pan Hnědý

pan Hnědý

Česko

277 bodů

Moje oblíbené filmy

  • poster

    Hide (2006)

    Experimentální, snový, nadpozemský dotek jiného světa. Dokonalá mozaika mysli a vnitřní magnólie. Matthias Müller tvoří geniální filmový postup kontinuálně plynoucí realitou - sledu a sekvenci filmových scén. Reklam modelek aplikující krémy, gelů apod. První polovinu si užíváme Müllera, od poloviny nastupuje filmový postup Christophera Girardeta, který svou stopou mozaiky a poškození filmového pásu film zničí. Hudba dokonale rezonuje a ustupuje. Přichází déšť a referenční střih. Statika, která se přesouvá mimo běžnou filmovou strukturu.

  • poster

    Runaway (2008)

    Usama Alshaibi ruční kamerou a vizuální optikou světel a temného zvukového podkladu nabourává vědomí diváka. Na velkém obraze ve tmě se jedná o jedinečnou záležitost, která mě fascinuje několik let. Runaway je dokonalá interakce mezi divákem a obrazem. Rozostřený střih, úhel hypnotické kamery, záblesky světel, pohybu dívky spadá divák do temnoty. Zvukový podklad se přibližuje a vzdaluje přičemž pomalinku ustupuje do temna, stejně jako dívka na plátně. Alshaibi zachycuje tanec nevšední a zakázaný, jako obchod s bílým masem v nočním klubu, který se stává noční můrou. Experimentální rozsah zde tvoří jedinečnou strukturu filmového pásu.

  • poster

    Made of Air (2014)

    Experimentální meditace obrazu a zvuku. Nádherné kompozice, jedinečná optika hypnotizuje diváka, který vchází do lucidního snění. Music by Liz Harris geniální - is so beautiful. Paul Clipson tvoří svým obrazem snový dotek, který je propojený s ambient zvukem. Deformace. Tma. Snění. Oči zavřené, vědomí doširoka otevřené.

  • poster

    Tiché světlo (2007)

    Rozhraní vizuální optiky a krásou doteku výjimečnosti. Carlos Reygadas je pro mě nejlepší filmový režisér v historii filmového pásu. Dvojnásobně na filmovém plátně. Dotek jeho dvorního kameramana Alexise Zabého je unikátní - nazval bych to "Tam, kde mezi hvězdy vychází slunce přichází filmy z jiného světa. Optika nadpozemská, nadčasová (Reygadas společně s Zabém jsou filmový vědci). Dlouhé hypnotické záběry života překračují hranici kinematografie." Carlos Reygadas a jeho filmy jsou vlastně plynutí svého času a pomalé záběry doteku galerii. Vyčkávání na počasí, východu a západu slunce, spojení lásky, zachycení emocionálního dopadu na diváka. Každý jeho film zanechává poselství, výjimečnost v závěrečných titulcích. Tiché světlo překonává všechny filmové hranice a standarty. Post Tenebras Lux temnost mexické tamní reality. Japón doteku Boha a myšlenek o konci života. Reygadas se nebojí otevřeně a obrazy mluvit. Pro mě je v jeho filmech ticho a plynutí pomalých záběrů ozvěna myšlenek.

  • poster

    Dealer (2004)

    Chirurgicky vytažená filmařská složka do absolutního maxima. Hypnotická atmosféra, psychologický teror s temnými zvuky a geniální kamerou, která diváka dostává do stavu účinku psychedelických drog, ale i do temného světa hlavního dealera. Fliegauf s mistrovskou úsečností skládá ostré střepy dlouhých záběrů, které vzbuzují u diváka temný, depresivní stav do kterého se propadám s čím dál větší touhou. Černota, která vám nevyšumí z hlavy.

  • poster

    Lily Lane (2015)

    Fliegauf s Lovasim drží diváka v hypnóze celý snímek. Jejich kontinuální záběry a podmanivý zvuk jde pod kůži. Dotyk Pörgés, noční odstín Grandrieuxeho White Epilepsy - nejlepší Benedek od 2005. [Film Europe, Bratislava 2016]

  • poster

    Vzplanutí (2018)

    Empatický dotek do milostného trojúhelníku vytváří Chang-dong Lee dokonale. Pomalou esteticky vyváženou kamerou zachycují každý detail. Kamera plyne svým časem a prostorem, kdy se stává obraz vizuální galerii, která mě fascinuje dlouhé roky. Scéna se západem slunce a tanci Hae-mi považuji za hypnotickou dávku na kterou jsem čekal velmi dlouho. [AFF 2019]

  • poster

    Landscape Dissolves (2012)

    Experimentální obrazová představivost přenesena na filmovou pásku, pod hlubinou a dotykem hypnózy. Až snově pronikavé přes obraz nabourává vědomí, odlesky slunce a moře prozářené přes performance hudby a obrazu. Hudební podklad je zde geniální, vtahující, meditativní. Další nevšední zážitek Paula Clipsona.

  • poster

    Tenkrát v Anatolii (2011)

    Nuri Bilge Ceylan je výjimečný tvůrce s nesmírnou optikou. Nesmírně vtahující, až experimentální kamera Gökhana Tiryakia podaná citlivě a opatrně, jako v Zimním spánku - geniální třetí Ceylanova ruka. Tiryaki podává důležitou platformu pohybu kamery zblízka - snímá detaily - záběr na lámající se rostliny, tváře emocí herců, silného větru a odrážející se světla z bouřky, dokonalá scéna s dcerou starosty, která podává čaj (už její příchod je geniální, opatrně snímaná tvář dívky). Dialogy vybroušené a vtahující, které se postupem času rozkládají v příběhu (záhadná smrt nádherné ženy), ale i v našich myšlenkách (prášky na infarkt a jejich následek). Postupem času se Anatolie neskutečně drásajícím tempem stává dramatem, který vyráží dech. Závěr v pitevně mě odrovnal.

  • poster

    Spalující touha (1999)

    Poetická očista. Skrytá vášeň, dokonalost, po odstupem času filmový orgasmus.