Sipora

Sipora

Šárka Bažantová

okres Semily
cinéfil sans télé

14 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4
    • 1.2.2019  20:21

    Filmové zpracování stejnojmenné novely Evana Huntera (vl. jménem Salvatore Lombino) je otiskem typické filmové produkce své doby. Neorealismus má na scénu vstoupit až o pár let později. Proto film působí trochu jako divadelní představení, což ovšem v tomto případě vůbec nevadí. Rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co lze z filmotéky padesátých let vybrat. Kamera Russella Harlana se drží předepsaných řemeslných postupů a v detailech tváří hlavních postav můžeme doslova číst, což celkem dobře nahrazuje jejich vnitřní monology, které známe z knižní předlohy. Nedílnou a obohacující součástí tohoto díla je nesporně hudba. Rock 'n' roll tu zazněl na filmovém plátně vůbec poprvé, a to hned v podobě kasovního trháku Billa Halleyho "Rock Around the Clock" z roku 1954. Swingové melodie Charlese Wolcotta jsou pak ve filmu příjemnou samozřejmostí. Za pozornost stojí černobílé vylíčení hlavních postav. Stojí zde proti sobě jen jasní hrdinové a temní padouši. Jako by si tehdejší divák, řečeno slovy C. G. Junga, nebyl schopen uvědomovat svůj vlastní stín, ale projikoval ho toliko do druhých. To dnes se to ve filmech rozporuplnými hrdiny jen hemží. Lidstvo asi postoupilo zas o krůček dopředu a své stíny celkem bez problému uvědoměle absorbuje.

    • 1.12.2018  17:43
    V pasti (TV seriál) (2016)
    *****

    Brilantní islandská kriminálka, která jistě byla díky jménům všech postav poněkud oříškem pro herce českého dabingu. S Thórhildur, Hjorturem nebo Gudmundurem se opravdu na našich obrazovkách nesetkáváme často. Temná jména jako vystřižená ze severské mytologie nádherně korespondují s temným příběhem, který se v malém islandském fjordu začne odehrávat hned na několika rovinách: nález části lidského těla v pobřežních vodách ledového oceánu; stíny minulosti odkazující k začátku ekonomické krize v roce 2008, na které najednou začne dopadat světlo pochopení; a neodvratně blížící se konec Andriho manželství. To všechno po nějaké době začne dávat smysl v nečekaných souvislostech. Mám ráda filmy, kdy divák je do děje vtažen takovým způsobem, že jen díky vlastnímu intelektuálnímu úsilí načrtnuté dílo, byť někde vykreslené do jemných detailů, sám dotváří.

    • 28.7.2017  20:21

    Řemeslně skvělé dílo: hudba, kamera, Jeanne Moreau, ... ovšem příběh vratký. Je to spíš taková hra na thriller. Jako by si režusér jenom zkoušel základní vizuální postupy žánru, přičemž zcela rezignoval na děj. Nebo jakoby všechno vsadil na fascinující mstitelku. Skoro se mu to povedlo.

    • 19.7.2017  15:11

    Nepopiratelnou předností filmu je bezesporu hudba Ennia Morriconeho. Dalším zajímavým motivem je hra s pamětí hlavního hrdiny. Tento moment bych určitě zařadila do cyklu přednášek prof. Johna Seamona z Wesleyan University. Kolikrát se přece stane, že naše paměť na nás hraje triky! Jediné, co mě ve filmu neskutečně rozčilovalo, bylo hysterické panikaření partnerky hlavního hrdiny v závěrečných částech filmu. Myslím, že dnes by už nikdo tuto scénu takto nenantočil.

    • 24.10.2016  21:30
    Rapl (TV seriál) (2016)
    ****

    Pochmurná atmosféra drsných Krušných hor, kterou vykouzlil především skvělý kameraman. Scénář slabší, ale i tak jde o povedenou televizní detektivku, která jistě udržuje diváka v napětí od začátku do konce. Detektiv Kuneš jako by byl psán přímo pro Hynka Čermáka.

    • 5.9.2016  10:10
    Osvícení (1980)
    *****

    FIlm, kde při každém zhlédnutí objeví divák něco nového. SPOILER!!! REDRUM není samozřejmě pouze MURDER, ale také fonetická podoba RED ROOM. "All work and no play makes Jack a dull boy" je první částí přísloví, jejímž pokračováním je: "All play and no work makes Jack a mere toy." (Nepracuj příliš mnoho a nehraj si příliš mnoho!)

    • 5.2.2016  11:56

    Film jsem viděla v některých svých -nácti a z tohoto pohledu jej nyní hodnotím. Ještě jsem nenašla odvahu podívat se na něj znovu. Ale pamatuji si, že pro mě tehdy byl překvapením. Znala jsem všechny "filmy pro pamětníky", které se tehdy vysílaly každé nedělní odpoledne. Byla jsem zvyklá na jakousi plochost příběhů a postav, typických pro české filmy té doby. Ohnivé léto na mě působilo moderněji a živěji. Zcela jistě vykazovalo již známky šrámkovské poetiky, která se později naplno rozezněla v Měsíci nad řekou nebo ve Stříbrném větru.

    • 20.12.2015  14:30
    Labyrint (TV seriál) (2015)
    ****

    Zahráno a natočeno dobře, scénář pokulhává.

    • 5.9.2015  17:45

    Truffautův první černobílý thriller podivuhodně předznamenává i jeho poslední film Konečně neděle. Malého muže v nesnázích (sám Truffaut byl nízkého vzrůstu!) zachraňuje krásná žena - bojovnice. Ovšem šťastného konce se dočkáme až v neděli, která konečně přišla. Za povšimnutí stojí směšná dvojice gangsterů, jeden s kloboukem a druhý s čepicí, vedoucích "chytré" řeči o životě (viz pozdější Pulp fiction).

    • 19.8.2015  16:14

    Nemám ráda dabované filmy, ale zde český dabing doporučuji. Dodává Truffautovu dílu celistvosti. Sám Truffaut v něm vzdává svůj poslední hold filmovému umění a filmu noir především, a to s ironií sobě vlastní. Zdánlivě nelogické a neuspořádané střídání světla a tmy, dne a noci, deště a slunce má logiku čistě vnitřní. Tak jako se v duši člověka střídají světlo se stínem, radost se smutkem, komedie s tragédií, tak zde napětí střídá úsměv. Že vše je jenom hra a my se nedali zmýlit, vyjadřuje režisér typickou - shakespearovskou - vsuvkou hry ve hře, divadla v divadle, která komickým způsobem zasahuje do přediva hlavního děje. Režisér si s divákem hraje jako kočka s myší až do konce, a déle než do konce, a divák se touto jeho hrou nechává rád a blažen lapit. Zajímavý komentář: Matty.

    • 14.5.2015  11:26
    The Wire - Špína Baltimoru (TV seriál) (2002)
    *****

    První série: dokonalý příběh o tom, jak se vlk (stát) nažral a koza (obchod s narkotiky) zůstala celá. Hrdinové - společenští outsideři - i skety - umí se v systému bravurně pohybovat a při svém postupu na kariérním žebříčku nic neriskují - jsou na obou stranách barikády, a ještě samozřejmě mají tyto charaktery svůj vývoj. Důležitým momentem série je zachycení prostředí a jeho nesmazatelného vlivu na ty, kteří v něm žijí i nemožnosti vykročit z něj a zkusit žít jinak. Červený gauč na dvoře věžáků je středobodem všeho dění, trůnem toho, kdo právě kraluje nad vší tou chátrou, co se motá kolem černého byznysu s bílým práškem a vine se jako červená nit celým příběhem. D'Angelo Barksdale je snadno zaměnitelným vládcem dvora a začátkem jeho konce je moment, kdy v něm začínají růst pochybnosti o smyslu jeho konání a uvědomění si skutečnosti, že pokud se kdy cítil svobodný, tak to bylo ve vězení. Jeho chvilková vzpoura vyvrcholí v parafrázi biblické otázky: "Kde je Wallace?", se vzrůstající intenzitou několikrát po sobě zopakované. Na druhé straně pak stojí vyšetřovací tým tvořený losery a ztroskotanci vedený rozvedeným alkoholikem McNulthym; za úkol má zvýšit procento objasněnosti vražd a násilných trestných činů spojených s prodejem drog v problematické čtvrti Baltimoru. Jak chytré dát nevděčný a těžký úkol těm, kdo jsou považováni za nejhorší! Velké výzvy však dávají vyrůst velkým mužům a ženám a v této goliášovsko-davidovské story se stará pravda opět potvrzuje. Na to, aby se házela flinta do žita, je času vždycky dost. A to i za předpokladu, že Goliáš poražen nebude. Nezapomenutelnou scénou je pro mě didaktická lekce šestnáctiletého drogového dealera Wallaceho, kterou uděluje své mladší sestře v matematice. Není schopná spočítat poměrně jednoduchý početní příklad, ale když si ten samý má představit v reálu na ulici, ovšem při prodeji drog, ke správnému výsledku dospěje rychle a neomylně. Když se jí Wallace zeptá, jak je to možné, odpoví, že na ulici by to byl strašný půšvih, kdyby se spletla. Top komentáře: Matty, Isherwood

    • 19.12.2014  15:01

    Člověk je dítě a potom stařec, a to dlouhé období mezi tím jakoby ani neexistovalo.

    • 12.11.2014  12:24

    Český Hombre. Jeden z nejlepších českých filmů vůbec. Obsazení polskými herci bylo velké plus.

    • 17.9.2014  08:22
    Klauni (2013)
    ***

    Film na mě po celou dobu působil sterilně navzdory skvělým hereckým výkonům hlavních postav. Zdá se mi, že režie neustále balancovala mezi snahou zalíbit se většinovému divákovi a ambicí stát se uměleckou výpovědí své doby. Po celých 120 minut to nějak nešlo dohromady.

    • 11.8.2014  11:20
    Hra o trůny (TV seriál) (2011)
    *****

    Spoustu postav si divák v tomto seriálu nakonec oblíbí.

    • 9.7.2014  15:10

    Naivita texaského kovboje v New Yorku je těžko uvěřitelná, ale je to Amík, tak proč ne. Rico Dustina Hoffmana je excelentní - zchromlá chůze, tuberácký kašel, ledabylá výslovnost s italským akcentem a dalších tisíc maličkostí dělá z toho filmu skvělou podívanou. A dabing, jako u většiny dobrých filmů, je u něj jen na škodu.

    • 7.7.2014  13:07

    Director's cut only. Betty patří k těm nespoutaným hrdinkám jako je třeba Cathy z Bouřných výšin nebo Sally v Kabaretu a nebo další Francouzka Jana z Arku v jiném příběhu. Marně si lámu hlavu s tím, co dělá z filmu pětihvězdičkový skvost, když mnohé filmové projekty měly stejnou ambici i příhodné výchozí podmíky a přesto ztroskotaly. Je to dáno genialitou režiséra? Sehraností pracovního týmu? Střihem, který dá vší té změti natočeného materiálu výsledný tvar? Vojtěch Jasný volil u Všech dobrých rodáků natáčecí dny podle horoskopu a natočil skvělý film, ale jaktože mu to tak nevyšlo pokaždé? Zdá se, že všechno tohle nestačí. Musí v tom být ještě něco, s čím nelze nikdy předem počítat. Je to jako pára nad hrncem.

    • 24.5.2014  12:24

    Perfektní giallo, při kterém je divák svírán úzkostí od začátku do konce; trochu mi zde nesedí děj zasazený do Anglie vzhledem k jazyku a temperamentu herců. Hlavní hrdinka po celou dobu působí indiferentně, čímž je ještě více podpořeno napětí a celkové vyznění snímku. Film je protkán mnoha typickými snovými (freudovsko-jungiánskými) symboly, jako jsou točitá schodiště, červená barva krve, květin, závěsů a postele, v níž dojde k vraždě; dveře, které se nedají otevřít, nebo úkryty, ze kterých se posléze vyklubou pasti. Fulci si neustále pohrává s fantazií i podvědomím diváka, který až do konce netuší, jak to všechno skončí.

    • 18.5.2014  22:08
    Mám strach (1977)
    ****

    Překvapivě povedený krimi-thriller, který jsem nejspíš viděla jako dítě a naprosto jsem nechápala, o co v něm běží; nicméně lehký pocit paranoii po něm přetrvával tehdy i nyní po letech, kdy si člověk uvědomí, odkud asi pramení jeho nedůvěra k institucím. Za upozornění stojí role soudce Cancettiho, do které byl obsazen švédský (Bergmanův) herec Erland Josephson. I díky němu byla postava nezkorumpovaného a čestného soudce snáze uvěřitelná.

    • 18.5.2014  14:44

    Jeden bod dávám za hudbu a druhý za kameru; ovšem se scénářem si jeho tvůrci hlavu příliš nelámali - přece jen i u hororů by měla platit určitá pravidla logiky a návaznosti děje.

    • 27.9.2013  08:41
    Pina (2011)
    ***

    Jako dokument ****, jako muzikál ***. Komentářem nejlépe vystihuje mé pocity z filmu liborek_.

    • 7.9.2013  21:56
    Helimadoe (1992)
    ***

    Film námětově podobný Wajdovu Sestry z Vlčí, jehož kvalit ovšem ani zdaleka nedosahuje. Postrádám v něm i typickou havlíčkovskou náladu, která je tolik patrná v Herzových Petrolejových lampách nebo i ve Svobodově Prokletí domu Hajnů. Vadí mi poněkud i jeho jakoby televizní zpracování podobné o něco pozdějšímu a zdařilejšímu Bylo nás pět (Smyczek, 1994). Přesto palec nahoru za herecký výkon Josefa Somra i za práci rekvizitáře, který dal dohromady tolik dobových předmětů.

    • 18.9.2012  21:51
    Závrať (1962)
    *****

    Co záběr to skvost; romance v socialistickém industriálu.

    • 9.8.2012  20:33

    Velkolepé podobenství o ničem. Doporučuji komentáře Radka99, J*A*S*M a Superpero.

    • 2.4.2012  12:26
    Dlouhá bílá nit (TV film) (1970)
    *****

    Vesnické drama. Příběh jakoby od Sigrid Undsetové, protože hrdinkami jsou ženy, jejímž charakterům nesahají ty mužské ani po kotníky. Za povšimnutí stojí reálie socialistické vesnice (kozín, předseda a účetní stále namol), kde se stále ještě drží některé náboženské zvyklosti, i když povětšinou jen zásluhou několika svíčkových babek (večerní klekání, obřady kolem pohřbu).

    • 5.2.2012  22:03

    Ústředním motivem filmu je pro mě sblížení a postupný rozchod Freuda s Jungem, kde Sabiba je "katalyzátorem" tohoto procesu. Základní vědecké teze obou velikánů psychologie (psychoanalýza a hlubinná psychologie) režisér ukázal, či naznačil, a převyprávěl jasně a srozumitelně, což je úctyhodný výkon.

    • 1.2.2012  09:12

    Kafkárna vyprávěná v symbolické rovině - v Zámku má zeměměřič reálný záměr, půjčená kočka v Postavě nemá skutečný význam, pouze symbolický. Samozřejmě jde ve filmu o nahlédnutí do absurdnosti mechanismů totalitního režimu.

    • 1.2.2012  09:06

    Nebýt toho ideologického nánosu, je to skvělý film. Popis koncentračního tábora, jak je ve filmu vykreslen, je třeba brát s rezervou.

    • 20.1.2012  12:44

    Skoro kusturicovská story.

    • 19.9.2011  14:06

    Nezapomenutelný doktor Meluzín v podání Rudolfa Hrušínského se na sklonku života vrací k tomu, čím kdysi byl, nebo možná ještě je. Prochází krajinou svého dětství, aniž by někomu ublížil. Naopak, hrozí-li pokušení navázat nový citový vztah s vdanou - i když opuštěnou - ženou, odebere se raději do ústraní. Zde je vidět zásadní rozdíl mezi filmy Vláčilovými a běžnou filmovou produkcí. Zatímco běžně by byl rozehrán part postupného sblížování muže a ženy, zde je představa konečného souznění odbyta jediným prudkým střihem - zábleskem či signálem, který velí opustit tuto cestu zkázy. Doktoru Meluzínovi se daří přemoci pokušení a proměnit je v konečné dobro (Petrův návrat a adopce Markétiny holčičky), kterému předcházel další zákmit náhlého poznání v podobě odjíždějící/umírající Markéty za oknem moknoucí sanity. To jsou ty struny, kterých se umí dotknout pouze skutečný umělec.

<< předchozí 1 2 3 4
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace