vyfuk

Občas by stálo za to si přečíst anotaci. To, co jsem pokládal za doktora House je nakonec něco mnohem komplexnějšího a více navázaného na náš život. Není to tak dávno, co se toto řešilo. A přitom to v něčem jelo dost pod radarem. Silný příběh o závislosti a o lidské chamtivosti, který snad někdy bude potrestán. Příjemný seriál, jestli se toho u něčem takovém dá říkat.

Jasně, neříkám, že kdyby to nebylo z Japonska a hlavní hrdina by nebyl běloch, který musí nějak žít v nečekaně rasistické zemi, tak by to byla nuda. Takových máte dopma dvanáct do tuctu. O to víc nasere, že seriál začíná tím, že jste vlastně na konci. Ale kde je ten konec? Sezóna 5? 8? 12? Nevím. A pokud to bude nějaké taktové číslo, tak mě to ani nebude zajímat. Tah dobrý. Ale max na tři série.

Nebyl jsem si jist, co mě čeká. První díl mě nijak extra nezaujal. Muselo si mě to získat postupně a nebýt mé oblíbené látky, ani nevím jestli bych se k tomu dostal ke konci. Seriál má později silnou dynamiku, dobré scény i dobrý náhled. Postavy jsou cokoliv jen ne vám lhostejné. Málokdo by se nadál, že takový film dostane takové dostupné doplnění. Asi v něčem dost přitažené za vlasy, ale na to už se asi historie nezeptá. Filmová určitě ne. Hezký příspěvek do diskuze.

Ještě, že ten Lanka jde taky od posilování taky k filmu. Už bylo na čase. Úvodní část filmu je hodně zvláštní. Jsme vhozeni ambiciózně do něčeho, co vůbec nevíme, jak bude fungovat. Kozub v roli klasicky nejdříve vypadá jako recese a parodie. Co si budeme... on umí roli takového typu zahrát, ale většinou to bylo pro humorné účely a ne pro účely toho, kdy to má člověka spíše dojmout nebo chytit za srdce. Čím víc si zvykáme, tak nám dojde, že to jde. Sice to zadrhne, ale jako jo. Postava sestry je dost zvláštně tendenční. Někdy je s bratrem v pohodě, pak by ho nejraději zabila. Důležité momenty jsou v něčem takové odbyté, ale zase jiné scény jsou schopny být dobře navázané. Jako třeba ústav a Kozubova ruka s autem. Jinak je ale zajímavé, že tvůrci docela dokázali splnit svůj úkol. Jasně, je to na český film docela silné téma, které se v celkovém kontextu neposouvá nikam dál, ale jestli do dál posune český film, tak to beru. Rozhodně to není extra špatný film. Finální fáze je jen trochu přitažená za vlasy, protože finální bod problému šel vyřešit jedním činem nebo větou, ale místo toho se tam chodí kolem horké kaše. Plus teda product placement, který vás nejednou nechá rolovat očima, ale zase díky tomu film mohl vzniknout. Takže za mě milé překvapení.

Celkově hodně zvláštní film. Nejdříve je to atmoška ve stylu klaustra, pak se to přehoupne do něčeho komplexnějšího, ale pak je to ujetina jak svině. Film je na takové ty kapitoly, ale tvůrce to alespoň nestrká nám všem před ksicht nabubřele jen tak. S každou kapitolou však film trochu ztratí drive. Celé Long tam má zase takovou ochablou ale mnohem komplexnější linku. Jenže tvůrce ji nedokáže pořádně využít. Má pointa je taková, že i když nejsem fanda až takto ujetých možností (navíc mi přijde je mnohdy nedovysvětlených), tak spíše pak byl problém v tom jak nahodile a necharakterně se věci děly. Nebyla to úplná katastrofa, ale že by si za to film zasloužil nějak extra velký spotlight, to teda ne. První třetina pecka. Hudba taky pecka. Podmanivá. A nečekaně dobrý Long a Skarsgård. Ale to pomalu končím.

Zase něco, co by se dalo nazvat jako poctivá filmařina ze staré školy. K takovýmto filmům moc nevím, co dodat, protože mnohdy pokud to i dle hodnocení nejsou úplné srance, tak kvalita mluví sama za sebe. Hezky provázané záběry, precizně odvyprávěný příběh, který má atmosféru, hlavu a patu, odkazuje na klasiky doby renesančních i antických... no prostě kumšt. Trochu jsem zde cítil podobný feeling jako u Přichází Satan, kde jsem cítil, že sleduji něco velkého, ale vlastně mě to nedokázalo chytit za koule tak moc. Tak či onak to je klasika. A dobrá.

Za Komančů bylo prostě líp. Já to říkám furt. Hlavně, když jedna indiánská holka v 16. století rozmrdá na hovna vesmírné zabíjecí monstrum, se kterým si nevěděla rady ani horda mariňáků. Já si ale nestěžuji. I když už od začátku drhne to, že indiáni spolu mluví spisovnou angličtinou a občas nahodí nějaké to prastaré slovíčko, ale co taky čekat od masové produkce pro Američany, pro které svět končí u Havaje nebo Británie. Film má však svoje tempo a hlavně to není prvoplánová sračka jak v dnešní továrně na kvantitu bývá. Není to světoborný gejmčenžr, ale rozhodně nejde o lichou kravinu. Změna prostředí a všeho dost prospěla. Kromě toho máme velice zajímavou a podmanivou hudbu za mě. Konečně něco z nějakého universa, co není totální sranec.

Trochu s opožděním, ale i tak jsem za to rád. Rest z minulých Varů, který by nebyl přímo na škodu. Silný příběh, kde se prolíná sportovní úspěch s ne/úspěchem v národním měřítku, které se mohou teoreticky prolnout a navázat. Nebudu si nalhávat, že jsem v tom viděl něco víc, ale i tak je to krásný film.

Mohl jsem vidět již ve Varech, ale po negativní zkušenosti se Čtvercem, jsem si řekl, že si nebudu kazit festival. Teď vím, že bych si ho naopak tím asi zpříjemnil. I když ta festivalová nálada je občas tak vážná, že komedii nepoznáte, i když ji točí Allen. Všichni vychválili Östlunda do nebeských výšin, takže jsem bojoval i s určitou skepsí, kterou jsem záhy dokázal překonat. První scény jasně ukazují kam film směřuje a byla z toho jasná zábava. Nejvíce jsem chcal ze scény s kufříkem z vrtulníku. Osobně jsem takový fanda bizarního humoru, že za mě mohl jít režisér ještě dál, nicméně chápu, že by u obce asi narazil, že to přehnal a budu se s tím snad muset jednou potýkat já. Ale nasrat! Šlo z toho vyždímat víc. Bývá bráno, že poslední kapitola byla slabší, což uznávám, ale rozhodně film nezruinovala. Za mě k tomu měly nejblíže právě ony části, které se snažily být dost vážné nebo takové vágní oproti myšlence díla. Mnoho super scén i s komunikací marxismu versus kapitalismu a finální morální scéna. Za mě to někdy drhlo, ale jinak jako pecka. Moje gusto. I sell shit!

Když jsme měli tu čest se seznámit s tímto dílem, tak jsem byl klasicky skeptický. Neustálá adorace sériových vrahů a podobně je sama o sobě těžká a mnoho lidí se toho stále drží. Opět se to projevilo i v tomto případě. Na druhé straně je tu ale i onen seriál jako takový. Ten v záživné, docela i umělecké formě zachycuje příběh trouby, který měl jen hodně velký štěstí a systém nad ním přivíral oči. Přeci jen, seriál začíná už tím, že je zatčen. Dojezd seriálu je docela těžkopádný, ale zase se nám věnuje viktimologii a tomu, že kromě vraha tu jsou nějaké oběti. O to víc je smutnější, že Dahmer v mnoha ohledech se chová jako malý fakan, který ani neví, co dělá. Seriál ani tak není sonda do mysli vraha jako v něčem i do společnosti toho jak žijeme a zavíráme oči. Plus k tomu i nějaké emancipace, nad kterou si Netflix jako vždy rád přihřeje polívčičku. V tomto případě snad ale nejméně konfliktně za poslední roky. K tvorbě z této dílny a na toto téma jsem silně skeptický, ale nakonec se povedlo udělat něco, co má hodnotu, je to zajímavé a není to něco bezmyšlenkovitého. Skvělá hudba dua C+W už jen jen třešnička.