VictorMartel

Reálnost hrozby, že se člověk v jistém systému hodnot může nakonec proměnit v baterii, dovává Matrixu sílu a věrohodnost, a proto je Matrix tak trvanlivým dílem, že „člověk-baterie“ není sci-fi, ale metafora dneška. / „Why do my eyes hurt?“ „You've never used them before.“ (připomíná Platonovo podobenství o jeskyni: Politeia, 7. kniha od začátku) Nicméně i vůči této epifanii jsem rezervovaný, stále maje na paměti, že se zrodila z tohoto světa, nadto přičiněním průmyslu, který se tvorbě ilusí oddává jako dobře placenému řemeslu. A tak i když si Neo identitu hackera ukládá do krabičky zabudované v Baudrillardově knize Simulacres et simulation a v Matrix Reloaded (když Persephone vede skupinu hrdinů ke klíčníkovi) můžete v Merovingianově knihovně vidět Schopenhauerova Die Welt als Wille und Vorstellung a Parerga und Paralipomena, je to ještě i on sám, ba snad nejlépe on sám, kdo, jak tu opojnou upřímností oslovuje naši důvěru, čímž uspokojuje hlad po definitivní diskreditaci panujícího řádu (vzpoura odbyta), plní úlohu definovanou pro Baudrillardovo simulacrum a Schopenhauerovu Vorstellung. / SCÉNA S HELIKOPTÉROU: Zamilovaný chlap, podívej, co dokáže. Najednou si věří. / SCÉNY BOJE S PROGRAMY-AGENTY: Tyto vypjaté střety, i dle dialogů, vyjadřují konflikt člověka s nastupující umělou inteligencí ve snaze uchovat se pánem světa. Kdo je výkonnější, aby si privilegované místo správce (a vykladače) světa zasloužil? / TIP - Moviezone Live Speciál: Matrix (6. 12. 2019).

Kdo je uvyklý tomu typu kapitalistů, vydávajících hodinu strávenou na obědě s klientem za 20 let galejí, byl příjemně překvapen mnohem sympatičtějším nasazením zarputilého hledače ropy, který z bezohlednosti života odvodil nutnost být ještě bezohlednější a jemuž v začátcích spíše než jiný vrtař stěžovalo rozběh bigotní nemehlo. Jinak příležitost, jak si připomenout ohromnou změnu, kterou svět prodělal během jednoho sta let. Franz Kafka: „Objevy se vnutily člověku.“ (Aforismy, Praha, Torst, 2008, s. 36; „Die Entdeckungen haben sich dem Menschen aufgedrängt.“ - Tagebücher 1910-1923, poznámka z 10. 12. 1913); před samohybem technického pokroku, jehož směřování již nemá člověk pod kontrolou, varoval i Heidegger (Věk obrazu světa). / DOPORUČENÉ RECENZE: David Ansen, newsweek.com, 8. 12. 2007

V české distribuci je vděčně znějící „Fine, the land of opportunity.“ nahrazeno sarkastickým „Fine, země oportunistů podle mého.“. Když tedy k neshodě mezi originálem a lokalizací nepřispěje zrovna nějaká národně exkluzivní konotace ani jiná adekvátně neřešitelná lexikální situace, zbývá ještě dost prostoru k samozvané licenci.

Po 30 letech věznění řidič schopný honičky, při níž se do cesty nevplete jediný člověk, po 30 letech věznění okamžitě chápavá dávno opuštěná dcera, otevřená k rozhovoru o životě, co je na... Bezpříkladná nadsázka, moudra citovaná z klasiků a 007-dědek z Kamelotu, který by raději chtěl být „básník nebo farmář“ („But in retrospect, I'd rather have been a poet or a farmer.“). Aspoň že ho nenapadlo instruovat v autoškole. Jaké to ti básníci a farmáři, jedni vháněni svým cítěním do pasti asociálna, ti druzí odkázáni rozmarům počasí, mají vlastně štěstí, že místo toho nemusejí pacholkovat grafickým čipům v superakčním humbuku. Holt vizuálně vydržet všechno to mlácení, které v reálnu zabíjí, honění padouchů v dopravní špičce a střílení po všem možném kromě nevinných kolemjdoucích, a pak snášet hloupé řeči kolegů na benefičních večírcích nebo si lámat hlavu s tím, do které vily půjde honorář za ten digitální cirkus tentokrát, to je těžký úděl dobře vypadajících herců. Když pak ještě přičteme příběh o těžkém údělu filmem propagovaných lidsko-právních žoldáků, jejichž pozůstalé by ostatní daňoví poplatníci měli přece odškodňovat milionem USD, výsledkem je tresť amerikanismu.

Z ODBORNÉ LITERATURY: „Chmurný podtext filmu se mísí s Formanovou satirou nesmyslnosti práce a oficiální morálky.“ (David Bordwell, Kristin Thompson - Dějiny filmu, Praha, Akademie múzických umění/NLN 2007, s. 478)

Pozpátku se odehrávající děj odpovídá vyprávění zároveň smysluplně komentující běh událostí v jejich přirozeném sledu. Výsledkem je groteskní optimismus. U takového triku bych čekal nějakou únavu, ale nedostavila se. Citace: „Mazal jsem za sebou všechny stopy.“

V boji proti zločinu tak blízko, až se nelze nezašpinit (třeba i krájením mrtvol). Syrová ukázka mafiánského modu vivendi, méně kmotrovské pompy a heroicky dojímavé tragicity, více ulice, somráckého neúspěchu a všední zločinecké reality. Jako obvykle skvělý Al Pacino. Citace: „He's asleep in there, same as 28 years ago. With the same expression. He's made no progress.“

Citace: „Kdo ví, ale cikáni obyčejně nevraždí děti vlastního kmene. Na to nejsou dost civilizovaní.“

20. století viděné komiksem a, jak u Yankees bývá, coby show. Už jsem si u hollywoodské produkce zvykl, že zabíjet mohou všichni sympaťáci a že jaderných válek lze pořádat i několik do roka. A tak mě napadá, co až budou mít svůj Hollywood v Číně?

Kufalt co ukázkový případ romantického běsnění osudu vyloženého Leopardim to pochopil a prohlédl konečně pesimistický ráz svého života, v němž jakkoli se rozhodne, vždy to dopadne tragicky, totiž přesněji infeliciter. Vinou justičního omylu se dostane do vězení, po propuštění si zachovává bezúhonnost, trpělivě buduje důvěru a zakládá podnik, načež je podražen lidmi s krátkodobou perspektivou hospodského povyražení, kteří, sotva se schylovalo k možnosti poprvé poctivě vydělat hezké peníze dík zjednávané zakázce, vrazili psací stroje do zastavárny, čímž vyvolali souběh pohrom stále neúprosněji si na Kufaltovi vymiňujících nečestné jednání. Vysvobozením ze života takto postiženého je nakonec mnohem předvídatelnější žalářový řád.