Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Horor
  • Akční

Recenze (106)

plakát

Sedm statečných (1960) 

Je to strašně blbý, ale takhle vysoký hodnocení a oblíbenost filmů vždycky člověku trochu podbízí k vyššímu hodnocení, aby moc nevyčníval a nebyl nařčen z provokace. Zkusím tomu odolat a dám hodnocení opravdu vlastní. Jeden z důvodů je ten, že jsem vyloženě alergickej na westerny, protože mi všechno připadá umělý, přehnaný a nevěřím ani koňům kopyta. Jenže někdy se spletu a jsem příjemně překvapenej, jako se mi to včera stalo s Butchem Cassidy, což není zas tak úplně čistokrevnej western, ale má k němu blízko a já se bavil. Tohle mi ale málem vyrvalo oči z hlavy. Někdo může namítnout, proč na to tedy koukám. Důvod je jasnej: protože je to zrhuba 20.nejlíp hodnocenej film, tak chci vědět, o co jsem celou dobu ignorace přicházel. A teď už vím, že o nic. Já chápu, že to můžou mít lidi rádi, měl bych se správně i podívat na rok výroby atd., ale já si nemůžu pomoct. Vytáčelo mě úplně všechno. Už jenom úvodní nabírání statečnejch- "no, ono za to nic neni, je to jenom o dobrý vůli pomoct," "žjů, tak to beru a hned< proč? Navíc některý postavy vypadali jak z parodie, viz pán, co uměl vrhat nožema. To jako vážně? Nikomu nebudu brát jeho názor, nebo rozkřikovat, že film je na hovno. Asi není, když vyčnívám, jako jeden z mála. Chyba bude někde na mým přijímači. Ale i tak naštěstí můžu ohodnotit to, jak to vidím já. Já viděl nudnou pohádku o tom, jak sedm, potažmo šest nejlepších chlápků z okolí jde zadarmo pomáhat potřebnejm, aby se měl někdo líp. Příběh slabej, ale ještě pro antifanouška westernů tak nezajímavě a uspávačně podanej, že už mě na tom nebavilo lautr nic. Škoda, šanci jsem tomu ale dal. Naštěstí je můj názor v takovýmhle houfu zbytečnej.

plakát

Dobyvatelé ztracené archy (1981) 

Čekal jsem něco víc zelenýho, naturálnějšího a heroickýho. Bohužel to bylo víc žlutý, industriální, ale naštěstí i vtipnější. Jonese jsem podle vyprávění měl vždycky za nějakýho namakanýho magora, co všechno ví a všechno zná. A on je to ve finále roztomilej trouba, kterýho jsem si oblíbil během prvních pěti minut. Jeho ušlápnutá kolegyně mi v tom pomáhala a já byl tak svědkem velice příjemný hlavní dvojice, jež to nemá moc v rukách. Kdyby bylo míň nacistů a lodí a bylo víc chrámů a "soukromí", byl bych spokojenej. P.S. Harrison Fiat byl za mlada štramák :D

plakát

Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994) 

Některý pasáže jsou dokonalý a užíval jsem si z nich každou sekundu, viz celá linie s Umou nebo Brucem a tou jeho roztomile připitomělou čůzou =) Asynchronní seřazení tady funguje skvěle a člověk si aspoň zapřemejšlí, kdy a co se děje. Hlášky zde padaj, jak černoši po ebole, i když pro mě to bylo kontraproduktivní, jelikož jsem se k Pulp fiction dostal až teď, takže mi to spíš přišlo, že herci odříkávaj ze scénáře hlášky mých známých :)) Kdo mi bohužel moc nesednul byl Samuel L. Jackson, ať už to bylo jeho postavou a nebo mými ne-moc-dobrými sympatiemi k tomuhle herci. Každopádně jde o fajn film, kterýmu já asi zcela a úplně nepropadnu, ale pravděpodobně se k němu ještě vrátím. A to už je co říct =)

plakát

Tenkrát na Západě (1968) 

Začínám mít pocit, že jsem nějakej mutant, kterýmu chybí část mozku na zpracování kultovních filmů. Tohle byl prostě Kmotr v poušti. Já subjektivně absolutně nechápu, co dělá tenhle film takovým klenotem, že je tak oblíbenej a tak vysoko na všech žebříčcích. Pochopím vysoký hodnocení od milovníka westernů, pochopím třeba i nějakou tu přihozenou hvězdu za nostalgii ke staršímu filmu, ale tolik? To jsou všichni vyznavači kovbojů? Já teda ne, ale to není jedinej důvod, proč jsem dal tak málo...(možná tady až riskuju...) Snad je to tim, že jsem jiná generace, nebo si to nedokážu jinak vysvětlit. Děj filmu je plochej, nebo mě alespoň nestačil, cowbojové jsou si tak podobný, že jsem od půlky filmu ani nevěděl, kdo s kým mluví, a doufal, že mi to pak třeba dojde. Nedošlo...Cardinale je možná pěkná, ale je sympatická jako klon Johanson a Kidman, Nevěřím tomu, že kdyby byl natočen v dnešní době a byl na chlup stejnej, tak by byl takhle úspěšnej...Dvě hvězdy za hudbu a všudypřítomný koně, a to je taky nemusim.

plakát

Země kůlů (2010) 

Vůbec nevim, proč se snažim těmhle filmům o ničem dávat pořád šanci. Tohle byl snad stej porod, kdy koukám na nudu v konkrétní podobě a odpočítávám každou minutu, která zbejvá do konce. Jednu hvězdu za masky, protože když nic, tak ty držky aspoň vypadaly dobře. To už je pro mě zajímavější akce ve Svatbě upírů a napínavější děj v Kungfu pandě. Kdo má tyhle filmy rád, asi si přijde na svý, tohle je prostě čistě subjektivní hodnocení toho, jak mě sralo úplně všechno. Přes debilní vnitřní monology mlaďase, co se učí od mistra, kterej je mimochodem taky úplně céčkovej, zabíjecím praktikám. Už ne, tohle byl poslední pokus...

plakát

La cara oculta (2011) 

A Španělé nám opět ukazují, že umí. Umí výtečně. Tak jako jsem se první půl hodinu vztekal nad stylem vyprávění alá Rosemunda, tak pak už to jede tempem rychlíku Praha-Děčín. Málilinkato škoda, že film je trochu předvídatelnej (nemluvím o hlavní pointě, na tu jsem nepřišel a možná to bude i tím, po přečtení zdejších komentářů, že jsem šel do filmu bez traileru), a dá snadno odhadnout, jak bude pokračovat...ale stejně...ten pocit nemožnosti úniku a snažit se spolupracovat s nepřítelem...uff...film mě donutil přemejšlet nad tím, jak bych se asi zachoval já a nedošel jsem k žádnýmu závěru. No musí to bejt prostě strašný. U mě za plnej počet, i když objektivně bych měl být asi na čtyrech, ale nemůžu si pomoct. To, jak to zpočátku vypadalo, jak porno pro romantiky, tak to skončilo psychologickou bombičkou. P.S. Ta Belen byla tůze krásná. Ani se Fabianě nedivim, že, že nic...:) P.S.2: Miluju dramatický konce za zvuku orchestru.P.S.3: Horor to opravdu není z procenta!

plakát

Enter Nowhere (2011) 

Tyhle typy filmů jsou pro mě vždycky příjemný překvapení, aneb i z hovna se dá uplácat iglů. Zpočátku jsem měl obrovskej problém s tou těhotnou kozou, která mi přišla, že je buď na kodeinu nebo jí po každým slově střílej proud do zadku, protože něco tak zpomalenýho a nesympatickýho jsem dlouho neviděl. Pak mi to naštěstí vysvětlili a já se uklidnil. Kdo mě naopak bavil byla Sara, kterou začínám mít čím dál tím radši a odvedla zde dobrou práci. Pointa filmu je zajímavá, škoda jen neúplnýho vysvětlení proč, ale postačí. Dá se ještě jakž takž říct, že jde o originální zápletku. Možná by neškodilo v některých záběrech zatlačit trochu víc na pilu a přihřát trochu atmosféru, aby nevyznívala tak prázdně, protože prostředí na to bylo vhodný. Ale nebudu už hnidopich a spokojeně film doporučím k shlídnutí. Třeba k jednomu, možná k dvoum, aby se dalo všimnout šikovný výstavby a vodítek, ale na dnešní produkci to bohatě stačí.

plakát

Grave Encounters (2011) 

Škoda, že je to tu všechno tak přehnaný, protože atmosféra opuštěný nemocnice, i když to tu bylo už tisíckrát, má pořád hodně do sebe. Škoda debilního chování postav, protože to mělo potenciál. Ne na to být hororem roku ani měsíce, ale potenciál nepříjemně zapůsobit a někdy vystrašit. Kdyby se to udrželo v rovině: hele něco tu je, támhle se něco mihlo, šlo by o dobrý béčko. Pro mě to ale skončilo ve scéně s vanou a krví, to už jsem se fakt musel usmívat. Ne všechno zlo, který má vyděsit musí bejt vidět, někdy je lepší nevědět a jenom tušit. Škoda, škoda...nemění to ale nic na tom, že by mě tam nikdo nedostal, ani za zlatý prase =)

plakát

Přehlídka děsu (2011) 

Až se mě někdy někdo zeptá, jestli jsem někdy ve filmu viděl desetimetrovou spermii, jak souloží sochu svobody, teplí vlkodlaky (respektive medvědodlaky), Hitlera milujícího puzzle se štěňátky, lítající hovna v každým záběru nebo zombie, co se ušukaj k smrti (paradox) s klidným svědomím můžu říct, že jo. A hned všechno v jednom filmu. Naprostá zvrácenost, ale tak uboze vtipná, že jsem se bavil královsky. K tomuhle snímku jsem se dostal jak slepej k houslím, ale jsem si jistej, že u jednoho shlídnutí nezůstanu. Tohle je totiž jízda největšího fekálu a odpadu, která se může líbit jenom divnejm lidem. A hlášku Hitlera: "No jo no, jestli máš nějakou depku, tak to napiš do knížky, vydej po válce a máš miliony," už nikdá nezapomenu :)))))

plakát

Angst (1983) 

Teda, co mě přišlo ještě ujetější, než ten hlavní německej úchyl (který byl jen tak mimo řečí zahrán naprosto dokonale a dlouho ještě uvidím tu jeho uslintanou hubu od párku), bylo složení napadený rodiny. Nevím proč, ale když už mám tak silnýho hráče ve filmu, jako je vrah a sadista, tak proč složili zbytek osazenstva do podoby novodobý Adams family. Stará matka s mrkvovou parukou na hlavě, která jí záhadným způsobem v půli filmu zbělá (asi strachem), mladá slečna, která se zavěšenou nohou u kliky v klidu pozoruje nový chod domácnosti a nechodící invalida, který máchá nohama víc, jak soutěžící na mistrovství ve streetdance.Vadilo mi to a rušilo mě to. Film je utahaný, chování postav absurdní...Co ho zachraňuje je hudba, která je protivná a nepříjemná, jako samotnej vrah, takže výborně doplňuje i jeho vnitřní monology, který jsou zajímavý jen do tý doby, kdy mluví o svém dětství. Ty měly alespoň nějakou vypovídající hodnotu a člověk si tak mohl pokusit srovnat minulost s jeho současným zkratkovitým jednáním. A jen tak mimochodem: běhat takhle rychle, když nemám v botě tkaničku chce taky dost umu. Za to má druhou hvězdu. Jinak jsem podle zdejších ohlasů čekal větší syrovost. Ne, že by jí bylo málo, když se na to podíváme pohledem reality, to zase chraň bůh a chudácí lidi, ale čekal jsem jí líp zobrazenou. Toť vše...