alonsanfan

Město Carcosa, které je v seriálu zmiňováno, představil poprvé americký spisovatel a novinář Ambrose Bierce (1842-1914) v krátké povídce "Obyvatel Carcosy" (An Inhabitant of Carcosa, 1886). Název města Carcosa by mohl být odvozen od francouzského středověkého města Carcassonne, obehnaného hradbami, podle něhož vznikla i stejnojmenná populární desková hra. Latinsky je totiž Carcassonne nazýváno Carcaso.

Natáčelo se v Hýskově v rodinné vile v ulice Školní 188 a v Hradci Králové, kde štáb navštívil Gymnázium J.K.Tyla, Galerii moderního umění, Tylovo nábřeží, Masarykovo náměstí a ulici V Lipkách, a v Pardubicích, konkrétně na místním hřbitově.

Film se natáčel v pražském paláci Colorado, v exteriérech staré Prahy, v Kutné Hoře, na zámku Kačina a v Doksanech. Do někdejšího rakouského, dnes italského Brixenu, kde Havlíček pobýval čtyři roky ve vyhnanství, se nejelo, protože ve městě zbyla po slavném Čechovi jen pamětní deska.

Protektor získal na prestižním filmovém festivalu Starz Denver Film Festival 2009 (SDFF) v konkurenci dalších sedmnácti snímků cenu Krzysztofa Kieslowského pro nejlepší hraný film.

Natáčelo se i v České republice. Malebný kostelík, kam jedou Hanna (Kate Winslet) a Michael (David Kross) na výlet, je kostel Panny Marie Sněžné a leží v obci Sněžná u Krásné Lípy.

Inspirací pro postavu Bucka Howarda (John Malkovich) byl skutečný kouzelník, mentalista a jasnovidec The Amazing Kreskin (Úžasný Kreskin), vlastním jménem George Joseph Kresge mladší. Tento kouzelník skutečně prováděl trik s uschováním svého honoráře u publika s tím, že pokud jej nenajde, nemám na něj nárok. Během své kariéry ho však vždycky našel.

Natáčelo se v podzemí bývalého Stalinova pomníku na Letné v Praze a u rybníku Věžák v Českém ráji.

Hlavní zvířecí roli si zahrál medvěd Malyš. Přestože byl do té doby zvyklý pohybovat se pouze v cirkuse a zoo, natáčení v divočině zvládl skvěle.

Poradcem pro bojové scény byl sensei Risuke Otake, představitel Tenshin Shōden Katori Shintō-ryū, což je jedno z nejstarších existujících japonských bojových umění, založené v 15. století. V roce 1960 bylo škole jako první v historii uděleno označení „Nedotknutelné kulturní dědictví“ (Intangible Cultural Asset) pro bojová umění.

Hlavní hudební složku filmu tvoří Goldbergovské variace Johanna Sebastiana Bacha (BWV 988, Klavírní cvičení spočívající v Arii s rozličnými variacemi pro dvoumanuálové cembalo). Ústředním tématem je právě opakující se Arie a jednotlivé rozličné variace (veselé i smutné, rychlé i pomalé) jsou potom podbarvením konkrétních odpovídajících míst filmu. Použita byla přelomová nahrávka slavného kanadského klavíristy Glena Goulda z r. 1955.

Natáčení probíhalo za plného a nepřerušeného provozu Kojeneckého ústavu při Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. V té době tam bylo asi 80 dětí a personál musel dbát na to, aby např. neplakaly a nerušily tak natáčení, navíc byla k dispozici 1 chůva, která rozdávala dětem dudlíky. I přesto se mnoho záběrů muselo právě kvůli pláči dětí opakovat. Na uspávání dětí se v případě potřeby podílely i dámské členky štábu. [Zdroj: Lidovky.cz]

Na step i tance, zejména latinské, měli herci současné učitele, když už se všechno naučili tak štáb našel starého učitele tance, který ještě na Žofíně ve válečných a poválečných letech tančil a pamatoval si, jak tance i step v té době vypadaly a herci se pak museli všechno přeučit. [Zdroj: Lidovky.cz]

Námět je inspirován skutečným životním příběhem francouzského diplomata Bernarda Boursicota a zpěváka pekingské opery Shi Pei Pu.

Film byl poslední herecký počin Zdeňka Řehoře, který si zahrál postavu potulného mnicha. Necelý rok po slavnostní premiéře zemřel na rakovinu. Stejně tak herečka Nelly Gaierová, jež ztvárnila starou šlechtičnu. Také pro ni to byl poslední výrazný herecký počin. Zemřela za dva roky v 87 letech. [Zdroj: ahaonline.cz]

Josef Somr hrál tatínka Jiřiny Bohdalové, i když ve skutečnosti je herečka o 3 roky starší než on. [Zdroj: ahaonline.cz]

Ve filmu si zahráli tři slavní čeští režiséři, a to Karel Kachyňa jako školní inspektor, Jiří Menzel, který ztvárnil gynekologa, a Irena Pavlásková jako tramvajáková.

Název Vrať se do hrobu se tehdejšímu schvalovací komisi vůbec nezamlouval. "Prý, že na to nikdo nemůže do kina přijít a jestli prý pro to máme nějaký argument. Řekli jsme jim, že jediný argument, který na to máme, je, že právě na to každý půjde,“ uvedl s úsměvem Milan Šteindler.

Snímek získal na věhlase i v zahraničí. Když byl Zdeněk Svěrák na návštěvě v Japonsku, jeho hostitel mu přinesl pivo, otevřel ho a podával mu ho se slovy: “Promiňte, ale obávám se, že není ze sedmého schodu.“

Slavný sedmý schod prý vznikl podle chlazení piva tatínka Zdeňka Svěráka ve sklepě.

Maďarský herec János Bán (Otík) neměl s proslulým nechápavým výrazem žádný problém, neboť vůbec nerozuměl tomu, co si ostatní povídají.