Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Krimi
  • Pohádka

Recenze (473)

plakát

Nouzový východ (2008) 

Jak začít, asi tím, že mám ráda filmy se špatným koncem, i když ve mně pořád byl kousíček naděje, že přeci jen odjedou do Paříže. Jinak dívka z Titanicu dospěla opravdu v excelentní herečku a tento film podle mého názoru stojí hlavně na jejím hereckém umu. DiCaprio za ní značně pokulhával, bohužel pro mě navždy bude zaškatulkovaný, jako herec jedné role, mladičký hezounek z Titanicu. V některých filmech ukázal, že opravu umí hrát, ale v tomto filmu se mu to nějak nepovedlo. Nevím, prostě mu jeho postavu nevěřím. Zatímco Kate dospěla, jak vzhledem, tak i na poli hereckém, Leonardo, pořád vypadá značně nedospěle nejen vzhledem, ale i hereckým projevem. Kate opravdu zazářila a Leonardo se bohužel pouze vezl v jejím lesku. Podle mého názoru podal daleko lepší výkon herec, který hrál chovance z psychiatrického ústavu, jeho role mu seděla, byl opravdu přesvědčivý a oplýval jistým charisma. Jinak zajímavý film, sice není nejlepší, ale přesto má něco do sebe.

plakát

Prostřihy (1993) 

Na tento film jsem se hodně těšila a nechala se ukolébat, tak vysokým hodnocením uživatelů a přišlo velké zklamání. Pokaždé, když se musím nutit, abych film nevypnula a musím se přemáhat, abych ho vůbec dokoukala celý, tak se někde musela stát chyba. Za začátku měl film dobře našlápnuto a sliboval opravdu slušný divácký zážitek, v průběhu to nějak upadalo, až jsem se nakonec dočkala vytouženého konce. Povídek, tam prostě bylo nahuštěno na můj vkus moc, takže jsem se nějak začala ztrácet v ději a v nějaké hlavní myšlence, tedy pokud tam vůbec nějaká byla. Tak jsem ji neobjevila. Navíc, hercům jsem pořád nějak jejich role nemohla uvěřit, zvlášť mužské postavy, byli prakticky stejné jak povahou, tak podobnou vizáží a občas jsem si je mezi sebou pletla. Bohužel hru na skutečný život nezachránila ani jadrná slova postav a překvapivý závěr s obětí zemětřesení. Uznávám, že možná je chyba ve mně a já tento film bohužel nedokážu náležitě docenit. Tak 2 a půl *.

plakát

Fast Food Nation (2006) 

Z tohoto filmu jsem si odnesla pár ponaučení. Za prvé dobře socializovaný jedinec, nikdy nemůže být úplně svobodný, vždy ho bude ovlivňovat kultura daného prostředí. Imigranti z Mexika, kteří si chtěli splnit svůj americký sen ( práce na jatkách) a jsou na tom ve výsledku prakticky hůř, než ve své původní vlasti. Dokonce je má v hrsti jeden jediný člověk, který s nimi manipuluje jako s hadrovými loutkami a oni musí odhodit hrdost a dokonce svoji důstojnost, protože peníze na živobytí nezbytně potřebují. Za druhé (opravdu úsměvná scéna s aktivistkou Avril, kdy chce zachránit stádo krav, vypuštěním do volné přírody), myšlenku že, svoboda je důležitá pro lidi, ale kravám je to očividně jedno. Podle mého názoru výborně zpracovaný snímek a jeden z mála, který kriticky poukazuje na nedostatky v konzumní společnosti. Líbilo se mi to syrové zpracování snímku, kdy ze scén na jatkách, mi šel mráz po zádech a hlavně mě tento snímek překvapil hereckým obsazením, kdy jsem dotyčné herce neznala, až na Avril Lavigne a Bruce Willise, kteří tam oba měli jen malý štěk, který pro samotný film nebyl tak důležitý a mohl to zahrát i kdokoliv jiný.

plakát

Nanuk - člověk primitivní (1922) 

Na tento film jsme se dívali na přednášce Historie ve filmu a film v historii. Celou dobu jsem se bála, že zrovna na tento film budu muset psát 5 stránkovou esej, naštěstí jsme nakonec dostali esej na jiný film. Jinak v Nanukovi mě nejvíc zaujalo, kolik se toho vejde do eskymáckého kajaku!!! A ještě to jak v iglú spali prakticky nazí, přikrytí jen kožešinou, je mi zima ještě teď, když si na to vzpomenu. Myslím si, že jako první film snažící se o dokumentární zachycení se opravdu povedl. Tento film, beze sporu, patří k cenným kusům světové kinematografie.

plakát

Muži v říji (2009) 

Chtěla, snažila, plakala, nezvládla. Nakonec přepnula a věru nevím ,jestli to ještě někdy budu chtít zvládnout vidět.

plakát

Prostřeno! (2010) (pořad) 

Podle mě v tomto pořadu je vaření, až na posledním místě, daleko lépe by se to mohlo rovnat sociologickému průzkumu českých domácností a sondě do psychologického nitra Čecháčků a krásné ukázce maloměšťáctví typu:,, Jupííí, máme lepší bydlení, než vy!!! No, já bych teda takhle bydlet nemohla, ale jinak vám tady bez respektu prohrabu šuplíky v ložnici. U předkrmu se na férovku zeptám na sexuální orientaci, jen aby řeč nestála. Navíc brambory jsou moc bramborovatý, kyselo je moc kyselý.“ Asi se všichni učili u mistra Trautenberka. V každém díle největší hnidopiši, dopadnou jako sedláci u Chlumce a i přesto se z toho další hnidopiši prostě nepoučí, že nemůžou vyhrát tím, že budou každého kritizovat a hrát si na největší gurmány, aby oni samotní pak předložili největší BLAF týdne. Já se u toho perfektně bavím, je to lepší než některé komedie. Nejvíce se mi líbilo prostřeno v Austrálii, protože tam byla znatelně rozdílná mentalita, než v klasických českých dílech.

plakát

Taková normální rodinka (1971) (seriál) 

,, Milostivá paní, víte, co dělali?“ ,, Kouřili marihuanu, šňupali heroin?“ ,, To by snad bylo lepší, ale oni dělali, všichni tři…“ ,, Co?“ ,, Otec, matka, syn…“ ,, Jééé!“ ,, Oni dělali malé komorní trio!!!“ Nezapomenutelná klasika s plejádou skvělých herců. Marie Rosůlková, jako krimibabička byla výborná. Dana Medřická, patřila k nejlepším herečkám, dokázala zahrát, jak charakterní role, tak i prostoduché role, jako třeba zde, ale byla opravdu dokonalá a vložila do role takovou tu maminkovskou laskavost a starostlivost.

plakát

Třicet případů majora Zemana (1974) (seriál) 

Nenene! Opět musím nesouhlasit s většinou. Seriál jsem viděla před lety ještě jako puberťačka. Přišel mi zajímavý z pohledu, jak je natočený i přesto, že obhajoval jinou tezi, než zastávám já, toho jak to tehdy bylo. Myslím, že hodně komentujících tady zapomnělo, co vlastně mají hodnotit a to je zpracování filmu, herecké výkony atd. Jsem laik a hodnotím, jak je to natočené a herecké výkony představitelů, nic jiného a tomu, jak je to natočené, ani výkonům herců, se opravdu nedá nic vytknout. Ostatní komentující mají sice pravdu, že seriál je opravdová propaganda bývalého režimu, ale copak dnešní seriály pro změnu nepropagují jiný režim a to nikomu nevadí. Každý seriál je vždy zrcadlovým obrazem doby, ve které vznikl a vždy se bude snažit tu dobu obhájit, právě ze svého zorného úhlu pohledu. ,, Pes se také honí jen za svým ocasem a nikdy si ho neukousne.“ Překvapuje mě, že nikoho nezaráží dnešní seriály propagující product placement a mrzké herectví dříve výborných herců, ovšem za velké prachy, kteří propagují úžasnou konzumní společnost, tím pádem je vše o.k. Vlastně mě napadá, že snad žádný seriál nikdy nebyl kritikou doby ve které vznikl, nikdo z tvůrců přece nechce být lynčován, za odlišné názory, než má společnost a které se všeobecně očekávají. Pokud se mýlím a nějaký seriál, který kritizuje nedostatky soudobé společnosti existuje, upozorněte mě na to, děkuji. Tento seriál beru čistě z pohledu kriminálního seriálu, copak snad někdo kritizuje Columba, Kojaka, nebo Profesionály??? Ne, všichni je samozřejmě vyzdvihují, takže pokud by seriál vznikl na opačné straně barikády a propagoval jinou tezi, třeba taktéž špatnou, ale prostě jinou, všichni by na něho zajisté pěli ódy. To už můžeme rovnou zkritizovat i Arabelu, protože vznikla ve stejné době. Když jsem viděla, díl Studna, který vážení spolukomentující, vlastně ani není propagandou na nic, jestli jste si všimli. Ani jsem nedutala s očima přilepenýma k obrazovce a krve by se ve mně nedořezal. Výsledný dojem, pro mě byl stejně silný, jako sledovat Hitchcockovo Psycho. To samé u dílu Mimikry, včeličky mě strašily snad i ze spaní, opravdu silný divácký zážitek a ten je pro toto komentování nejdůležitější.

plakát

Pravidla zasnoubení (2007) (seriál) 

Nepřijde mi to vůbec vtipné, spíše stupidní, no ani né spíše, jako je to opravdu neskutečně stupidní.

plakát

Hotel Paradise (2012) (pořad) odpad!

Našla jsem odvahu podívat se, až teď. Chtěla bych zvolat: ,, Už se popraly, už se popraly?! Ubrečené afektované dilinky mě opravdu nechávají klidnou. Zamáčknu slzu v oku od smíchu, jaká je to trapárna a jak se tam někdo normální může přihlásit. Odškrtávám si v deníčku viděno- už nikdy více a můžu jít s klidným svědomím na kutě. Doufám, že mě vzpomínka na tento výkvět ,,dokonalých mužů a svůdných žen", nebude děsit ze spaní.