Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Pohádka
  • Akční

Poslední recenze (963)

plakát

Bloudění orientačního běžce (1986) 

Československý film vyprávějící o čtrnáctiletém Radku Chaloupkovi (F. Toušek), hubeném a extrémně vytáhlém chlapci, jenž se teprve sžívá se svou neobvyklou postavou. Největší potíže má v tělesné výchově, neboť není fyzicky zdatný a povinný školní závod v orientačním běhu je pro něho zpočátku utrpením. Současně prožívá obvyklé problémy dospívajících, první zamilování do své povrchní spolužačky a poté následující zklamání z neúspěchu. Mladý čahoun, mezi spolužáky přezdívaný docela trefně Bidlo, má taktéž problémy se začleněním do společnosti, neboť nemá žádné koníčky a ani neví, kam by jeho život měl směřovat. Tehdejší režim řešil tyto potíže dospívajících povinnou aktivitou v mimoškolních činnostech, Radek se tedy rozhodl pro činnost v hasičském oddílu, avšak i tady se svou neobratností nalezl pouze zklamání. Děj filmu se odehrává na Rakovnicku, a to většinou ve školském zařízení, kde své spolužáky převyšuje mnohdy o dvě hlavy, a také v domácnosti u Chaloupků, kde na mě svým vystoupením udělal dobrý dojem především jeho otec (J. Toušek, skutečný Radkův otec, který se na rozdíl od svého syna objevil i v několika pozdějších filmech), taktéž vytáhlý čahoun se strohým, ale přesným vyjadřováním. Po náhodném setkání s přítelem své sestry a neznámou dívkou, která na Radka zřejmě silně zapůsobila, začíná vytrvale pracovat na své fyzické zdatnosti a dokonce se přihlásí do oddílu zaměřeného na orientační běh, kde působí i jeho nová láska. Z dospělých herců, kteří v tomto snímku J. Matuly vystupují, mohu zmínit učitelku J. Březinovou, starší sestru I. Chýlkovou, jejího přítele D. Rouse či vedoucího běžeckého oddílu A. Pyška. Z dětských herců připomenu pouze F. Menzela, Radkova spolužáka, který mě zaujal svým vyzrálým hereckým projevem. Musím uznat, že film je poměrně zdařilý, snímku sice dominuje nevídaně vytáhlá postava hlavní postavy, avšak obsahuje i mnoho humorných prvků a hlášek, které má na svědomí taktéž nemotorný čahoun. Hudební složka snímku, kterou pěvecky doprovodil D. Janda, se mi též líbila a domnívám se, že se tento film může zařadit do řady kvalitních snímků J. Matuly a uděluji mu průměrné hodnocení.

plakát

Objížďka (1968) 

Československá komedie vyprávějící o tom, jak se změní život ve fiktivním městečku Květoliby pod Lipou poté, co je do této obce odkloněna silniční doprava z hlavní silnice. Diametrální navýšení provozu s sebou nese komplikace, z nichž se jako nejzávažnější problém ukázala stará památná lípa, symbol městečka, stojící ve středu náměstí, překážející v plynulosti dopravy. Ve snímku se objevuje mnoho známých hereckých osobností reprezentující jednotlivé postavy v městečku (starosta J. Sovák, jeho družka J. Hlaváčová, L. Munzar, pošťačka V. Chramostová, J. Bek, příslušník bezpečnosti J. Libíček či K. Fialová pověřená počítáním vozidel projíždějících přes město), avšak na kvalitu filmu a jeho zábavnost to mělo vliv pouze malý, neboť příběh filmu je velmi povrchní, či lépe řečeno vůbec neexistuje. Děj se totiž zabývá účinkem zvýšeného provozu ve městě na jednotlivé postavy, z čehož vznikaly často fádní a nezajímavé příběhy. Už úvodní mluvený projev vypravěče, tentokrát v podání M. Kopeckého, který byl častým jevem ve filmech v 60. letech, naznačil podprůměrnost snímku, neboť si nevybavuji film opatřený tímto mluveným, často zbytečným a nevhodným úvodem, který by snesl přísnější měřítka. Film v některých ohledech připomínal grotesku, k níž také nemám příliš vřelý vztah, největší slabina filmu však skutečně spočívá v nezajímavém ději. Zaujala mě nepřehlédnutelná postava M. Neděly, který se zabýval stříkáním vody z hadice na náměstí, a v závěru mě probudila z polospánku jeho šarvátka s taktéž urostlým J. Hlinomazem, chystajícím se pokácet onu lípu ve středu obce. Dále se ve snímku objevovaly méně výrazné postavy jako melancholický holič J. Skopeček, svalnatý řidič J. Višný, O. Velen, V. Hrubý či S. Budínová. Musím konstatovat, že dílo J. Macha, zkušeného režiséra s mnoha zajímavými a úspěšnými filmovými počiny na kontě, jednoznačně patří do skupiny podprůměrných filmů, což potvrzuje i skutečnost, že na tento film z konce 60. let, kdy bylo natočeno obrovské množství kvalitních filmů, se po právu zapomnělo.

plakát

Hroch (1973) 

Československý film popisující události následující poté, co byla bance vznesená žádost na množství zlata pro vyhotovení zlaté korunky hrochovi v pražské ZOO, kterého bolí zub. Toto dílo s sebou přináší nálepku jednoho z nejhorších československých filmů v historii, a po jeho zhlédnutí mohu takovému nelichotivému ocenění přitakat. Do neskutečně šíleného a zmateného příběhu o hrochovi, spolknuvšího bankovního úředníka, který se navíc jmenoval také Hroch (O. Hlaváček), byla velice podivným způsobem dosazena politická linie příběhu. V této linii se banda křiklounů zasazuje o hrochova práva, aby tím dosáhla svých vlastních politických záměrů. Slibovaná satira či alegorie na Pražské jaro je tak dokonale skryta, že jsem ji neobjevil. Nejen že příběh jakoby vypadl ze sešitu žáka v první třídě základní školy, závěr snímku se režisérovi úplně rozpadl, pointa nebo výsledek snahy zpolitizovat tento absurdní nesmyslný příběh neexistuje. Tento film vděčí za svůj vznik režiséru K. Steklému, někdejšímu uznávanému režiséru, který se však po roce 1968 musel zbláznit, neboť si jako inspiraci vybíral mimořáně stupidní náměty a dokonale tak pošlapal své jméno. Diametrální rozdíl v kvalitě některých dřívějších filmů pana Steklého a tím, co vytvářel po roce 1968, se prostě nedá pochopit, pouze snad omluvit duševní chorobou. V tomto filmu se nejčastěji objevoval S. Matyáš coby novinář s nejasnými osobními cíly, ministr M. Homola, a dále H. Čočková, S. Budínová, J. Holý, Z. Hadrbolcová či O. Velen, jejichž postavy byly nepřehledné a určené k zapomnění. K politickým intrikám se hlásil aristokraticky vyhlížející E. Dubský a v příliš malé roli se objevil i J. Větrovec coby ředitel ZOO. Jediný herec mi poněkud zpříjemnil filmové utrpení, a byl to překvapivě pan J. Lír v roli zřízence v ZOO, kterého jsem pronést tolik replik v jednom filmu snad ještě neviděl, navíc celé své vystupování obohatil vtipem a pozoruhodnou lehkostí. Pokud se děj věnuje naprosto šílenému příběhu s hrochem, snímek je s pozvednutým obočím na hraně koukatelnosti, díky politickému blábolení se však z filmu stává katastrofa. Rozepisovat se dále o této obludnosti je ztráta času, v zoufalosti jsem se proto rozhodl udělit jednu hvězdu za mimořádný verbální výkon pana Líra.

Poslední hodnocení (1 206)

Bloudění orientačního běžce (1986)

18.04.2024

Objížďka (1968)

12.04.2024

Hroch (1973)

31.03.2024

Zeměpisec, který propil globus (2013)

22.03.2024

Mlčení mužů (1969)

10.03.2024

Jménem krále (2009)

25.02.2024

Šest uprchlíků (1970) (TV film)

18.02.2024

O vysoké věži (1978) (TV film)

09.02.2024

Exponát smrti (1979) (TV film)

03.02.2024

Reklama