jitrnic

Ten dokument tak úplně nesplnil, co sliboval podle názvu. Nic, co by bořilo mýty o Spartakovi, jsem tu nenašel. Údajně tradované nepravdy jsem v životě neslyšel (snad jen tu, že se narodil jako otrok) a celkově jsem se nic moc nového nedozvěděl. Ale je to pěkně natočeno, na dokument to má pěknou výpravu a Spartakův příběh mě celkem dojal (opět).

Pro mě další podivný film československé nové vlny, další padlý mýtus. Režie, kamera i celé vizuální pojetí filmu jsou velice zručné, ale jsou takřka k nerozeznání od desítek jiných filmů té doby. Největším problémem pak pro mě byla Jana Brejchová, která se pro tuto roli naprosto nehodila a chvílemi se mi zdálo, že moc nerozuměla promluvám, které jí do úst vložil Jan Procházka. Méně atraktivní a populární, zato oduševnělejší herečka by asi byla lepší volbou (už vzhledem ke zjevným uměleckým ambicím snímku). A herci jako Jaroslav Moučka či Josef Větrovec v tomto typu filmů působí jako pěst na oko (nic proti nikomu, jen se tito herci příliš proflákli v různých budovatelských veselohrách). Mě se to nelíbilo.

Divný film, ale spíš v tom pozitivním slova smyslu. Zajímavě střídá tempo vyprávění - když už to vypadá, že se z toho stane moc velká groteska, film překvapivě zvážní, když naopak hrozí příliš melancholie, vybalí na nás režisér nějakou velikou ulítlost (nejčastěji se týkající trpaslíků). Což může být pro někoho problém - na komedii je to málo vtipné, na drama příliš absurdní. Nevím přesně, co nám tím vším chtěli McDonagh a spol. říct, ale oni to, myslím, vědí velmi dobře. Já na to časem přijdu anebo taky ne. Každopádně jsem se dobře bavil a asi se na film někdy mrknu ještě jednou. Rozhodně jsou Bruggy jako město alespoň v tomto filmu krásné a ještě bych pochválil hudbu. 70%

Někdy od nástupu slona na scénu už to začíná být trochu příliš třeskutá zábava a nad smyslem děje nemá cenu se zamýšlet. Ale to mi vůbec nevadí, s výjimkou posledních asi dvaceti minut jsem se skvěle bavil, občas jsem se smál jako blázen, to už se mi dlouho u komedie nestalo.

Celkem neškodná pitomost, která je strašně předvídatelná, hodně nedomyšlená (po "překvapivých" zvratech už bohužel předchozí scény nedávají smysl) a v případě Angeliny Jolie i hodně špatně zahraná (ani na okamžik neopouští svojí hereckou polohu "Jsem sexy a ještě více sexy"). Na druhou stranu Tchéky Karyo hraje dobře a Ethan Hawke dokonce velmi dobře (je ho pro tento film skoro škoda). Kiefer Sutherland hraje špatně, ale je to zábava (jeho postava a její umístění do příběhu je jeden velký úlet). Což platí v podstatě o celém filmu. Pokud jste malinko škodolibí, je možné, že se budete bavit stejně dobře jako já.

Skupina Už jsme doma je fenomén sám o sobě a tenhle dokument je skvělý doplněk k oslavám jejich výročí. Jejich tvorbu, zde komentuje jedna zajímavá osobnost za druhou, nejkrásnější jsou pak sekvence, kdy čte Jiří Lábus texty Miroslava Wanka, podbarveno animacemi Martina Velíška a instrumentálním doprovodem UJD

Mírné zklamání. Obsah filmu, který je na čsfd uveden, je zavádějící. Hlavní hrdina mi přišel dost divný už od počátku a během filmu se podle mě zas tak moc nezměnil (Kravčenkův svébytný herecký výraz "záchodové oči" nás provází celým filmem). Divný je místy i děj (třeba ta milostná zápletka či co to mělo být) a nakonec mi vadilo i ztvárnění Němců - ne ani tak to, že někteří mluvili se silným ruským přízvukem, spíš jejich hyperdémonizující pojetí. I přes tyto výhrady to je rozhodně nevšední film, hlavně díky roku a místu výroby velmi naturalistický (bohužel ne už tak realistický), kde bych vyzdvihl především práci se zvukem a zvolenou hudbu, dělá to z filmu o třídu (o hvězdičku) lepší podívanou. 70%

U této adaptace jsem se smál, až jsem plakal (což je asi u protektorátního dramatu špatně). Moc se mi nedařilo vnímat děj, který tím pádem raději nehodnotím. Co jsem shledal velice zábavným je z téměř každého záběru na sto honů páchnoucí počátek sedmdesátých let - ty rádiovky, jupky, ústřední topení, bílé pláště, socialistické budovy... Přizdobeno omšelými dialogy a přehrávající Jiřinou Bohdalovou (přes všechnu její snahu jsem v ní pořád viděl jen Bohdalovou v divném ohozu)... Jako zábava na sváteční televizní dopoledne dobré. Jako drama směšné.

Pravděpodobně po tomhle filmu za pár let pes neštěkne (v podstatě nic nového nepřináší a myšlenkově jen tak klouže po povrchu). I tak se mi na to moc dobře koukalo (i když originalita trochu chybí i vizuálnímu zpracování - dost mi to připomínalo Království), hlavně mě baví sledovat ve svých rolích čím dál lepšího DiCapria (u Russela Crowea je to složitější, jemu asi není v tomto filmu co vytknout, hraje uvolněně a přirozeně, ale jeho postava mi přišla podivně plochá, scénáristou jen tak nahrubo nahozená), líbila se mi hudba i vcelku realistická akce. Víckrát to vidět nemusím, ale pro jednou jsem si na téhle povrchní jednohubce docela pochutnal. 70%

Film je plně oddán kultu Jamese Deana, ten je tu přesně takový, jaký má být a díky tomu film funguje. Samozřejmě, že rebelové a jejich vzpoury jsou tu dost směšní (ale o nic směšnější než třeba u hrdinů rovněž vážně míněných Formanových Vlasů či Hopperovy Bezstarostné jízdy), ale díky skvělému Deanovi (a solidním přihrávačům) lze tento fakt dočasně nevidět. Jinak pro film platí totéž co pro Divocha - bez Deana resp. Branda by skončila obě díla pravděpodobně v propadlišti filmových dějin (což je na druhou stranu bezpředmětná úvaha, protože bez nich by filmy asi nikdy nevznikly), dnes je na nich možné sledovat vznik moderního herectví.