Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Podzim a zima 1950: Do Týnce se po sebevraždě statkáře Konvalinky vrací jeho dcera, bývalá jeptiška. Zjitřené náboženské cítění a odpor proti násilné kolektivizaci vedou k tragickým událostem, které vyvrcholí během štědrovečerní noci... Tato syrová balada je jedním z nejpůsobivějších filmů autorské dvojice Karla Kachyni a Jana Procházky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (104)

topi 

všechny recenze uživatele

" Je nám líto, že už dávno nejsměšnější ani nejsmutnější nejsou jenom činy bláznů..." Další geniální trezorový film z období kolektivizace začátkem 50. let! Opět úžasná spolupráce Karla Kachyni s Janem Procházkou. To byly filmy, že je k nevíře, jak byly skvěle natočeny s veškerými detaily. Třeba kamera Josefa Illíka, ta dělá přímo divy, ty nádherné obrazy, detaily a úhly, nebo zabírání jenom půlky obličejů, no prostě to je tak všechno vypiplaný, že dnes už by to nikdo takhle natočit nedokázal!!! Další člen do Kachyňova týmu je hudební skladatel Jan Novák, který předvedl opět precizní a dokonalou práci! Ta hudba tam prostě patří! Obsazení filmu je taktéž nehorázné, Jana Brejchová (dcera statkáře, která se vrací ze zrušeného kláštera), Mnislav Hofman (Picin, odporně zákeřný předseda obce), Gustáv Valach (blázen Ambrož, ten byl naprosto vynikající), Josef Kemr (farář), nebo statkáři Jaroslav Moučka, Čestmír Řanda, Zdeněk Kryzánek a Josef Větrovec (jejich tanečky a hulákání před Picinovým barákem mě naháněly husí kůži). Celkovej dojem z filmu je pro mě neskutečnej zážitek. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Balada z roku 1967 je dílem režiséra Karla Kachyni a Jana Procházky, podle jehož knihy Svatá noc snímek vznikl. Oba tvůrci se pokusili ukázat ve filmu problémy jakéhokoliv fanatismu. Zde na příkladu komunisty, který pro vznik JZD je schopen sebrat dobytek všem lidem ve vesnici, nedbaje neštěstí těchto vesničanů, jež vyvrcholí i sebevraždou. A na druhé straně stojí fanatismus církevní, to když se vrací dcera (v podání Jany Brejchové) zasebevražděného statkáře, jeptiška, jejíž vztah k Bohu je spíše emotivní a srdeční záležitostí. Oba postoje vedou k jasnému konfliktu, který se nakonec odehraje během štědrovečerní noci. Celý film stojí jak na dokonalých hereckých výkonech, tak kameře a výpravě, kdy cítíme určitý pocit frustrace vesničanů snad ze všech stran, a dopomáhá tomu i zimní atmosféra, i celé černobílé ladění filmu. Možná jen ten konec nemusel být tak ukvapený, mnohé se nestihlo doříct - a mělo by. Je mimochodem zajímavé - jak posléze v bonusech prozradí Pavel Taussig, že Kachyňa s Procházkou natočili v 50. letech vyhlášený fiktivní dokument Neobyčejná léta, kdy sami oslavně vyzvedávali sjednocování družstev i politiku strany. Zde vycházejí ze svého poučení a dokáží si dělat legraci, pravda krutou, právě z těchto událostí i sami ze sebe, když v úvodu snímku skoro doslova citují své předchozí dílo. Disk nabízí - po protipirátu na úvod - film v anamorfním širokoúhlém provedení 2,35:1, a i když obraz není špatný, možná mohl projít ještě nějakými úpravami - jak zaostřením, tak kontrastem, kdy scény ve tmě nejsou příliš jasné. Bonusy jsou tradiční - chudičké filmografie, fotogalerie a rozhovory. Překvapivě chybí rozhovor s hlavní hvězdou filmu, Janou Brejchovou, a tak se musíme spokojit s Janem Krausem (2:13), Libuší Havelkovou (3:08) a Pavlem Taussigem (9:49). Všechny rozhovory mají české titulky a nejzajímavější je povídání Pavla Taussiga, i když mohlo být delší, a Jana Krause, který ve svých dvou minutách stihne říct neuvěřitelné množství informací o Kachyňovi i natáčení. ()

Reklama

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Film, který mě spíše uhranul svou neopakovatelnou atmosférou a baladičností, než politicko-filosofickým zaměřením. Brejchová je přímo mrazivá a Gustáv Valach bravurně vzládl dojímavou roli vesnického blázna. Škoda jen toho velmi rychlého konce, nějak mi do pomalu stavěného příběhu nezapadl. Tento film je zajímavý i velmi odvážnou scénou obnažené V. Kaplanové v samém závěru - tohle se musí vidět, kdo neuvidí, neuvěří tomu, ajk vypadají skutečné nulky :) ()

MM11 

všechny recenze uživatele

Střet dvou fanatismů: Ideologického a náboženského. A v konečné konfrontaci potvrzení nelidskosti obou dvou. Tak na takovémhle tématu se Karel Kachyňa odvážil rýpnout do zahnívajícího režimu, který musel opět přitvrdit, jinak by se definitivně zhroutil. Životní role pro Janu Brejchovou a pozoruhodně hmatatelná atmosféra strachu počátku padesátých let, kterou revizor Anděl zpodobňoval poněkud jinak... Co do autenticity se jedná o perfektní snímek, divácká atraktivita je takřka nulová. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Som rád, že sa mi podarilo vidieť mimoriadny a napriek tomu málo reprízovaný umelecký počin tandemu Procházka - Kachyňa. Je takmer neuveriteľné, koľko tvorivej energie sa nahromadilo za dvadsať rokov povojnového obdobia a tá explodovala v malom časovom priestore medzi stalinizmom a normalizáciou. Noc nevěsty je analytickým, nezúčastneným pohľadom na dramatické obdobie pokusu o nahradenie jedného štýlu života na dedine iným. Ale je tiež metaforickou baladickou básňou s mnohými motívmi. Vynikajúce, a v prípade Jany Brejchovej asi ani neprekonané, herecké výkony a fantasticky nasnímané obrazy, mrazivá atmosféra ktorej príčinou nebolo iba ročné obdobie, to všetko smerovalo k plnému hodnoteniu. Zatiaľ ma zastavili iba úskalia viery v Boha, ktorým som celkom neporozumel. Ale zaradeniu Noci nevěsty medzi 100 najobľúbenejších českých a slovenských filmov mi nič nebráni. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (11)

  • Film se natáčel v Havlíčkově Borové na Vysočině. (skudiblik)
  • Jana Brejchová (jeptiška zvaná Slečna) se hned první den natáčení pohádala s režisérem Karlem Kachyňou, protože ji kvůli jednomu zkaženému záběru řekl, že je kráva. Režisér se za to neomluvil, tak od té chvíle spolu celé natáčení komunikovali výhradně přes pomocnou režisérku. (raininface)

Související novinky

Filmová ocenění benátského festivalu

Filmová ocenění benátského festivalu

26.04.2017

Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (více)

Reklama

Reklama