Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Krimi

Recenze (1 230)

plakát

Děda, postrach rodiny (2020) 

Nejdřív se to nezdálo, ale byla to nakonec v pohodě. Robert de Niro je vždycky zárukou, že film nebude úplný propadák. Vidíme tady poustu známých tváří a Uma Thurman tu je nečekaně obsazena do docela vážné postavy - no i když taky se uměla rozparádit. Celé je to roztomilé, takové žabomyší válčení o pokoj, protože vystrnadit vnuka na půdu .... to se nedělá.

plakát

Zbouchnutá (2007) 

Ubohá komedie plná klišé, předsudků a pitomých hlášek. Herci krajně nesympatičtí, dokonce i jinak moje docela oblíbená Katherine Heigl se tady chová jako totální pipina. Toto byla katastrofa a vůbec nechápu, koho ten film může tak bavit. Omlouvám se, ale toto mi fakt nesedlo. Vždyť existuje taková spousta mnohem lepších romantických či vztahových komedií. Velice slabý odvar.

plakát

Na nože (2019) 

Překvapivě velice umě poskládaná kriminálka. Celý film jsem napnutě hltala a nebyla jsem ochuzena ani o pořádný twist nebo rozuzlení. Herecká sestava je famozní, stylizace je hodna všech čtyř palců nahoru, má to spád, nápad a je to prostě mazec.Určitě kouknu velice ráda zase znovu.

plakát

Něco jako komedie (2010) 

Typická komedie to rozhodně nebyla. Člověk si musel na celkovou náladu filmu nejdřív přivyknout, snažit se asopň trochu pochopit ty docela komplikované postavy a pak už se Vám otevřou dveře do světa úsměvných minipříhod. Prostředí psychiatrické léčebny skýtá spoustu motivů, věcí k zamyšlení a dá divákovi třeba jiný pohled na to, když se někdo cítí pod psa. Natočeno to bylo s citem. Herci byli zajímavě poskládaní. Až mě docela překvapilo, jak pozitivní rozpoložení mi tento film způsobil. Něco jako komedie není kasovním trhákem, ale je tím, co můžu označit jako "Film s duší".

plakát

Ježek Sonic (2020) 

Ušlo to. Nečekala jsem žádný zázrak a docela jsem se bavila. Hru se Sonicem jsem nikdy nehrála, ale působil sympaticky, takový rošťáček, který musí svým bodlinám pomoct gelem, jinak je jak napufaná kulička vyfoukaná fénem. Marsden je fajn, jen to možná chtělo někoho méně okoukaného, to by dalo filmu svěžejší vítr. Záporák Jim Carrey je neúnavný jako zamlada, pořád gumový a bez svých grimas nedá ani ránu. Příběh byl dost klasický, až předvídatelný, mohla tam být lehce lepší zápletka. Ale což. Nebyla jsem zklamaná, ale stálicí v sestavě mých oblíbených nebude.

plakát

Pianista (2002) 

Zvyšuji hodnocení ze 4* na 5*. Podruhé shlédnuto a myslím, že teprve teď to na mě dolehlo plnou vahou. Chvílemi to bylo jako sledovat nějaký historický dokument s autentickými záběry. Jeden silný zážitek za druhým. Všechna ta zvěrstva, která ve filmu vidíme, působí dostatečně úderně na naši duši, city a morálku a je jasné, že si člověk musí uvědomit, že válka bylo peklo a čisté zlo. Neříkám, že takové hnusy se nedějí někde ve světě i dnes, to se dějí. Ale jsem ráda, že jsem druhou světovou nezažila. Pianista je citlivě natočený. Hlavním nositelem hodnoty je to, že film je autobiografií, tedy dle skutečných událostí a věřím, že kdyby pan Szpilman sledoval tento snímek, tak celou dobu má slzy v očích. Adrien Brody byl úžasný, kulisy famozní, hlavně ta rozbořená Varšava na konci - nechápu, jak to udělali, jestli všechno počítačově, nevím. Ale šel mi mráz po zádech. A ač už jsem věděla, jak tento příběh dopadne, tak jsem měla neustále mrazení v zádech a sledovala jsem se zatajeným dechem. Famózní.

plakát

Barokní srdce Evropy (2020) (seriál) 

Mně se ta krajina líbila. Baví mě koukat na tak hezky zpracované záběry. Někdo si s tím hodně vyhrál. Mám ráda památky v jejich reálné podobě bez úprav. Ale proto mi přijde tento dokumentární seriálek zábavnější a přínosnější. Na takové krásné obrázky víc přitáhnete turisty. Já taky poznal několik nových zajímavých míst, která bych chtěla vidět díky Baroknímu srdci Evropy, doteď jsem je neznala a to už si přitom myslím, že turisticky mám už trošku přehled a něco zkouknuto. Tématické rozdělení mi pasovalo víc než nějaké strohé skládání podle stáří nebo podle regionů. Ani jsem nepotřebovala nějaké ultra hluboké historické výklady. Takto to bylo moc hezky nastavené pro diváckou většinu, které stejně jdou dějepisné věci jedním uchem tam a druhým ven. Dokonce ani Tatiana Vilhelmová(Dyková) mi nevadila. Její hlas zněl jemně, jako by zpívala. A její manžel Vojta zpěváka nezapře v žádné svojí větě - krásně to spolu namluvili. Jednu hvězdu strhávám spíš z rozčarování, že těch dílů mohlo být mnohem víc a cítím se trochu ochuzená.

plakát

Já, legenda (2007) 

Nesnáším lekačky a nesnáším zombíky. Takže tento film jsem doslova přetrpěla. Will Smith byl lehce pohublejší se smutnýma očima, což se ke scénáři víc než hodí. Akorát i když nejsem znalec zombie movie, tak mi to přišlo takové slabší, málo nervydrásající a dost předvídatelné. Nejvíc mě mrzel konec, kdy celý film vyšel tak nějak na prázdno. Sice ano, nějaký výsledek to všechno snažení Roberta Nevillea mělo, ale jako by mi někdo metr před cílem podrazil nohy. Prostě ukončení, které mělo být jednoznačně jiné. Knihu jsem nečetla, takže nemůžu porovnávat, jestli tam se to povedlo víc. Ale bohužel nemyslím, že tento film budu vnímat jako "legendu".

plakát

Ulovit miliardáře (2009) odpad!

S radostí hodnotím tento film, protože známka "odpad!" u mě často vidět není a tak se na něj už nějakou dobu dost "práší". Ne, samozřejmě mi nedělá radost, když vidím špatný film. Spíš mě mrzí ta ztráta času. Toto byla zas jedna česká pytlovina, kde herci hrají hrozně, scénář je snůška výblitků něčí fantasmagorické nálady a přidaná hodnota se nerovná nule, ale dosahuje záporných čísel.

plakát

Vybíjená (2004) 

Ani tak, ani tak. Je to takové napůl. Celý film jsem fandila tomu týmu normálních chlapů. Byla to sestava správných podivínů. Oproti nim zase stála banda namakaných, načesaných fitnesáků v čele s prťavým Benem Stillerem. Bohužel ten humor měl malé grády. Nikdy jsem se nezasmála až úplně nahlas, že bych se musela za břicho popadat. Spíš sem tam letmý úsměv nebo pobavení, což mi bylo líto, protože takové téma, jako je boj o záchranu fitka, má svůj potenciál. Vtipy byly prostě málo vyšperkované, místy spíš trapné, chyběly pointy a tah na branku. Hlavní hrdina Vince Vaughn mě rozčiloval svojí laksností, vlastně moc nevím, k čemu tam byl. Jako plusové body hodnotím miniroličky Davida Hasselhoffa, Lance Armstronga a Chucka Norrise. Docela se divím, že se podařilo dostat do filmu tohoto typu a rozpočtu taková jména. Ale jako kulisa například k žehlení to není úplně zatraceníhodné.