Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (291)

plakát

Pařba v Bangkoku (2011) 

Nebudu lhát, i když bylo úplně všechno, a tím myslím úplně všechno stejné, bavil jsem se takřka stejně jako u prvního dílu a momentů, kdy jsem se hlasitě rozesmál, bylo hodně, tudíž jsem žádný pokles humoru nezaznamenal. Dopředu bylo celkem jasné, jaký bude konec, klasický happyend, všichni to stihnou na svatbu a prohlédnou si ty typické hříšné fotky, to se dalo čekat. Trochu mě překvapilo cameo Mika Tysona, bohužel tím nesprávným způsobem. Stejný propadák jako ve Vegas. Bože, proč ten chlap prostě nepřestane lézt před kameru, vždyť nemá ani špetku hereckého talentu! Za to hvězda dolů, jinak opravdu příjemná ztráta času. Bojím se však trojky, ta už by byla nejméně o stupeň horší. 75%.

plakát

Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna (2011) 

Tato neukončená série patří k těm kvalitou se snižujícím, které již nemají co nabídnout, jelikož všechny nápady se objevily v předchozích dílech a víme, že kopírování v téhle branži není chytrý tah. Změny hereckého ansámblu a režiséra dokončily dříve načatý propad pirátské ságy, která se chabými pokusy znovunastolit tu správnou karibskou atmosféru dostává dál a dál na propast své zkázy. Ze série, která měla být maximálně trilogií, se stal pouhý přízrak tehdejší vtipnosti, akce a příjemné disneyovky, která svým šarmem a opět skvělým Zimmerovým doprovodem byla v tomto ohledu nezopakovatelným prvkem, jenž se snažil být úspěšně napodoben u každého z nadcházejících dílů, u všech však s jiným výsledkem. Zatím nejméně povedené dílo našich nesmrtelných přátel, které však, navzdory mým obavám, neskončí po ještě hodně dlouhou dobu. 25%.

plakát

Půlnoc v Paříži (2011) 

Celý děj se veze na vlně surrealismu, čehož není v prostředí Francie dvacátých let minulého století těžké dosáhnout. Originální myšlenka se dala určitě zprostředkovat lépe, na druhou stranu si dokáži představit, co by z ní vzešlo pod dohledem nezkušeného režiséra. Na plátně potěší úchvatná Marion Cotillard, která podle mne podala božský výkon, Wilson se spíše blíží k průměru a kratičký vstup Adriena Brodyho je opravdu k pousmání. Atmosféra města příliš nezaujme, (například ve filmu V Bruggách byla naprosto fenomenální) soundtrack postrádá intenzitu a použití určitých prvků je špatně rozvržené. Zato kdybych nepočítal s kopou navoněné romantiky, se sledováním bych pravděpodobně nikdy nezačal, takže to za minus považovat nemohu. Na nudný večer vhodný lék. 80%.

plakát

Rango (2011) 

Čisté tři hvězdy to nejsou, řekněme dvě a půl, ale i tak jsem se příjemně bavil po téměř celou dobu. První polovina je zbytečně natahovaná a bez akce, děj není poutavý ani zajímavý a celé je to sotva na dvě hvězdy, druhá polovina už film vytáhne o trochu výš a i když také není úplně stoprocentní, výsledek překvapivě funguje. Bohužel asi první případ Zimmerovy tvorby, který se mi jevil jako průměrný a pokud není dobrá hudba, není dobrý film. Kvalita animace se také nenachází zcela na vrcholu. Některé postavičky včetně Ranga sice celkem ušly, ale jak říkám: žádná sláva, dnes jsou přeci technologie, s kterými se dají vytvořit mnohem lepší a propracovanější animace. I přesto však nelituji své volby pro sobotní večer.

plakát

Sherlock Holmes: Hra stínů (2011) 

Na nevkusné herce v hlavních rolích už jsem si zvykl a přijal skutečnost, že se jedná o jednoduchý snímek s přímým dějem, který doplňují rádoby vtipné hlášky a grimasy selhávající téměř pokaždé. Zasmál jsem se jen dvakrát, třikrát, v jedničce těch momentů bylo jistojistě víc. Ale i tak byl prvotní dojem dobrý, jsem snad i nadšenější, hlavně ze skvělého Harrise, který Stronga jakožto záporná postava překvapivě porazil. Jinak originalitu tvůrci ztratili, jelikož některé scény byly přímo zkopírovány, v jednu chvíli jsem si nebyl zcela jist, kterého Sherlocka sleduji. Logika se zdá být irelevantní, nesmyslných, zato efektních soubojů je tu třikrát tolik a důvod, proč vůbec vypukly, se zdá být stejně chytrý asi jako v kung fu filmech. I soundtrack mi připadal slabší, nevryl se mi tolik pod kůži a nevyvolával žádné emoce. I přese všechnu kritiku je dvojka stále nepatrně, opravdu jen nepatrně lepší. 70%.

plakát

Strom života (2011) 

Záběry jako z Discovery Channel, zbytečné a nelogické propojení mezi minulostí a budoucností, velmi chudý scénář, přílišná mystičnost a pokus o tajemný kontakt s Bohem... mohl bych pokračovat. Kvalitní hudba byla jediným stravitelným prvkem na této povrchní slátanině, u které jsem měl velmi silné nutkání odejít z kina a zapomenout, že jsem ji kdy viděl. 20%.

plakát

Vegas, Baby! (2011) 

Krátký, ale neméně vtipný dodatek k jednomu z mých nejoblíbenějších seriálů, zároveň důstojné rozloučení s nejlepší postavou Nathanem, jehož nepřítomnost viditelně ubrala třetí sérii na kvalitě. Jen je škoda, že film trvá tak krátkou dobu, v pestrém prostředí Vegas se určitě mohlo odehrát něco kreativnějšího. Ale Nate se nezměnil a počet zasmání ku délce trvání je procentuálně vyšší, než u kteréhokoliv dílu poslední série. Povedené, další by rozhodně neurazil. 90%.

plakát

Ve jménu vlasti (2011) (seriál) 

Abych řekl pravdu, váhal jsem mezi čtyřmi nebo pěti hvězdami, neboť jsem necítil to pravé nadšení, které obvykle mívám u seriálů s tolika procenty, jelikož od nich očekávám až přehnaně hodně. Chci mu dát ale šanci, protože i když do mě úplně neprorazil, nemohu říci, že by se mi nezalíbil, má totiž opravdu skvělý předpoklad k pořádnému rozvoji a udržuje si přiměřené tempo, je rozvážný, takže v prvních dílech není žádná přehnaná akce, ale také ne ohromně pomalé a nudné rozmlouvání a představování příběhu, kde trvá celou první sérii, než se doopravdy začne dít něco podstatného. To jsem zažil například u Breaking Bad. Damian hraje úžasně a Claire vcelku také, ale může být po chvíli až moc výrazná a poté otravná, jako charakter se mi nezalíbila. Homeland má velký potenciál a byla by chyba, kdyby ho tvůrci zbytečně zničili svou nerozvážností, lepší je nechat tomu volný průběh. 90%.

plakát

V pařátech smrti (2011) (TV film) 

Nápad, na kterém se dá postavit i celkem normální béčkový horor, by tu byl. Horší je však jeho provedení. Nejen, že se kvalitou dialogů, vizuálních triků (ten pták vypadal jako Rock z Heroesů 3 z roku 1995) rovná průměrnému pornofilmu, ale celou hodinu a půl se stalo s odpuštěním úplný hovno. Skupinka postpubertálních rozmazlených fracků jede na poznávací výlet, srazí jednu ciknu, nasere pár primitivních vesničanů a snaží se přežít útoky mystického predátora, který by vypadal daleko lépe v loutkovém provedení (ne, nedělám si prdel). Úchylná, trapná, nízkorozpočtová ujetina. A pro fanoušky takových filmů doporučuji podobný kousek, Sharktopus. A taky jim doporučuji, aby rychle skoncovali se svým životem.

plakát

Všemocný (2011) 

Vůči takovýmto filmům mám velkou slabost a naprosto nechápu, jak může někdo hodnotit po 4 hvězdy, mě osobně se to líbilo více, než jakýkoliv snímek, co jsem viděl za poslední měsíc. Po celou dobu jsem se ani jednou nepodíval na hodinky, neboť tento originální námět se prostě trefil na to správné místo a nedovolil mi přemýšlet o konci filmu, jen jsem si užíval skvělou podívanou a nevnímal okolní svět. Velký sympaťák v hlavní roli Bradley Cooper se mi zamlouval mnohem více, než v Pařbě ve Vegas, film táhl sám celou dobu, naopak Robert de Niro byl jeden obrovský omyl, ale to je asi tak jediný zápor, kterého jsem si všiml. Užíval jsem si to, a hodně. Dobrá volba, jak strávit volnou chvíli.