Schlierkamp

Americký film popisující příběh čtyř vysokoškolaček, které se rozhodnou vyrazit na jarní prázdniny na Floridu. Nutno podotknout, že tyto dámy se s oblibou věnují zvýšené konzumaci alkoholu a drog a finance k realizaci jejich výletu si opatřili přepadením fast foodu. V hlavních rolích nedisciplinovaných dívek, které se rády účastnily masových venkovních večírků, se představily R. Korine, A. Benson, V. Hudgens a S. Gomez. Posledně jmenovaná zpěvačka docházela na kroužky náboženského sebevzdělání a sebeuvědomění, to jí však nebránilo, aby se účastnila divokých zábav se svými kamarádkami.  Během jedné z nespoutaných pařeb jsou však zatčeny a po soudním přelíčení propuštěny na kauci, již zaplatil neznámý muž se zlatými zuby zvaný Alien (J. Franco), jenž se jako jediný projevil jako herec a z něhož se vyklube bohatý drogový dealer. V tomto okamžiku se změní žánr filmu a z bezstarostné a povrchní atmosféry se stává thriller a dívky se místo bujarých oslav s neřestmi všeho druhu uchylují do Alienovy luxusní rezidence. Z příběhu bylo patrné, že dívky byly mdlého intelektu nebo scénarista se zřejmě vrátil z podobně bujarého večírku, neboť úroveň jejich uvažování byla nepochopitelná. Když je v zapadlém baru obklopila početná skupina Alienových černošských přátel, pouze jedna z nich, S. Gomez pocítila strach, uvědomila si, že se jejich původní plán užít si jarní prázdniny poněkud změnil, a prosadila si cestu zpět domů. Zbylé tři dívky se spolu s Alienem dostaly do války mafiánských gangů a úplný závěr snad nemohl autor myslet vážně, neboť i to málo, co si divák z tohoto snímku mohl vzít, bylo stupidním a absurdním závěrem totálně pohřbeno. Ve filmu H. Korine, autora filmů jako Kids a Gummo, v nichž taktéž popisoval zkaženost a bezcílnost dospívající generace a současně manžela jedné z rozpustilých dívek, se na můj vkus příliš dával důraz na dlouhé záběry na tančící a opilé mladé muže a ženy. Filmy z 90. let Kids a Gummo byly alespoň šokující, Spring Breakers je pouze nudný. Nemohu si pomoct, slabý a povrchní děj s nereálným a vysloveně stupidním závěrem zcela převážil nad množstvím více či méně odhalených ženských vnad, hlubší smysl filmu jsem také hledal marně, a proto volím jasný podprůměr.

Československý film vyprávějící o čtrnáctiletém Radku Chaloupkovi (F. Toušek), hubeném a extrémně vytáhlém chlapci, jenž se teprve sžívá se svou neobvyklou postavou. Největší potíže má v tělesné výchově, neboť není fyzicky zdatný a povinný školní závod v orientačním běhu je pro něho zpočátku utrpením. Současně prožívá obvyklé problémy dospívajících, první zamilování do své povrchní spolužačky a poté následující zklamání z neúspěchu. Mladý čahoun, mezi spolužáky přezdívaný docela trefně Bidlo, má taktéž problémy se začleněním do společnosti, neboť nemá žádné koníčky a ani neví, kam by jeho život měl směřovat. Tehdejší režim řešil tyto potíže dospívajících povinnou aktivitou v mimoškolních činnostech, Radek se tedy rozhodl pro činnost v hasičském oddílu, avšak i tady se svou neobratností nalezl pouze zklamání. Děj filmu se odehrává na Rakovnicku, a to většinou ve školském zařízení, kde své spolužáky převyšuje mnohdy o dvě hlavy, a také v domácnosti u Chaloupků, kde na mě svým vystoupením udělal dobrý dojem především jeho otec (J. Toušek, skutečný Radkův otec, který se na rozdíl od svého syna objevil i v několika pozdějších filmech), taktéž vytáhlý čahoun se strohým, ale přesným vyjadřováním. Po náhodném setkání s přítelem své sestry a neznámou dívkou, která na Radka zřejmě silně zapůsobila, začíná vytrvale pracovat na své fyzické zdatnosti a dokonce se přihlásí do oddílu zaměřeného na orientační běh, kde působí i jeho nová láska. Z dospělých herců, kteří v tomto snímku J. Matuly vystupují, mohu zmínit učitelku J. Březinovou, starší sestru I. Chýlkovou, jejího přítele D. Rouse či vedoucího běžeckého oddílu A. Pyška. Z dětských herců připomenu pouze F. Menzela, Radkova spolužáka, který mě zaujal svým vyzrálým hereckým projevem. Musím uznat, že film je poměrně zdařilý, snímku sice dominuje nevídaně vytáhlá postava hlavní postavy, avšak obsahuje i mnoho humorných prvků a hlášek, které má na svědomí taktéž nemotorný čahoun. Hudební složka snímku, kterou pěvecky doprovodil D. Janda, se mi též líbila a domnívám se, že se tento film může zařadit do řady kvalitních snímků J. Matuly a uděluji mu průměrné hodnocení.

Československá komedie vyprávějící o tom, jak se změní život ve fiktivním městečku Květoliby pod Lipou poté, co je do této obce odkloněna silniční doprava z hlavní silnice. Diametrální navýšení provozu s sebou nese komplikace, z nichž se jako nejzávažnější problém ukázala stará památná lípa, symbol městečka, stojící ve středu náměstí, překážející v plynulosti dopravy. Ve snímku se objevuje mnoho známých hereckých osobností reprezentující jednotlivé postavy v městečku (starosta J. Sovák, jeho družka J. Hlaváčová, L. Munzar, pošťačka V. Chramostová, J. Bek, příslušník bezpečnosti J. Libíček či K. Fialová pověřená počítáním vozidel projíždějících přes město), avšak na kvalitu filmu a jeho zábavnost to mělo vliv pouze malý, neboť příběh filmu je velmi povrchní, či lépe řečeno vůbec neexistuje. Děj se totiž zabývá účinkem zvýšeného provozu ve městě na jednotlivé postavy, z čehož vznikaly často fádní a nezajímavé příběhy. Už úvodní mluvený projev vypravěče, tentokrát v podání M. Kopeckého, který byl častým jevem ve filmech v 60. letech, naznačil podprůměrnost snímku, neboť si nevybavuji film opatřený tímto mluveným, často zbytečným a nevhodným úvodem, který by snesl přísnější měřítka. Film v některých ohledech připomínal grotesku, k níž také nemám příliš vřelý vztah, největší slabina filmu však skutečně spočívá v nezajímavém ději. Zaujala mě nepřehlédnutelná postava M. Neděly, který se zabýval stříkáním vody z hadice na náměstí, a v závěru mě probudila z polospánku jeho šarvátka s taktéž urostlým J. Hlinomazem, chystajícím se pokácet onu lípu ve středu obce. Dále se ve snímku objevovaly méně výrazné postavy jako melancholický holič J. Skopeček, svalnatý řidič J. Višný, O. Velen, V. Hrubý či S. Budínová. Musím konstatovat, že dílo J. Macha, zkušeného režiséra s mnoha zajímavými a úspěšnými filmovými počiny na kontě, jednoznačně patří do skupiny podprůměrných filmů, což potvrzuje i skutečnost, že na tento film z konce 60. let, kdy bylo natočeno obrovské množství kvalitních filmů, se po právu zapomnělo.