pet4

Myslím, že kdybych byla muž, po shlédnutí tohohle filmu bych odcházela domů hodně vyděšená a každopádně by mi dělalo nějakou dobu docela problém seznámit se s krásnou ženou. Jinak se ale pořád nemůžu rozhodnout, co si o filmu myslet. Knižní předloha musí být vážně síla, ale bohužel jsem jí nečetla, takže nedokážu říct, jestli se jí film vyrovná nebo alespoň přiblíží atmosférou. Možná za to může Ben Affleck, který zatím hrál jen hodné trouby, a kterého jsem po celý film v téhle roli viděla dál a nedokázala ho zařadit někam výš, takže to pro mně nebylo celé až tak záhadné. Rosamund naopak podala špičkový výkon, po kterém mě ještě teď mrazí. Do pěti hvězdiček tomu ale přece jenom dost chybí, asi je to totiž ve finále těžko uvěřitelný příběh s těžko uvěřitelným koncem.

Červená knihovna od začátku do konce, ale moc krásně natočená a otevírající dveře někam, kam mně to vždycky lákalo. Zase jednou film bez zbytečných zloduchů, o kterém člověk může přemýšlet i po odchodu z kina a nezmizí s rozsvícením světla v sále.

I když Tom Cruis nepatří k mým zrovna nejoblibenějším hercům, roli neschopného frajírka postaveného tváří v tvář nepřátelské civilizaci a postupně si vylepšujícího charakter, dokázal docela dobře zvládnout už ve Válce světů, a tady to jen zdokonalil. A navíc se u tohohle filmu dobře bavíte, a překvapeně zjišťujete, že vidět něco po stopadesáté není až tak nuda, jak by si člověk představoval. Jasně, že hnidopichové si přijdou na své s tím, že je tu spousta nelogičností, ale mě tentokrát stačilo dobře se bavit a počkat si na nevyhnutelný happy end, bez kterého by to nebylo ono...

Miluju filmy, které začínají jako tenhle. Minimum informací, maximum otázek, které si kladete. Kdo je ten chlápek ? Kde se tu vzal ? Kam jde ? Jaký má problém ? V tomhle filmu je tahle záhada tak krásně po malých kousíčkách rozmotávaná a divák se tak krásně pomalu všechno dozvídá, a pořád se ptá dál, že už to líp ani natočit nešlo. Samozřejmě je to nakonec o lásce a to pořádně podivné a magorné, a hlavní hrdina musí ujít pořádně dlouhou a podivnou cestu, aby to v sobě vyřešil, ale to neskutečno a tajemno je ve filmu trochu až do konce a po skončení ve vás ještě chvilku doznívá a to je hezké. Citlivě natočený příběh o trápení, rodině, hodnotách. Skvělá kamera, která z toho dělá vizuální zážitek.

Myslím, že po dlouhé době zase jednou správný seriál, kde po skončení jednoho dílu se člověk už těší, jak to za týden bude dál. Pro mě ideál pro páteční večer. Dostatečně napínavé, dostatečně výpravné, plné ne ještě příliš okoukaných herců i hereckých jedniček, postav, které se vyvíjí a dokážou překvapit, příběh který jde tím správným tempem. Co víc by člověk ještě od seriálu, ve světě plném sitcomů a fantasmagorijních příběhů mohl chtít ?

Tenhle film je tedy opravdu síla. Krásně naturalisticky ztvárněný popis života v komunitě, kde všechno se točí kolem udržení stavu populace na tak nízké úrovni, aby stačila obživa z toho mála, co země dává. Vážně drsné a svým způsobem tak krásně přímočaré a jednoduché. A zůstal prostor dokonce i na poezii a psychologii postav. Kdo neviděl, neuvěří. Jenom doufám, že naši tvůrci důchodových "pilířů" se tímhle snímkem nebudou inspirovat :-)

Podle většiny komentářů se zdá, že na film se vydali samí obdivovatelé Paula Greengrasse těšící se na jeho další pecku. Protože pro mě byl tohle první film z jeho dílny, a jako správný ignorant jsem nebyla připravená vůbec na nic, včetně toho, že jsem nevěděla, čeho ten Philips vlastně bude kapitán. A tady jsou dojmy: Jestli je tohle podle skutečné události, tak klobouk dolů před tím, kolik techniky, lidí a práce vynaloží američané na záchranu jednoho člověka. Klobouk dolů před hereckým výkonem čtyř neuvěřitelně hubených černochů (kde je našli ?), kteří ve mně dokázali vyvolat všechny možné emoce - od strachu až po lítost nad nimi. Klobouk dolů před scénářem, který mě nedovolil polevit v pozornosti, ačkoliv se popisoval naprosto jednoduchý děj s jednoduchou zápletkou. Je pravda, že od chvíle, kdy Tom Hanks vlezl do záchranného člunu a bylo jasné, že už se můžu bát jen o něj, jsem se naopak bát přestala, protože zabitím hlavního hrdiny by film tak nějak ztratil smysl, ale i tak mě některé scény děsily, jak se na mě valily ty vlny napětí, nervozity, zoufalství a beznaděje a na závěr super zahraného šoku po přestálém nebezpečí. Klobouk dolů před hudbou, která všechno domalovala a dovedla do dokonalosti. Dávám čtyři hvězdičky, protože tohle téma je mi osobně hodně vzdálené, ale myslím, že režisér z něj vážně vytěžil všechno, co se dalo a stojí za to to vidět. No a koneckonců i na tu "roztřesenou kameru" jsem si nakonec zvykla a chápu, že vážně hodně dodá na autentičnosti :-)

Film, který přesto, že nelíčí nijak krásné věci, nějakým záhadným způsobem pohladí po duši. Nejsem žádný příznivce snímků, které líčí kruté poměry kohokoliv a kdekoliv a rasismus v Americe, ačkoliv by asi měl, se mě až tolik nedotýká (ačkoliv jsem ho vždycky zasazovala do doby pradávné a překvapilo mě, že na jihu opravdu ještě v šedesátých letech takhle vypadal). Co mě ale nejvíc oslovilo, bylo, že postavy ve filmu se někam během příběhu posunuly, vybojovaly svou malou soukromou válku samy se sebou, s konvencemi, svědomím, sebevědomím. Myslím, že film je hlavně o tom, jak je těžké změnit způsob myšlení, který je nám vtloukán odmalička o hlavy a vybočit z navyklých kolejí vnímání světa , a jak je krásné a osvobozující to nakonec udělat. Všechny postavy odvedly herecky skvělou práci a dokázaly mě o tom přesvědčit. A ještě jsem děsně žrala tu načinčanost a upravenost a zdánlivou dokonalost všeho, kterou se povedlo vylíčit. Vážně jsem si to užila.

Mám ráda Meryl Streepovou čím dál tím víc. Je to úžasně sympatická herečka a ráda bych jednou zestárla s takovou grácií a optimismem jako ona. O tomhle filmu nevím, co si mám myslet - nevím, jestli to tak v životě skutečně chodí a lidé mají takovou ochotu a vůli něco ve vztahu změnit, a skutečně se jim to povede, zvlášť když je to změna o 180 stupňů, takže na začátku na sebe manželé nejsou zvyklí ani sáhnout a na konci se vášnivě líbají na stole. Přála bych si, aby to tak bylo, ale nevěřím tomu, a proto možná i moje mírná depka z celého filmu, místo očekávané katarze...

K hodnocení přistupuju naprosto nekriticky, protože dobu a atmosféru, ve které se děj odehrává, jsme jako malí intenzivně prožívali a jména jako Hunt, Lauda, Regazzoni, Reutemann, Peterson mi připomínají, jak jsme za železnou oponou hltali přenosy ze závodů a jakékoliv zprávy v novinách o našich oblíbených favoritech, a obkreslovali mapky okruhů formule 1, jejichž názvy nám zněly exoticky a vzdáleně. Ronu Howardovi se dokonale povedlo vtáhnout mě do téhle atmosféry znovu, a posadit mě přímo na tribunu, poslouchat zblízka burácení motorů, nechat se zalévat deštěm a obdivovat rychlost, s jakou se vozy řítí, za což mu neskutečně děkuju. Film se sleduje jedním dechem, není v něm hluché místo, kdy si říkáte, tak dál, už ať to jede, protože to jede od začátku do konce. Je to pocta magorům, kteří dobře věděli, že riskují všechno, sahali na hranice, a stálo jim to za to. A vyznívá přesně tak, jak má, fandíte všem a všichni jsou vítězové. K dokonalé atmosféře přispívá i úžasná hudba, bez které by byl zážitek poloviční. Čtyři a půl hvězdičky - jsem přece jen ženská a tohle je "jen" film o závodění :-)