jitrnic

Není to až tak šílené, jak jsem čekal. Příběh sice nemá hlavu a patu, napřed připomíná Klass, pak Nebezpečné myšlenky a pak se uchýlí k tomu nejlacinějšímu rozuzlení, takže při závěrečných titulcích patrně obrátíte oči v sloup. Natočen je v průměrně televizním duchu, z těch zmiňovaných skrytých reklam jsem si všiml akorát té na hořčici. Největším kladem jsou herci, kteří nejsou sice kdovíjak skvělí, ovšem nikdo z nich není vyloženě špatný (a to včetně dětských herců), což je u českého filmu skoro zázrak. Nakonec jsem skousnul i toho Tomáše Magnuska. Ano, je to špatný film, je to levný plagiát, ale narozdíl od jiných uživatelů mě nijak neurazil, byl pro mě pro jednou vcelku dobře zkonzumovatelný (ale nijak zvlášť ho nedoporučuju).

Doufám, že je Natalie Portman fyzicky i psychicky v pořádku po tomto výkonu, který je bezesporu famózní a díky ní nakonec film hodnotím kladně. Je to opět dost nepříjemné psycho, Aronofsky však svojí režií těžko dokáže překvapit - je to technicky brilantní, ovšem vše již bylo u něj viděno. A co se týče příběhu, stejně jako u Wrestlera mě občas napadlo, co tím chtěl Aronofsky vlastně říct a proč to vůbec natočil. Sečteno podtrženo - je to v podstatě dobrý film, nudit se nebudete, budete se cítit nepříjemně (což je zjevně účel), uvidíte skvělou Natalii. Nečekejte myšlenky, umění ani nové vypravěčské postupy. 70%

Je to dobré, Lynch se udržuje ve formě, toto je takové stylistické cvičení a přesvědčení se o tom, že na to stále ještě má. Tak už ale sem s tim novym celovečerákem.

Těžko říci, co bylo tvůrčím záměrem. Jako zpráva o stavu mysli mladé generace je to rozhodně znepokojující, každá věta vyřčená ústy dvou ústředních hrdinek působí takřka fyzickou bolest. Příliš ovšem nevěřím stoprocentní autenticitě podobných dokumentů.

Po dokoukání přidávám hvězdičku a měním komentář. Po prvních výborných dílech následuje několik vyloženě slabých, ovšem seriál graduje až k výtečnému finále. Dobře natočeno, scénář jako celek funguje, pouze ve zmíněných nepovedených epizodách dost drhne, ale na ty si po skončení seriálu ani nevzpomenete. Herci jsou naprosto famózní. Ondřeje Vetchého nebudu hodnotit, protože mi jeho herectví nesedí a nejsem asi schopen objektivního hodnocení. Leoš Noha mi se svojí žertovně předstíranou vadou řeči úplně nesedl, Lukáš Langmajer podle mě neumí hrát (ale je jenom v jedné epizodě) a Tatiana Vilhelmová je zpočátku strašná, ale její výkon neuvěřitelně roste. To jsou moje výhrady, všichni ostatní jsou naprosto vynikající a to i v minirolích (Petr Nárožný, Václav Kopta, představitelé rozhodčích a další). Nelze nevyzvednout Luďka Sobotu, u kterého po prvním vyřčeném slově zapomenete na všechny ty hrůzy, ve kterých se v posledních třiceti letech objevoval, hraje naprosto fantasticky. Skvělá je i Jaroslava Pokorná, kterou jsem do té doby neznal, nejlepší z "fotbalistů" je David Novotný, zábavný byl boss Pavel Nečas. Celkově nakonec výborné, opravdu doporučuju dokoukat až do konce.

Samozřejmě ani já jsem napoprvé nepochopil všechno, ale ono to pro mě není ani nijak zvlášť důležité, abych přesně věděl, v kterém snu se zrovna hrdinové nacházejí. Celým filmem se táhne jediná podstatná dějová linka, totiž vztah DiCapria k jeho zesnulé ženě. Což je opět perfektně napsané a zahrané, Nolan zkrátka umí tvořit vyšinuté sympatické hrdiny na hranici šílenství. Leonardo DiCaprio není sice tak famózní jako Al Pacino v Insomnii či Guy Pearce v Mementu, ovšem je u něj zřejmý pokračující herecký vývoj (ty oslavné ódy jsou poněkud přehnané, ono se spíš všeobecně doufá, že je DiCaprio nový herecký velikán, než že by jím už skutečně byl). Marion Cotillard je patřičně osudově krásná a tajemná a celý film mě v podstatě nezajímalo nic jiného než jejich vztah. Všechno ostatní je pouze omáčka a pokračující Nolanova onanie nad sebou samým (viz též Batmani či Dokonalý trik), což je naopak jeho poloha, kterou velmi nemám rád. Ještě je třeba vyzdvihnout ztvárnění jednotlivých snových světů, Nolanovi se vcelku daří navodit divákovi pocit, že už spolu s hrdiny neví, co je realita a co je sen. Konec je hodně předvídatelný (ale dobrý).

Vývar z Woodyho Allena. Všechno už tu bylo a všechno v lepším provedení. Nejvtipnější je Allenův klon Hopkins, ostatní herci podávají bohužel pouze průměrné výkony. Dialogy jsou pořád docela vtipné, celková pointa veškerá žádná.

Patnáct odtrpěných a odstyděných minut, hláška s frndou a starý fór-nefór v podání Jiřího Macháčka jako dva poslední hřebíky do rakve. Konec, odchod. To už se mi hodně dlouho nestalo.

Ač složen z chatrných jednotlivostí (dialogy, charaktery, herecké výkony, originalita...), film jako celek kupodivu docela funguje a slušně graduje v celkem povedený závěr. Tu a tam se dokonce objeví náznak myšlenky (tím rozhodně nemyslím ty úmorné konstrukty z úvodu), ale rychle zase zaleze. Je to zkrátka solidní thriller na páteční večer, který měl ambice být něčím víc (aspoň je něčím víc než Šifra mistra Leonarda).

Pro mě filmová událost minimálně posledních pěti let a film, kterým si mě Trier definitivně získal na svoji stranu. Formu vybrousil do naprosté dokonalosti a tentokrát nám ponechává i dostatek prostoru pro vlastní interpretaci. Dílo, které mě vtáhlo a ochromilo tak, jak se to naposledy povedlo Lynchovi s Mullholand Drive. 100%