Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Válečný
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární

Recenze (256)

plakát

Štyridsaťštyri (1957) 

Přesně nějak takhle si představuju život na východní frontě během 1.sv. války. Myšlenka filmu v sobě nese neskutečnou úctu jak k těm popraveným, tak i k lidské hrdosti i k hrdosti ke své vlasti a národní identitě. Film funguje naprosto skvěle ve všech ohledech, ze všeho nejvíce však musím pochválit scénář a kameru. Výborná odpověď na Kubrickův klenot Paths of Glory.

plakát

Poslušně hlásím (1957) 

„Pane obrlajtnant, to bude nádhera, až oba padneme za císaře pána a jeho rodinu.“ Švejku nechte už konečně těch blbostí.

plakát

Vučja noć (1955) 

Jeden z lepších partizánských filmů, který má celkem pěknou atmosféru, hezkou přírodu a poutavý příběh. Film jako jeden z mála vznikl v Makedonii, takže se určitým způsobem jedná o raritu. Rozhodně se nenechte zmást zdejším hodnocením, zas až tak špatné to rozhodně není. Jediná chyba je ta, že ten film dosud nikdo nepřeložil do žádného lépe srozumitelného jazyka a zůstal pouze v původní Makedonštině.

plakát

Na svoji zemlji (1948) 

Ačkoliv se celkem jedná o raritní film, přeci jenom je to první slovinský /potažmo jugoslávský/ (navíc válečný) film o strastiplném a dobrodružném boji proti nacistům ( a četníkům), mnohdy je přeci jenom dost utahaný a obsahuje pár hluchých míst. Jeho kvalita dosahuje čistého průměru a herci mnohdy silně přehrávají, stává se tak jedním z průměrných partizánských filmů, kterých se v Jugoslávii za vlády Tita natočilo mraky.

plakát

K smrti odsouzený uprchl (1956) 

Minimalistický a komorní film s velkým množstvím napínavých scén, při nichž je poutavě zobrazeno i jakým způsobem hlavní hrdina utekl. Ve filmu se vyskytuje velmi málo postav a tak má divák šanci pomalu vstřebávat atmosféru, která mezi postavami panuje a všímat si psychologických portrétů postav samotných. Práce kamery je naprosto dokonalá a hrátky se stínem jsou neuvěřitelně zručně vytvořeny. Herce musím taktéž pochválit. Skvěle vytvořený film s minimálním množstvím užitých prostředků.

plakát

Město jako Alice (1956) 

Velmi pěkný romantický film s nevšedním tématem vyprávějícím o ženách s velmi malými dětmi zajatých japonskými vojsky v Kuala Lumpur ( Malajsie). Tito zajatci jsou nuceni v podmínkách, na které nejsou v žádném případě zvyklí, ani připravení pochodovat na určená místa / obvykle velmi vzdálená (v Malajsii se absolutně nevyznám, tak Vám tyto místa nemohu přiblížit). Během putování se hlavní hrdinka seznámí s jedním z australských vojáků ( který je témeř u konce ukřižován). Film je zpracován velmi poutavě a obsahuje několik velmi silných scén, navíc nekřivdí japonským vojákům, ale zobrazuje je ( alespoň většinu z nich) jako normální lidi. Hodně silné 4* s tím, že se na film velmi rád podívám někdy znovu. * Proč je zde uveden žánr Krimi nechápu.

plakát

Reach for the Sky (1956) 

Douglas Bader si zalouží lepší filmovou poctu, než je tenhle ukecaný a utahaný film u kterého se mi podařilo i usnout.. Musím přiznat, že se však těm, kteří se zajímají o letectví může líbit. Vzhledem k tématu dávám o 1* hvězdičku víc, jsou ale i mnohem lepší filmy o letectví než je tento.

plakát

Útok! (1956) 

Velmi silné téma a protiválečná pachuť kterou s sebou snímek přináší si jistě své diváky zaslouží. Odehráno je to skvěle ( Lee Marvin nikdy nezklame) a uvažování jednotlivých postav velmi odpovídá realitě. Na filmu se mi líbí, že se jako jeden z mála nebojí zasáhnout do svých řad a neukazuje pouze na skopčáky jako vyníky( jako je tomu u 95% válečné produkce z USA), ale i na prospěcháře a vlezprdelky v USA armádě, díky kterým umírá zbytečně mnoho dalších lidí. Navíc zde existuje i velmi silná psychologická stránka hlavní postavy, na které může divák jasně vydět dopad ztráty přátel právě díky slabosti a hamižnosti těch prospěchářů, kterým jde jen o vlastní zisk.

plakát

Barmská harfa (1956) 

Krásné a neuvěřitelně dojemné dílo o míru, lásce, pokoře a touze dosáhnout klidu a pokoje v duši. Vše navíc doplňuje nádherná hudba harfy ( a občasný chorál). Spolu s Nobi druhé nejlepší válečné humanistické dílo z Japonska. Přesně na takový film má smysl se podívat, neboť ukazuje o čem vlastně život je a jak by se k němu správně mělo přistupovat.