Foogas

184. nejlepší film? Rozhodně ne. Jen brutálně uhlazená nuda, kterou když zmáčkneš, patos z ní teč.. chčije proudem. Jedna "Hachi" hvězda "Hachi" za to "Hachi", že to "Hachi" skončilo.

Hned teď chci žít v lese. Na hausbótu. A mít uprostřed pokoje dveře. Takhle nějak funguje koloběh života a smrti.

Působivé. Storka o přizpůsobení se s přírodě a navazování vztahů s odlišnou kulturou. Klady? Ten, co tančí s vlky, milfka Stojí s pěstí, hudba a vlastně vůbec všechno. Tenhle film nemá chybu, za americký občanský války tehdy někdo zapnul kameru a ta zachytila celou tuhle událost. Costner to roku 90' vydal a vylízal všechnu smetanu, až žádná nezbyla. Poprávu.

Lynch je polobůh. Detaily a atmosféra, to je to, čim mě jeho kousky nepřestávaj fascinovat ani ve snech. Tahle jeho raná tvorba je však ještě nevybroušenej dija.. dřevo a já věděl, proč jsem si ho nechával na dýl. Do poloviny filmu skvělá surrealistická podívaná na čtyři hvězdy, pak ale někdo v pozadí přepne pákou s nápisem "Nehorázná nuda a nezájem až do konce" a začne gumou třít o můj mozek. Za těch pár dobrejch momentů a legendární feeling však o moc míň hvězd nedám. Klady? Výtah s dvacetisekundovym čekáním na zavření dveří, večeře, otcovská láska, cvakání zubama ve spánku a industriální hudba.

Hřejivej minimalistickej film o opětovnym nalezetí chuti do života, kterej v člověku doznívá ještě pár let po shlídnutí. Dobře no, pár let ne, ale pár hodin určitě. Klady? Scarlett, Bill, atmosféra japonskýho Tokia a sexy hudba.