jako předchozí film, ale i tak je stejně prosluněná a francouzsky švihnutá.

Hlavní pár mi přišel v pohodě, zajímavý a originální, i princezna osvěžila svoji civilností. Několik scén bylo zajímavých a vtipných, ale celkově scénář plný hloupostí a blábolivé pitvořivé dialogy, které jsou prokletím českých pohádek, srážejí film do podprůměru.

Kdyby měli bratři Coenové šikmý oči, natočí tohle. Zápletka, humor, a drama až do konce. Den blbec je napínavá jízda, jen podle korejských pravidel, která každému nesednou, ale nečekaně kvalitní. Finálová civilní bitka je výborná a originální a chudáka policajta vám musí být od začátku líto. Ale nebojte, i Korejci mají rádi happy end.

Naprosto nevýrazná slátaná beletrie pro puboše, bez hlavy a paty, bez vysvětlení a objasnění. Záplava nelogičností a nesmyslů uprostřed houfu hladce oholených a nagelovaných fešáčků beze stopy hereckého talentu, vedená šíleným vůdcem s ještě šílenějším obočím. Heslovité konverzace skládající se z poloviny z frází typu " Musíme odsud vypadnout " nejsou ani směšné. Jen jsem na začátku viděl rytí jména do betonu NOŽEM, a věděl jsem, že bude zle. Dnes se dá natočit film podle čehokoliv. Skupina mládeže ponechána na pospas na opuštěném místě jde popsat mnohem lépe a propracovaněji, např. Pán much. Ale toto? Hunger games, Divergence, a teď toto. Au au.

V jednoduchém příběhu s obvyklým přídělem morální výuky o důležitosti přátelství, soudržnosti, bla bla, je jediná věc která se vymyká. A to jsou ti malí fotbalisti. Úžasně podaná mentalita hráčů, vtípky, narážky, všechny stereotypy, to je vtipně zpracováno a navíc ve velice slušné animaci. Zbytek už tak výjimečný není, a občas je to i nudné. Ovšem finální zápas to opět zvedá, a nezbývá než konstatovat, že tohle se může natočit jen v Jižní Americe, kde je fotbal náboženstvím.

Velice slušný, ale průmer. Herecky výborně, Pitt a Lerman přímo skvěle. Pittovi jsem věřil každou vteřinu všech předchozích bojů, měl je vepsány v obličeji, životem unaveného člověka, co viděl to co nechtěl. Lerman vyjukaný tak akorát, uvěřitelně, civilně. Hudba také fajn, a záběry techniky a kvalitně nasnímané boje mě bavily. Co mě nebavilo, a co podle mého sráží tento film, je scénář a gradace děje. Pro mě nic napínavého nad onu pověstnou čárku, akce jen tak proběhne, wow moment tam prostě žádný nevidím. Oceňuju realističnost a syrovost, ale drajv prostě vypadá jinak.

Super atmosféra a nálada, v tom filmu snad pořád prší. Neeson v dobré formě, scénář neškobrtá a odsýpá jedna radost. Je to sice lehčí zápletka, ale dostatečně dramatická. A byť konec je trochu bez dechu, jedná se o kvalitní podívanou.

Multikulturní sbratření v kuchyni. Film je snad na objednávku ministerstva pro imigraci nebo co, protože tak prvoplánově sluníčkový scénář se jen tak nevidí. Chlapec, dívka, odlišná kultura, milá bujará rodina, počáteční nepochopení, nalézání cesty k sobě... No. Jediná pozitivní věc je jídlo. Jinak je to tak mdlé, nekonfliktní, bez výrazných situací, ať humorných, či dramatických, že jsem měl potíže se dívat do konce. Po odchodu mladého Inda coby geniálního kuchaře do Paříže, jsem se zasmál a řekl : Bude slavnej, udělá kariéru, ale pozlátko velkého světa ho nebude naplňovat, a vrátí se domů vařit kuře tandoori. Když se toto do puntíku přesně stalo, už jsem se nesmál. Všichni k sobě tak šťastně našli cestu, že to bylo k nevydržení. Takže kamera, a jídlo, naštěstí mé oblíbené indické. Nic víc a zklamání.

Tak tohle jsem nepobral. Jedna hvězda za bizarní charaktery.

No ty bláho jako hasič zabiják? Ne. Herci nejsou špatní, a jednotlivé části jsou v pořádku, ovšem pohromadě je to naprosto bezkrevné a šedivé. Akce zvláštní, a scénář se snaží dramatizovat občana co vezme pomstu do vlastních rukou, a on je to požárník,pravej americkej hrdina, jéé. Některé dialogy jsou tak rádoby osmdesátkové, že jsou směšné. Atmosféra není. Podprůměrné.