markotter

Komedie to rozhodně není, natož romantická. Spíše trpký příběh o tom, co se může každému, kdo žije přes 25 let v manželství přihodit, a jaké to může mít následky pro širší okolí. To samozřejmě sebou přináší komické situace, hlavně ze začátku filmu, ale konec už tak rozhodně nevyznívá. Nicméně, bavil jsem se skoro celou dobu dobře, obou hrdinům jsem navzdory pokrytecké morálce fandil (ono to nebylo moc těžké, když postavy obou manželek byly dost k nakopání) a jen jsem litoval trochu nedotaženého závěru.

Za celý film jsem se nepropracoval k tomu, abych cítil cokoliv k hlavním hrdinům, mohli si dělat cokoliv a bylo mi to fuk. Spíše jsem se ptal, proč se chovají tak pitomě, hlavně motivace Binoche k tomu, aby trčela na mostě mi zůstala utajená, když potom klidně zmizela a zázračně se jí uzdravily obě oči. No a scény, které rámovaly některé výstřelky našich hrdinů, jako ta s ohňostrojem sice měly určité kouzlo, ale nemohly nahradit chybějící děj a nefungující chemii mezi Lavantem a Binoche. A tak jedinou zajímavou částí pro mě zůstává ta úvodní s autobusem, který veze bezdomáče do charity a jejich následná příprava ke spánku. Když jsem zkoumal filmografii Caraxe, přišel jsem na to, že zplodil dílko zvané Tokio! a vzhledem k tomu, že to bylo ještě obludnější, tak asi s tímto režisérem pro tento život skončím.

Solidní horror s dobrým nápadem i hustou atmosférou. V několika případech (třeba pátrání detektiva po domě, ženská sama v koupelně...) i hodně napětí. Líbila se mi i zvolená muzika. Kdo si myslí, že to měla být komedie nebo parodie, tak se dle mého názoru mýlí, režisér to podle mně tak nemyslel. Kdyby to mělo místo 105 minut 90 a na konci se trochu zhustil děj, tak to bylo ještě lepší. Kromě manželky kritika jsem vůbec neřešil, kdo zůstane naživu, protože tak nesympatický skoro všechny postavy se v jednom filmu jen tak nevidí. Takže to, že skoro všechny zašly nějakou smrtí bylo vlastně dobře...:-)

Být všechny povídky takové jako Wadzilla nebo alespoň jako Zom-B-Movie, neváhám dát za 5. Ale protože I was a Teenage Werebear bylo opravdu hodně slabé a povídka s Hitlerem jen průměrná, hodnotím o hvězdičku míň. Ale i tak děkuju za pořádnou porci fekálního humoru, souložení nemrtvých, slizu, ukousnutých částí těl a nevímčeho ještě, protože toho je tam opravdu požehnaně.

Oddychovka s přesně načasovanými komickými situacemi a partičkou herců, kterří vypadají, že je společné natáčení bavilo. F.Fuka psal na blogu, že se smál každých pět minut, já sice ne, ale vtipných hlášek tam bylo opravdu dost. Jen jsem nějak nemohl uvěřit J. Aniston, že by byla dobrý striptérka a to ani kdyby byla o 10 let mladší.

Magický film o hledání štěstí, osudu a lásce s dvěma vynikajícími herci. Pokud se mluví ve filmu o chemii, tak tady mezi Vanessou a Danielem fungovala naprosto dokonale. Vůbec mi nevadilo, že to bylo černobílé, k tomu výborná hudba, no všeho přesně tak akorát, aby z toho vznikl vynikající film.

Výborný nápad a také skoro výborné provedení. Alespoň do poloviny, než začnou padat první výstřely a mrtví k zemi. Do té doby je to nápadité, s výbornou hudbou a plné napětí. Jakmile se ale začne střílet, režisér si asi myslel, že se každá mrtvola musí vejít do nějakého časového rámce a film ztratí tempo. Originální je pořád (režisér se nebojí nechat postřílet i malé děti a starce), ale prostě to nějak drhne. Ale i tak je to kvalitní připomínka westernových bijáků ze 70. let.

Nebýt knížky, kterou jsem nedávno četl, tak bych asi hodnotil níž. nedokážu si totiž představit, že bych se ve filmu vyznal. Místo některých dlouhých záběrů na dva nic neříkající hrdiny bych asi potřeboval trochu více přiblížit děj, který sice nebyl nijak složitý, ale ve filmu byl podán i tak hodně zkratkovitě. Knížka mi ale vše doplnila a tak jsem se mohl spíš věnovat pěkné kameře, citlivě zvolené hudbě i pěkné výpravě, která realisticky ztvárňovala dobu 70. let v Tokiu.

Bylo zajímavé sledovat budoucí hvězdy Hollywoodu v jejich mladých letech, ale jinak jsem byl z filmu trochu rozčarovaný. Celé si to hrálo na něco, co to nebylo. Od začátku dramatická hudba ve chvílích, kdy jakoby se něco mělo stát, pořád byl ve filmu obsažen prvek takového tísnivého napětí, přitom šlo opravdu jen o vztahový trojúhelník, zajímavý, to ano, ale nijak se vymykající z normálu. Taky nechápu když ho tedy ta Celine tak milovala, pořád mu do cesty strkala tu popelník, tu věšák, atd. A takových nelogičností tam bylo víc.

Ten film měl jednu chybu - nerozpracovával hlouběji dost závažná témata - jednak téma terorismu a jednak téma nevěry, jen tak proplynul událostmi, ale musím říct, že proplynul docela zajímavě a poutavě. K tomu hlavní hrdinka byla opravdu k nakousnutí, takže absence nějakých hlubších sond do výše zmíněného zas až tak moc nevadila.