radekgfx

Pokud jste v rámci brouzdání různými žebříčky nejlepších filmů narazili na Město bohů, tak se nezastavujte, brouzdejte dále a nechte své filmové oko spočinout raději na tomto snímku. Jerusalema je žánrový mix Amerického gangstera a Milionáře z chatrče a jako takový referuje a vzestupech a pádech ambiciózního mladíka Lucky Kuneneho ze Soweta. Přestože se nejedná o dokument, z největší pravděpodobností jej tak budete (nejspíše kvůli geografické odlišnosti a neznalosti poměrů, ze kterých film vychází) alespoň z části brát. A jelikož se z druhé strany pohledu právě nejedná o dokument, prominete mu i pár občas nelogických souvislostí a žánrových klišé. Přestože je většina filmu vyprávěna v retrospektivě, která mně osobně moc nevyhovuje, v tomto případě to snímku paradoxně nijak neubližuje a rozhodně tím není podkopána složka napětí. Autentický, naturální, napínavý a poněkud přehlížený film, který si zaslouží uznání nejenom díky JAR produkci.

Osobitost snímku spřažená v režijní a scenáristické ruce Andrewa Niccola je opět přítomná. Očekávat od tohoto filmu něco jiného, než příběhové konstrukce načrtnuté už v jeho předchozích filmech, se dá považovat za neopodstatněné. Minimální výprava, nosný sci-fi prvek, jehož komplexnost je v tomto případě opravdu precizní (!), a dějová rovina, která se sice v globálu dotýká celospolečenského systému, ale jejíž prvotní záměr je vztažený na jednotlivce (komu se vybavovala Gattaca?), opět jako pospolitý celek fungují. In Time opravdu není masivní a akcí nabitý příběh na monumentální kulise morálně pochybného světa, jako spíše komorní thriller vztažený na osobu hlavního hrdiny, který se s tou situací vyrovnává (komu se znovu vybavila Gattaca?). Z mého úhlu pohledu zde byla až příliš patrná producentská dikce, která se snažila tlačit film do míst, které mu místy úplně nesvědčil. Přesto očekávaná spokojenost.

Mrazivá atmosféra suchého větru a všudypřítomná temnota bílých širých sněžných plání mě ve většině případů zaujme již svou podstatou a v situacích, kdy ji i dotvoří silných příběh, vznikne dílo mnou vždy kvitované. Pokud bych se odprostil od faktu, že je Věc: Počátek pouhý prequel a okolnosti jeho vzniku jsou tedy zřejmé, a snažil se jej brát jako skutečně plnohodnotný samostatný film, byla mnou nejvíce postrádaná složka děje inteligence. V poslední době je to obecně velmi vzácný faktor, který ve filmech hledáte velmi obtížně (bavíme-li se o vysokorozpočtové produkci). Věc má pouze minimální možný přesah a v rámci cílení na širší spektrum publika co nejjednodušší děj, který se v podstatě pouze smrskne na jedno-liniovou vyvražďovačku Vetřelcově-Predátorového typu, ještě k tomu postavené na poměrně předvídatelných lekacích momentech. Film silně evokoval (nejspíše svým zasazením) film Vetřelec vs. Predátor. Možná právě díky přítomnosti relativně neznámých herců nepůsobil snímek až tak moc prvoplánově.

Steampunk a kyberpunkem oděný animovaný film, ve snovém hávu, který stoupá a padá se schopností v obrazech ztvárnit moment. Bullet-timem okořeněný epizodní příběh v kulise monumentálního epického světa. Neskutečný zvuk!

Čistě film jako spotřební zboží. Nulová invence, stupidní příběh a dialogy, hromada anglicky drmolících evropanů. Kromě scénáře byl asi v jednom balení obsažen i seznam deseti nejčastějších filmových scén, které se v podobných filmech objevují a je tedy jaksepatří žádoucí, začlenit je do příběhu. Sex s pohlednou hlavní hrdinkou, narozeni hlavního hrdiny, spousta oči koulejících postav atd. Ron Perlman je profesionál každým coulem, po Trejovi horký kandidát na převzetí reklamní štafety u Mountfiledu. Jasonovi Momoovi tahle role opravdu nesedla.

Překvapení. Prvotní nedůvěra způsobená zejména letmým pohledem na herecké obsazení a podivnou (v podstatě zavazující) směs žánrového mixu, byla po závěrečných titulcích odsunuta v dál a s povděkem přeměněna na hodnocení odpovídající zatím jednomu z nejlepších mnou viděných filmů tohoto roku. Pokud pominu hudbu, která je opravdu fantastická a má neoddiskutovatelnou zásluhu na tom, že film působí tak jak působí, je nejsilnější stránkou filmu právě schopnost zaujmout minimem akčních prvků, které jsou zde vystavěny pevnou rukou a párátkem chlápka, který dokáže během 5 minut výrazně zvýšit hodnotu vašich akcií. Charakter, postava a způsob prezentace emocí hlavního hrdiny v podání Ryana Goslinga zaujal neméně tak. Přestože je film, co se hlavní zápletky týče, poněkud lehce předvídatelný, výslednému efektu to neuškodí a v podstatě o něj ani nejde. S často zde psanými předponami art- a hypno- naprosto souhlasím.

Hutná atmosféra linoucí se napříč dějem jako tenká nit propojující jednotlivé střípky lidských osudů je paradoxně největší pozitivum tohohle filmu, jelikož samotné ztvárnění a omezení se na jednotlivé dílčí lidské osudy by v konečném důsledku neobstálo a výsledný efekt by byl poloviční. Film je totiž velmi křečovitý a až nápadně (místy neuměle) vykonstruovaný. V jednom kuse mě na mysl vyvstávaly (lépe zrealizované) scénky z Pulp Fiction a jednoho (opravdu) dílu Simpsonů. Tématické zaměření a pokus o společenskou reflexi byl nejspíše rázným úderem kladiva na osvícené hlavy filmových akademiků, v mé případě ale pozornost věnovaná tomuhle snímku zůstala nepochopena.

Krátkometrážní studentský 3D animovaný film, kde je zápal a nadšení cítit 24fps nalevo, napravo i všemi směry. Pokud alespoň trochu holdujete metalu, kytaru považujete za hudební nástroj a máte rádi ironii, bude se vám tenhle animák líbit.

Mendes, Spacey, Newman. Satira, emoce, obraz.

Vynikající práce s kamerou, atmosférické svícení (pravda poměrně hodně podpořené následným Color Gradingem) a hudba, které si v průběhu filmu v podstatě ani nevšimnete, jelikož je následný dojem z ní umocněn až na konci filmu. Přestože cílem filmu není zobrazení akce, ale spíše nástin vývoje lidských osudů s ní souvisejících, vše drží velmi dobře pohromadě a zásluhou pevné režisérské ruky snímek, ač obsahově velmi rozsáhlý a spletitý, působí velmi kompaktně. Herecky vyčnívají zejména Eric Bana a Mathieu Amalric. Daniel Craig, ačkoliv má ve filmu pouze omezené množství prostoru, role málomluvných ostře řezaných chlapů prostě umí. Trochu zamrzelo zrychlené tempo vyprávění na konci filmu.