Violeta

Hezký příběh s hezkými lidmi, řešení složitých životních situací jsou tu však zabalená do pohádkových pláštíků. Podvědomě cítíte, že problémy všech zúčastněných jsou vážné a zaryté hluboko pod povrch, a přesto nám tvůrci naservírovali něco jako happyend, čímž vlastně sami shodili závažnost situace na všech frontách. Nic z toho mi ovšem nemůže vzít ten zvláštní a hezký pocit někde kolem srdíčka, který jsem po celou dobu měla. Tolik touhy, bolesti, vášně a lásky pohromadě.. Nádhera.

Přiznávám, že jsem absolutně nepochopila, která bije, dokonce ani po tom, co se mi to snažila vysvětlit kamarádka. Ale ta nádherná hudba spojená s vizuálním zpracováním byl tak úžasný kinozážitek, který se mi nevratně zaryl do paměti, že ho v žádném případě nemůže zastínit moje nepochopení. Dodnes mi z toho běhá mráz po zádech.

Plný počet! A nejlépe *******. Teď, když jsem film v klidu vstřebala, dodávám, že jsem byla omráčená mírou "lidskosti", která v každé minutě filmu křičela z plátna. Tím, že se prakticky od začátku do konce smějete a přitom tu není řečený jediný vtip nebo cokoliv směšného. Silou přirozenosti a osobnosti, jakou je Meggie.. Opravdu se mi pro tento film těžko hledají slova, musí se vidět. Shrnu to takhle: Až budu velká, chci být jako Irina Palm. Kdo ji poznal, pochopí.

Nářez, nářez, NÁŘEZ! Lars von Trier je bůh! Jeho Ředitel mi dal neskutečně na prdel, to se jinak napsat nedá. A já se fakt nezmůžu na nic jinýho než na tyhle hysterický výkřiky nadšení!! Ó, dokonalý! .. to jsem prostě musela, chápete.

Moje česká prvotina po několika letech. A docela nadšení, musím říct. Z principu se současným českým filmům vyhýbám - ještě nikdo mě nepřesvědčil o tom, že by stálo za to utrácet jimi čas. Takže fakt milý překvapení.

Pondělí pro mě znamená Muži na stromech, jednoznačně. Pokaždý si u nich báječně odfrknu a utvrdí mě v tom, jak strašně fajn je být ženská - ani nevím proč, prostě utvrdí. Vyloženě si vychutnávám takový ten jemňoulilinký opar stupidity, který se pro někoho méně vnímavého může nad tímto seriálem vznášet a stejně tak si vychutnávám lidi, kteří ho opravdu za stupidní považujou. Jen na okraj - plný počet má ode mě i značka "Muži na stromech" a zrovna tak i ten, který podle této značky seriál pojmenoval. It must have been genius!!

Ani deset panáků na rozvázání jazyka by mi nepomohlo povědět, co všecno jsem tu viděla.

Panejo, uniklo mi prvních cca 10 min. filmu a až teď, po přečtení obsahu mi to konečně dalo smysl! Říkala jsem si - ti Francouzi ale dokážou "komorně" (to slovo se mi pro tenhle film strašně líbí) zpracovat takový citlivý téma, aniž by měli potřebu cokoliv vysvětlovat. Prostě - nabídli jsme ti krásný lidský příběh, tak proč pátráš po logice?? :) Jsem fakt nenapravitelný snílek!

Nejde mi psát o filmech Toma DiCilla. Mohla bych se ale hodiny šťourat v jeho postavách a přitom se do každý z nich zamilovávat. To jako jo.

Nóóó.. pokud s Paříží nemáte osobní zkušenost, bude to pro vás zřejmě tvrdý oříšek. A pokud jste vynucený mužský doprovod, snažte se co nejrychleji usnout, jinak svůj ženský protějšek zřejmě zabijete. Ikdyž mě návštěva Paříže v mnoha ohledech dostala, musím říct, že prvních pár příběhů mě docela nudilo - Paříž nepaříš. Zapařím. Pak jsem hodila za hlavu všechno, co jsem od filmu čekala a ono to najednou dostalo úplně jiný šmrnc, těšila jsem se na každý další příběh a vážně si přála, aby to ještě nekončilo. Rozhodně to chci vidět znovu a v každé short story si vychytat úplně nejvíc co půjde. A že tam toho bude..