Karlas

Zprvu lehké psychologické drama, v zahradním zátiší, se nám rozvíjí v krásný romantický příběh s dojemnými obrazy citlivé dívčí duše. Film o tom, jak bolestný může být i letmý dotyk jablka dospělosti.

Příjemná lovecká melancholie z japonských hor a lesů. Pěkné povídání, o vztahu člověka k přírodě, které v dnešní době může vyznít i trochu naivně. Přesto se zamýšlím, jestli dnešni svět nepotřebuje právě taková vyprávění. Příběh, na který je možná třeba dospět, aby jsme dokázali uchopit všechny myšlenky. Vím, že japonští divácí rádi českou tvorbu, proto mi příjde sympatická určitá podobnost s filmem Pod jezevčí skálou.

Krimi parodie na Rapla je jako komediantská houpačka, jednou nahoře, jednou dole. Seriál se často neudržel v kolejích vkusné detektivky s prvky humoru a přihlouple se zesměšňoval. Multikulturní guláš, jakoby z předměstí metropolí západní Evropy, nemá s českým prostředím nic společného. Snaha být světoví působí spíše jako pěst na oko. Poslední díl vše dorazil, čekal jsem už jen na to, kdy vyskočí Bob Saint-Clare. Co dodat, snad se skvělý Hynek Čermák nebude účastnit dalšího ponižování původně skvělého seriálu Rapl.

Přemýšlím, jestli by tento film fungoval bez židovského bolu, Brežněva a rozpustilých cikánů … jasně že fungoval!!! Přeci nepotřebujeme kečup, hořčici a glutaman sodný, abychom si užili chuť skvělé filmové potravy. Pokud odhodím všechny své niterní předsudky … moc se mi to líbilo, bylo to pěkné, bylo to milé, bylo to příjemné.

Krásné, válka růží pod křídly Velké vlastenecké války. Sovětská klasika v ruském podání dostává nový bohatý rozměr. Kéž by všechny podobné pokusy byly tak úspěšné.

Velký a krásný historický patos, před kterým se dokáži s úctou sklonit. Příběhy osobností dějin, typu Michiela de Ruyter, které dokázaly obětovat svůj život ve prospěch a štěstí národa i vlasti, mne skutečně dojímají. Snad si Holanďané v přívalu multikulturalismu vzpomněli na to, co pro ně udělali jejich předkové.

Smutný příběh z šera dávných věků, kdy ještě nemluvňátka hynula bez ňader a lásky svých matek a synové byli ztraceni bez moudrosti a výchovy svých otců. Určitě skvělý zážitek pro příznivce Annaudova Boje o oheň.

Někdy až dojemná melancholická sbírka povídek Vojtěcha Jasného, který dokázal točit pěkné filmy i v době, kdy to nebylo úplně snadné.

Tohle by se mělo promítat dospívájící mládeži místo prezentace o pohlavní zdravovědě. TV film, který nese základy společenské inteligence, jenž je nezbytná pro další pokojný život v kruhu "dobrých" přátel. Trpké ... ale báječné :-).

Velká vzácnost československého filmového žánru, středověká detektivka z časů, kdy pravá česká šlechta ještě svírala moc ve svých rukou. Primitivní kriminalistické metody a bystré uvažování nás vedou napínavým vyšetřováním k tajemnému rozřešení. Hrdost, čest, úcta a věrnost v boji se zločinem v dávné historii naší vlasti.