Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Krimi

Recenze (377)

plakát

Mladí Titáni do toho!: Ve filmu (2018) 

Když DC potká Spongeboba, dostanete tohle. O existenci ztřeštěných Titánů jsem věděl již delší dobu, ale jaksi jsem se k nim dostal až tímhle filmem, který by mohl být jedno velké meme sám o sobě. Příběh jako takový je opravdu hloupý, najdete v něm vtipy o prdění a natřásající se zadky, ale kvůli čemu stojí jej shlédnout alespoň jednou jsou všemožné narážky, parodie na víceméně cokoliv i odkazy na konkurenční Marvel. Vlastně pouze tyto drobné vtípky mě donutily film dokoukat a minimálně na Batmana jedoucího na Alfrédovi jen tak nezapomenu. Hloupé písničky však film táhnou ke dnu a Sléééjd je ještě větší chudák než ten Plankton (plán má vlastně úplně stejný jako z prvního Spongebob filmu). 60%

plakát

Bitva u Midway (2019) 

Kde jsou ty časy, kdy Emmerich užíval praktické efekty. Podobně jako Lucas přesedl na digitální vlak, ale na rozdíl od pak nedokázal vybudovat nic zajímavého. Máme tu tak další hvězdami nabitý válečný film, který se však táhne a nemá nijak poutavý soundtrack, jenž by diváka u filmu udržel. On je tu ten digibordel docela dost znát a kolikrát je to snad i na úrovni před rokem 2012. Normálně bych u podobně napínavých bitev i chvílemi zadržoval dech, ale Emmerich to prostě nezvládl a já se nudil od začátku do konce. Fakt se nedivím, že film v kinech tolik finančně ani divácky neuspěl, protože na poli válečných filmů je tohle opravdu bída. 60%

plakát

A to je špatně, když se chodím seznamovat do kobek? Orionův šíp (2019) 

Jak už je tradicí, film doprovázející anime je vlastně jen nataženým fillerem, který nepřináší nic nového. Film se dá brát víceméně akorát jako takový oslí můstek mezi první a druhou sérií seriálu a také spinoffu, na který je tu v pár bodech také odkázáno. Začátek se slavností se mi opravdu líbil, ale nakonec to spadlo k tradiční nudě a šedi, jakou tyto filmy oplývají. Ve výsledku tu pak máme ještě otřesného digitálního bosse a jeho miniony, kvůli jejichž tvorbě museli tvůrci zřejmě zakrýt Hestiino poprsí, aby si je vůbec mohli dovolit. Artemis nezajímavá, všechno tahají jen staré postavy v čele s Hermem a chvíli také Ganešou. Jinak na to vlastně ani nemá moc cenu koukat. 65%

plakát

Dungeon ni deai o motomeru no wa mačigatteiru no daró ka? (2015) (seriál) 

Jasně, DanMachi je klasická MMO harémovka, kdy hrdina touží po jedné dívce (v tomto případě prkenné a blbé blondýně Aiz), zatímco jej miluje snad každá jiná, ale pořád dokáže diváka zaujmout. První série je taková klasická, hrdina sílí, získává přátele a nakonec sám porazí i obrovského bosse, druhá je však už trochu jiné kafe. Ta opouští svět podzemí a zaměřuje se převážně na pletichy na povrchu, kdy máme možnost vidět válku mezi rodinami a následně i psycho zápletku s mocichtivými a smrtícími prostitutkami. Jo, takového nepřítele, aby člověk fakt pohledal. Jsem zvědavý, jakým směrem se bude ubírat řada třetí. Teď mě ještě čeká film, tak snad mě nezklame. Při čekání na SAO je to ale jinak fajn výplňovka, takže pokud ho máte rádi, určitě doporučuji. 80%

plakát

Sword Oratoria: Dungeon ni deai o motomeru no wa mačigatteiru no daró ka? Gaiden (2017) (seriál) 

Když je něco populární, tak proč k tomu nehodit i spinoff. Stejný osud tak potkal i DanMachi, kdy z velké části vidíme tentýž příběh, akorát z pohledu Aiz Wallenstein a Famílie Loki. No... jako jde to. Kromě původní linky tu tedy máme super epické dobrodružství, jak se pro nabouchanou partu patří, ale ti jsou naneštěstí tak silní, až to není zábavné. Samotné charaktery vlastně taky nezaujmou. Aiz je pořád stejně prkenná, vlkodlaček zamračený a prostor tu pak dostává víceméně otravná Lefiya, která vlastně touží po téže dívce, jako Bell z hlavní série. Jo, ta paralela je tu mnohdy až otřesná, ale díly s tréningem mě upřímně opravdu pobavily. Škoda, že nám spinoff nepřinesl nějaký nový pohled na svět, takhle jsme se akorát dozvěděli pár nepodstatných faktů o vedlejších postavách a z Aiz je teď zřejmě bůhvíjaký kříženec anděla či čeho. 60%

plakát

Beastars (2019) (seriál) 

Zootopie nám ukázala, jak by mohl vypadat svět lidí v podobě zvířat a na verzi pro dospělé v podobě Beastars jsme nemuseli čekat dlouho. Oproti již zmíněné Zootopii je tu všechno komplikovanější, vztahy mezi býložravci a masožravci jsou ještě více vyhrocené a ke všemu jsou tu různé předsudky a špinavá politika. Co Beastars zvládá na jedničku je rozhodně psychologie postav. Nikdo samozřejmě není tak komplikovaný jako středoškolský student, byť je tohle téma již krapet ohrané. Seznamování se se světem dospělých skrze pohled těchto středoškoláků však bylo zajímavé a postupné odkrývání všech špinavostí dělalo vše daleko reálnější a uvěřitelnější. Jo a taky je to občas dost úchylné, tak bacha na to. 80%

plakát

Birds of Prey (Podivuhodná proměna Harley Quinn) (2020) 

Týmovka (nebo mám říct sólovka) Birds of Prey měla jednu z nejhorších marketingových kampaní, jakou jsem za poslední dobu viděl. Trailery byly naprosto příšerné a jednotlivé propagační články tomu také nepomáhaly. Ve výsledku ale podle mě film funguje daleko lépe než takový Deadpool, kterého lze řadit do stejné kategorie. Máme tu zábavného záporáka, vtipy nejsou až tak trapné a i ta Harley ukazuje, že dokáže fungovat sama o sobě. Problém však nastává u dalších hrdinek, které bohužel film až tolik nepropracovává. Ano, jsou svým způsobem zajímavé, ale netrávíme s nimi tolik času, aby nám k srdci nějak přirostly. Kvalitu dolů navíc táhne hnusný tmavý filtr, ale DC používá už nějakou dobu a byť je film šílený a barevný, pořád jej tam museli strčit. Akční finále je u DCEU tradičně nudné, ale většina snímku mě naštěstí bavila, tak mu uděluji 75%

plakát

Mythic Quest (2020) (seriál) 

Silicon Valley skončil a má nového nástupce - Mythic Quest. Jasně, SV byl kvalitou někde trochu jinde, ale pořád se jedná o kvalitní dílko, které s jistou mírou satiry přibližuje člověku velké digitální odvětví. Obsazení je opravdu perfektní, zastoupena je tu velká část archetypů a "Ájen" je naprosto skvělý. Kdybych měl hodnotit jednotlivé díly, byla kvalita velmi proměnlivá, ale herci to naštěstí zachraňovali. Opravdu povedená je rozhodně pátá epizoda, jejíž smysl pochopíte až v posledním díle, jinak se jedná spíše o takový filler, který ukazuje videoherní vývoj zase z jiného pohledu. Hráče pak samozřejmě potěší předěly mezi scénami, které vychází z For Honor, Assassins Creed a českého Kingdom Come, ale to je jen takový malý plus. Jsem zvědavý, kam se to posune dál. Po první sérce tomu tedy dávám 80%

plakát

1917 (2019) 

Tak tomuhle se říká čistá filmařina. Ne každého napadne natočit film z první světové války, který víceméně ukazuje jeden den obyčejného vojáka a ke všemu je zpracován tak, že vypadá, jako by byl celý dělaný bez střihu. Z počátku si na to člověk musí docela zvykat, jelikož dlouhé záběry s jedoucí kamerou pozpátku nejsou pro oči úplně nejlepší. Když se však hrdinové vypraví na samotnou misi, tak je to už úplně jiné kafe. Celková práce s vizuálem je naprosto vynikající a já jen koukal s otevřenou pusou, co se Mendesovi do jednoho filmu podařilo vecpat. Prosím víc filmů z první světová, jelikož ty ostatní jsou už docela nuda. PS: Docela mě bavily ony checkpointy v podobě velitelů s tvářemi slavných, kdy si mohly postavy vždycky na moment vydechnout. I takhle se dají užít velká jména. 90%

plakát

Parazit (2019) 

Opravdu se nedivím, že právě Parazit uspěl, jakožto nejlepší loňský film. Kolem snímku jsem pro jistotu našlapoval opatrně a snažil se nemít žádná očekávání, jelikož se občas stává, že přechválené filmy člověka nakonec zklamou. Parazit jako takový je velmi specifická černá komedie s nečekanými zvraty. Scénář je krásně univerzální a byť film natočili Korejci, tak dokáže zaujmout diváka snad odkudkoliv, právě kvůli dobře uchopenému tématu. Kdybych měl sám volit, kterému filmu trofej dát, čekalo by mě velké dilema, zda zvolit závodnický epos, manželský problém nebo právě tuto skupinu příživníků. Ale jelikož jde po dvaadevadesáti letech o vůbec první cizojazyčný film, jenž cenu vyhrál, tak v tom vidím řádný pokrok a jsem rád, že to dopadlo právě takhle. 85%