markotter

Vcelku průměrný pohled na všední život jedné kanadské rodiny očima nejprve školáka, potom adolescenta Zaca, který se snaží najít svojí vlastní identitu a tím se dostává do řady více či méně nepříjemných situací. Celým filmem se ještě line téma jeho "božských" schopností, což mně jako ateistu spíše rušilo. Film ničím nevybočoval z řady podobných filmu o středoškolácích, byl ale spíše laděn na vážnější notu. Vadilo mi, že Zacův "dar" tam byl poměrně často omílán, já čekal, že to bude mít nějakou pointu, ale bohužel žádná nepřišla. Co potěšilo, byla muzika od Floydů, Stounů čí Davida Bowieho.

Člověk pořád čeká, že se něco stane, ale ono se skoro celý film nic nestane. Trishna jenom chodí z jednoho místa na místo a jakoby bez emocí prožívá to, co se okolo ní děje. Ani přerod jejího milence ke konci filmu není nijak dramatický a závěrečné vyústění mi potom přišlo jako trochu zbytečné. Hezké byly záběry na život v Radžastánu, ale celý film to pohromadě neudrží. S odřenýma ušima za 3.

Tohle není opravdu typ filmů pro mně. Snažil jsem se moc, snad kvůli Spikeovi Lee, ale prostě mně pohled na Brooklyn a jeho svérázné postavičky, jak celý den jenom něco řeší prostě nechytil.

No, takhle to někdy dopadne když Vás opustí manžel. Chvíli nevíte co dělat, přestanete mluvit a pak seberete svoje švestky a bezcílně bloudíte krajinou. To je ve filmu moc hezky vykreslené, hlavní hrdinka vypadá zpočátku docela v pohodě a její přerod v zoufalou bytost je dost depresivní. V Istanbulu to není sice o moc lepší, ale alespoň se tam objeví Turek a setkání dvou odlišných světů je pro nás Evropany pořád zajímavé.

I když si myslím, že by podobné filmy měli dělat sami rusové, tohle nebylo vůbec špatné. Sice se dlouhou dobu nic nedělo, občas nějaký ten slizký doktor nebo domovník, ale když se objevil Stalin, začalo to být zajímavější. Film plynul pomalu, ale tolik to nevadilo, protože člověk měl dost času přemýšlet o té době, jaké to vše bylo zvrácené.

Pohodový film s výborným Mattem Dillonem, kde vše odsýpá, stále jste v napětí, hodně se zasmějete (hlavně díky morbidnímu Steveovi Zahnovi) a nakonec budete i několikrát mile překvapeni dějovými zvraty.

U takového filmu se člověk na chvíli přestane bát stáří....

Tohle na mně bylo bohužel příliš duchovní. Všichni se tam pořád modlili a skoro vše bylo pouze v rukách božích. Dávám za tři z kameru, syrovost prostředí a magickou hudbu.

Pro nás evropany zajímavý pohled na Bhútán, kde na jedné straně žijí lidé v podmínkách pomalu jak ve středověku a na druhé straně existují i takoví, kteří mají více informací o západním světě a chtěli by ho také trochu okusit. Proto se vládní úředník vydává na "dlouhou"cestu z malé vesnice do hlavního města, odkud se může dostat do vysněné Ameriky. Na cestě (velmi pomalé cestě) potkává různé postavičky a jedna z nich mu také vypráví příběh, který je druhou dějovou linií filmu. Díky ní film nepůsobí tak pomalý, jaký ve skutečnosti je a chvílemi mi připadal i napínavý. No a samozřejmě nesmím zapomenout na krásné obrázky Bhútánu.

Pohodový film o nelehkém dospívání amerického středoškoláka, který si musí ujasnit nejen kterou slečnu si vybrat, ale i další pro něj v tu chvíli důležité věci. Celé je to dostatečné vtipné, herci milí, není tam žádná vyložené záporná postava a hraje k tomu výborná muzika.