voldemorf

Zvyšuji hodnocení na čtyři, protože TBBT na rozdíl od mnoha jiných současných seriálů neztratil nic na vtipnosti. I když je vidět pár těžkostí, s jakými tvůrci seriál drží při chodu, humor je pořád založen na stejné bázi a postavy jsou pořád stejní podivíni, které si člověk prostě musí zamilovat (sice se nijak nevyvíjejí, ale u tohoto typu seriálu se to asi ani nedá moc čekat). Nově přibylá postava Amy je spíše otravná, ale aspoň staví Sheldona do nových situací, s kterými se musí vypořádat, takže nakonec je to pro seriál příjemné osvěžení. Jako skoro u všech seriálů, první série byly nejlepší. Ty poslední ale nesnižují celkovou úroveň seriálu. Pořád se několikrát během jednoho dílu rozesměju, takže svůj účel to plní.

Neotřelý způsob vyprávění se časem omrzí (a vypadá to že nejen divákům, ale i tvůrcům), neustále se opakující hlášky ztratí svůj vtip, vědomé přehnánění všech situací přijde o kouzlo a divákova pozornost se konečně může zaměřit na podstatu seriálu. vyvrcholením všeho by mělo být to, že Ted najde matku svých dětí. Škoda, že mě to vůbec nezajímá. Upřímně, Ted je pro mě nejnudnější postava a nechápu, z čeho ten seriál ještě žije. Téměř od začátku víme, že "matka" nebude žádná z dívek, s kterými Ted dosud chodil. A popravdě, na tu ženu se žlutým deštníkem vůbec nejsem zvědavá. Vlastně by mě docela příjemně překvapilo, kdyby vtip tkvěl v tom, že matku nikdy neukážou. Barney byl v prvopočátcích seriálu rozhodně nejlepší postava. Časem jeho hlášky začnou být ale opravdu otravné a celá ta postava začne být tak nepravděpodobná, že ztratila veškeré mé sympatie. na druhou stranu, jediná linie seriálu, která mě ještě zajímá, je jeho vztah s Robin. Jediný, kdo mě baví doteď je Marshal, a to přesto že jsem ho zpočátku neměla ráda. Zatím nechávám čtyři hvězdy, konečný verdikt bude, až seriál definitivně skončí (pokud k tomu někdy dojde). Přece jenom, pořád to býval hodně dobrý seriál a naděje, že se vrátí k svým nadějným začátkům, umře jako poslední.

Pěkný první záběr na krajinku. Škoda, že po první scéně film neskončil. A škoda, že když už pokračoval, tak ta první scéna neměla žádný vztah k celku. Ostatně, žádná část filmu nejspíš neměla vztah k celku. Dvě hvězdičky Fassbenderovi a Charlize Theron za snahu. A že má být Prometheus 2? Au, to bude asi bolet.

Začátek byl velmi dobrý. Jakmile se ale Peter Parker oblékl do pavoučího oblečku, začaly se na plátně dít divné věci. Tři hvězdičky za Petera, který měl osobnost. Hlavní hrdince jsem nevěřila ani nos mezi očima, ze všeho nejméně jsem jí však věřila, že jí je sedmnáct.

Hrdinové měli potenciál. Bohužel, co nepokazily přeplácané výlety prostorem a časem a výměny identit, to završila poslední scéna, která do celku nezapadla. Její jediný význam byl očividně nějak ten seriál ukončit. S takovým koncem však ve výsledku vypadá vše, čím si hrdinové během předchozích dílů prošli, zbytečně. Postava s nejlepší schopností byl Peter (i když jinak mě spíš štval).

Neobvyklý a neokoukaný typ hlavního hrdiny. Jeho charakter se v průběhu sérií vyvýjí a možná by se i rád posunul ve svém životě vpřed. Tvůrci sériálu mu to však bohužel nedovolují a tak se pořád vrací tam, kde byl na začátku. Kvality první série však ty další nemají šanci dosáhnout a možná by bylo nejlepší utnout to už teď (po 6. sérii, která už byla rozpačitá), dokud se seriál drží nad průměrem. Nejlepší záporák Ice-Truck Killer, hned po něm Trinity. Příjemným překvapením byl příchod postavy Lumen. Ráda jsem sledovala vývoj sympatické Debry Morgan, ale jen do jisté doby. Přídavek po sedmé sérii: Kvalita seriálu se opět zvýšila, Jennifer Carpenter i Michael C. Hall předvedli skvělý herecký výkon a závěr série ve mně po dlouhé dopě opravdu vzbudil zájem o pokračování.

Zpočátku to bylo milé a hudebně příjemné. Ve třetí sérii už je však příliš málo opravdu povedených písní a má příliš překombinované a nepravděpodobné zápletky. Nezachránil ji ani charismatický Darren Criss, který držel při životě druhou sérii. Příliš mnoho pozornosti je soustředěno na Rachel, která je pro mě jednou z nejméně oblíbených postav. Příliš málo prostoru dostávají ostatní postavy, které mají neméně zajímavý hlas (moje favoritka je Santana). Ano, všeho je příliš. Přídavek po pár dílech 4. série: Glee má u mě definitivní ne, ubírám hvězdičku. Tvůrci se nemůžou rozhodnout, jestli chtějí dát prostor novým postavám, nebo se jen sentimentálně, trapně a nevkusně vracet k těm starým. Mísí se věci, co spolu nemají co dělat.

"It's all about sex." Tak zněla tuším první věta a docela tím seriálu zavařila. Kdo se ale dívá pozorně, zjistí, že to není jen o tom. Je to taky o problémech gay komunity. O homofobii, drogách, HIV, adopci homosexuálních párů... A hlavně o přátelství. Všechny z postav ušly za pět sérií velký kus cesty, což se projevilo i na jejich vnitřním vývoji. Nejvýrazněji to jde vidět na Justinovi, který vyrostl ze své naivity. Nejmilejší postava je Emmett Honeycutt (no nemá on příhodné jméno?).

Je pravda, že třetí generace je o dost slabší než ty předešlé. Pořád ale ne o tolik slabší, abych musela seriálu jako celku snížit hodnocení. Všechny tři generace jsou o dětech na hranici dospělosti, které řeší normální i ne tak docela normální problémy. Díky změnám POV jsem časem přišla na chuť i postavám, které mi ze začátku byly nesympatické. Všechny příběhy měly něco do sebe, ale první dvě série byly přece jen nejlepší. A plné příjemných překvapení (např. wild, wild world). Nejoblíbeneší postavy (v závorce nejvíce oceňovaná vlastnost): 1. generace - Chris (životní přístup), Cassie (za její šílenost), 2. generace - Panda (protože je taky dobře šílená), Naomi (inteligence, konflikt sebejistoty a sebepochybností), po zpětném uvážení i Effy (hlavně za herecký výkon). Ve třetí generaci nikdo - byli zajímaví, ale nepřirostli k srdci. To, že se postavy každé dva roky obměňují, hodnotím kladně. Jednak tak seriáln přinesl nové zajímavé příběhy, ale hlavně se tak vyhnul trapnému přetahování středoškolského dramatu do dospěláckého života.

Poslední díl trilogie hodnotím jako o něco lepší, než ten předchozí. Prostor dostaly kromě Bruce Wayna i další postavy, které v sobě musely najít hrdinství. A to je dobře, protože Batman je symbol, který může zastoupit kdokoli, kterýkoli obyčejný člověk. Film měl pár silných momentů, pár překvapivých zvratů a pár možná trochu přehnaných mýtů, které ale nevadily. Nolan podle mě natočil dva konce. Fungovaly by oba, oba mají své poselství. Jsem ale ráda, že si nakonec Nolan vybral konec, který si vybral. Kapka nadinterpretace: v něčem jsem tam viděla Kafkův Proces. Ostatně, proč ne. Krizí existence tam procházelo minimálně Gotham City.