Narciska

Hezky se na to dívá, to je pravda, herci plní svoji roli a někteří ji i překonávají, je to česká klasika... Může se však líbit jiným národům? Možná ještě Polákům... Smyslem je asi onen Hrabalův novotvar, pábení, ale na mě je toto zpodobnění života příliš odtržené od reality, excentrické, do reality nás vracící zas jen skrze pivo, jídlo a erotickou touhu... Radost se života oceňuji, na mě ale dílo nic nepřenáší

K dokonalosti chybí jen málo - méně střihu by pomohlo jít více do hloubky + možná byl všechen pověstný český dabing studiový a dnes se točí jinak, ale přece jen, více znělosti a ještě trošku ubrat prázdných slov. Jinak to má vše, co má správná pohádka mít, poučení, moudrost, inspiraci a na duši pohlazení, navíc krásnou přírodu a na rozdíl od mnoha dalších současných děl, naprostou absenci dětinskosti a podbízivosti. Nechybí humor a nenucené herecké výkony, dobrá předloha, odvážné téma, chtít nově zpracovat mýtického Krakonoše, tak notorického díky výjimečnému večerníčku.

Kdo by si pomyslel, že film tak starý může zůstat tak svěží. Postava ztvárněna C. Gablem je vzorová, jeho ženský protějšek a její otec představují rovněž výrazné filmové osobnosti. Bez složitých scén a zvratů svižně ubíhající děj, dialogy, které mají vtip a hloubku, nadčasový film a jedno z nejlepších filmových finále.

Natočeno v kvalitě, která nic neztratilo, chlapci velmi dobře zahrané. Nad chováním dospělých, rodičů, učitelů i kolemjdoucích člověk žasne, jako by dítě bylo od toho, aby se mu jen nadávalo a svalovala na něj vina za všechny neúspěchy dospělého světa. Je to sonda do minulosti, jak Paříž v 50. letech působila ošuntěle a domácnosti chudě - topení na tuhá paliva, nuzné oblečení. Jak se svět změnil za šedesát let, tehdejší práva dětí neznal, tento je skoro staví na piedestal.

Smutné, ale prvotřídně natočené, napsané, zahrané, strukturované a do našich všedních neválečných životů přenositelné. Ale neuplynul ani rok a už nevím, že jsem to viděla.

Každý díl je jiný a každý zajímavý a stojí za vidění, protože Dánsko není ohledně přírody moc známé, jeho fauna je nám blízká a ještě větší blízkost zprostředkovává použitá technika, která ještě dál, u mnohých záběrů si říkám, jak to dokázali natočit. Poslední díl mě nejvíce překvapil, říkala jsem si už dříve, z jaké velké výše musí skočit čerstvě vylíhlá kachňata, aby se mohla s matkou vydat do bezpečí vody, ale v posledním díle viděné skoky ze 4. patra, které jsou spíše pády, a přece se schopností přežít...

S komentáři ostatních v mnohém souhlasím, zásadně se rozcházím se v názoru na britsko-australskou dvojici. On byl pro mě do sebe zahleděný kariérou posedlý novinář, který se kromě chvil, kdy mu jde o život, tváří, že neví, která bije, ona chladná kráska, o níž jsem nevěděla, co dělá, nechápala, v čem je tak dobrá a nepoznala, že má někoho ráda... Ještě že tam byla postava vypravěče...., i ostatní vedlejší role plnily svoji roli... ale pak tu byla geopolitická situace a opět, velmi z rychlíku...

Dabingu ze slovenštiny do češtiny nerozumím, ale dokument to je hezký tak, že by se v něm ani mluvit nemuselo. Tomu, co přináší, dominují koně, pak lidi, co se o ně starají, pak krajina a krása tamní přírody. Práce s koňmi a kolem nich je dřina, zaznívá opakovaně, celý dokument se nese ve znamení nespoutaného ducha a nakazí vás touhou po svobodě a bytí v lehkosti.

Dnešní technika umožňuje zprostředkovat svět zvířat z dechberoucí blízkosti, v tomto případě nás zavádí do světa zvířat, která budou i mnohým laickým znalcům připadat neznámá a exoticky krásná.

ČT mi udělalo velkou radost zařadit a oprášit tohle zapomenuté zpracování. Viděla jsem až nyní, ale pominu-li věk P. Brosnana, jakoby bylo natočeno včera.