radekgfx

Další z řady naprosto stejných filmových adaptací komiksového universa. Šablonovitá a v ostatními vyšlapaných kolejích držící se sázka na jistotu. Člověk už si začíná pomalu myslet, že bez hezké holky koketující s hlavním hrdinou téměř v hlavní roli by to ani nešlo.

Minimalistické sci-fi, nádech mysteriózna, pohled na věci nadpřirozené z pohledu jejich nositele, okolí hrající komparz. Vizuální akce nahrazena akcí emoční s někdy až přespříliš poklidným dějem. Kdo si přeje pochopit, pochopí.

Jak výtečně by si člověk užil spoustu filmů, kdyby do nich mohl vstupovat bez jakkoliv špetky očekávání. V případě Vymítače ďábla se mi potvrdil fakt, že i sebemenší očekávání jakékoliv kvality na začátku filmu znamená většinou mnohonásobně větší zklamání na konci. Nečekal jsem akci, nečekal jsem hromadu po stropě se plazících individuí a nečekal jsem ani, že se budu bát. Čekal jsem hutnou atmosféru a krystalizující napětí. Nedočkal jsem se. I když je film poměrně dlouhý a většina času je strávená stavěním osudů a charakterů hlavních postav, ve finále to vyjde veskrze vniveč. Složka napětí stavěná způsobem: dveře + pokoj + holka = posun v příběhu, se mi také jeví jako nedostačující. Pár zajímavých flashbacků napříč filmech a scény v nemocnici staví tenhle filmový počin do bezbřehých vod průměru.

Spíše než céčkový akční film je Kronika mutantů jedná velká mate-painting koláž která svojí (ne)kvalitou evokuje snahy začínajícího matchmovera o co nejvěrnější zrealizování tutoriálů na videocopilot.net. Stejně jako u spousty podobných filmů se tvůrci zuby nehty snaží držet ideologie velké obrazové postprodukce, snad v naději, že de-saturace barev & spol. skryjí všechny ty ostatní nedostatky. Na druhou stranu se zde jedná o nepříliš viděné steampunkové pojetí ztvárnění světa, které už z definice má jisté prvky originálnosti. I přes ne zrovna neočekávaný příběh nejvíce potěšila absence klišé při vývoji osudů hlavních postav.

Man from Earth, K-PAX, 12 Angry Men ... filmy bez vizuální akce, postavené na hereckých výkonech a hlavně precizním scénáři, které musíte milovat. Náhoda? Těžko. Dvanáct rozhněvaných mužů má větší atmosféru než záběr na ňadra Megan Fox v posledním filmu Michaela Baye a větší říz než nejlepší bonmoty Oscara Wilda pokapané citrónem a vražené někomu do oka. Zatím jediný celovečerní film, který jsem si po závěrečných titulcích pustil hned znovu ještě jednou.

Tuctový příběh vyprávěný způsobem naprosto mimořádným. Úchvatná kamera, spousta technicky precizních scén nerušených častými střihy a příběh, který vás uvede do děje, provede spletitými zákoutími dějové linie, aby nakonec skončil přesně tam, kde začal. Pulp fiction není ani tak kult, jako spíše klasika. Tam, kde by jste si jinak kousaly nehty (či jinou část těla) nudou, rozehrávají Historky z podsvětí mistrně napsanou hru dialogů, která u vás vzbudí spoustu pocitů, jenom ne nudu. Film který neomrzí. Film, který lze vidět v jakékoliv náladě.

Průměrný film s nadprůměrný koncem a výborným scénářem, jehož hlavním nedostatkem je neschopnost udržet si stejnou kvalitu v celé délce filmu. Ve srovnání s podobně laděnými filmy od Finchera nebo De Palmy (ev. Fuqui) Usual Suspects prostě neobstojí a i když je závěr bez diskuze famózní, místy rozbředlý děj to nevynahradí.

Kolonka filmové zklamání roku 2011 zaplněna. Na první pohled i poslech lákavá kombinace sci-fi a westernu v tomhle případě vůbec nefunguje, jelikož nejzajímavější byla paradoxně čistě westernová část filmu. Craigův výraz permanentního naštvání (a celých deset vět jeho postavy), krásná Olivia Wilde (SPOILER) která dokazuje, že má své mimozemské srdce a make-up na pravém místě (KONEC SPOILERU), komparz hrající Ford, 160 mil. rozpočet a deset scénáristů nevyváží tu velkou nudu a zmařené očekávání nějakého slušného rozjezdu, který se ani ve finále nedostaví. Otázky, nakolik je tenhle film vlastně myšlen vážně, jsou součástí balení.

Díky své výtvarné stránce, věrně kopírující původní filmový svět, nejlepší epizoda Animatrixu. V roce vzniku (2003) určitě CGI špička a ve srovnání se zde často vzpomínaným FF také jasný vítěz (i když je to trochu nefér srovnání). Animace a všechny exteriérové (anorganické) záběry z povrchu jsou v podstatě stejně kvalitní jako trikové záběry z druhého a třetího dílu ságy.

Televizní seriál s kvalitami celovečerního filmu evokující Vojína Ryana v desetihodinovém balení. V rámci televizní tvorby absolutní špička co se výpravy týče, spolu s neméně podařeným výběrem herců a hlavně s hutnou atmosférou. Seriál jako takový nepodává nějaký souhrnný obraz o vývoji války, jako spíše referuje o osudu jednotlivých postav z roty E. Výběr Damiana Lewise jako Maj. Richarda Winterse byl jasným castingovým zásahem. Šestá epizoda pojednávající o zákopové válce v zimě o Vánocích roku 1944 mi vždy připomene knihu Čtyři tankisté a pes od Janusze Przymanowského.