Eleanor05

Stále hledám čas ztracený u sledování tohoto filmu a ještě jsem jej nenalezla... Předlohu jsem nečetla, ale vzhledem k tomu, jak je slavná, tak chyba tkví zřejmě čistě ve filmovém zpracování. Swannova láska je hodinu a tři čtvrtě dlouhá, příšerně nudná, přehlídka prázdného, povrchního tlachání na večírcích francouzské smetánky, prokládaná smutnými pohledy přecitlivělého hlavního hrdiny, ze kterého dělá jedna prostitutka celou dobu idiota. Nic víc. Láska tu není vůbec žádná, on chce její tělo, ona se chce dobře vdát. Nikde žádný cit, žádný přesah, nic, nad čím byste se mohli zamýšlet, nic, co byste si z toho odnesli. Skutečně pouze onen "ztracený čas". 1*.

Takže jako každý rok, stejně jako poslední cca tři, čtyři roky, zase a znovu se ptám - jaký má smysl dělat přenos z filmových cen, bez medailonků k jednotlivým počinům a hereckým výkonům? Z jakého důvodu je lepší zvát na pódium naprosto neznámé tváře a vyptávat se jich na nesmysly, místo alespoň několika sekundové ukázky k nominovaným? Dokážete si takhle třeba představit Oscary? Jako, že by se ke každé kategorii přečetla jména za sebou jak seznam a pak by se z nich vyhlásil vítěz? Seznam jmen si přece každý může sám přečíst na internetu po skončení pořadu a ušetří si tak tyhle příšerné dvě hodiny nudy s nulovým a jako vždy nevýrazným Koptou a děsnými Tata Bojs. Když dělal České lvy ještě Vachler, tak byl večer sice občas trapný díky podivným moderátorům, ale zato byl prošpikován ukázkami ze všech kategorií. Byla to oslava filmu, kde si každý divák mohl udělat alespoň malinkou představu o hereckých výkonech, scénografii, hudbě, maskách, zvuku, scénáři atd. Čeho je to ale oslava nyní? Čtení jmen a trapných rozhovorů na pódiu? Opravdu každý rok horší a horší...

Nevím, co ostatní diváci přesně čekají, že uvidí v pořadu o pečení. Lidé tam překvapivě, ehm... pečou! A je to jediná hodina z celého týdne, kdy vás televize nezatěžuje řvoucími reklamami nebo zprávami o teroristických útocích, koronaviru, vraždách, Babišovi, Zemanovi, Trumpovi a jim podobnými idioty. Zkrátka se tam pouze soutěží v pečení a dva profesionálové pak jednoho ze soutěžících vyřadí. Nikdo nikoho neuráží, u ničeho není jízlivý a shazující komentář, nikdo se tam nevěší, když musí odejít. Pro mě je to pořad, u kterého může divák zapomenout na své a světové problémy a uklidnit se u pohodové podívané. Jediné, co nechápu, je přítomnost Václava Kopty, který o pečení zřejmě neví nic a lepším moderátorem je stejně Tereza Bebarová.

"Vy nejste moc dobrý detektiv, že ne?" Poutavá krimi taškařice s neokoukanými herci a s tak překombinovaným a při tom smysluplným rozuzlením, že by se za něj nemusela stydět ani Agatha Christie. :D Samozřejmě by to šlo i líp - například se více věnovat výstředním členům rodiny, protože vesměs všechny charaktery zůstaly trestuhodně nevyužité (skoro úplně třeba "nazi" syn Michaela Shannona nebo "motivační kouč" Toni Colette) a při tom byly dost zábavné, a na druhé straně ubrat prostor nudnějším postavám a slabším hercům (Ana de Armas, Chris Evans); určitě by bylo také možné vypiplat styl k dokonalosti, či nabídnout i nějaký hlubší příběhový přesah. Ale i přes mé výtky, je Knives out stále vtipná pohodovka, která zároveň obstojí i jako plnohodnotná detektivka, což se nevidí často. 3*.

Snesitelný podprůměr, s děsivě křečovitou Renée Zellweger. Netuším, jestli se skutečná stárnoucí Judy Garland chovala tímto způsobem, pokud ano, pak nějakou podivnou shodou okolností bylo její vystupování velmi podobné standardnímu herectví Zellwegerové, které zde pouze vystupňovala. Filmu sice slouží ke cti, že se nesnaží z protagonistky dělat bezchybnou modlu, spíše naopak, na druhou stranu se o ní ale divák, který o Garlandové třeba nikdy neslyšel, nic nedozví a za celý snímek nepochopí, proč by ji měl vůbec znát. Ten, kdo neviděl ani Čaroděje ze země Oz, nebude chápat flashbacky, kdo neví o její oblibě mezi členy tehdejší queer společnosti, nebude chápat přítomnost fanouškovského gay páru. A ani, když o její existenci máte nějaké základní povědomí, stejně není důvod dívat se na Judy podruhé. Snímek, který neurazí, ale zapomenete na něj nejspíš ihned, jak skončí závěrečné titulky. Slabší 2*.

Chudák nedoceněný Chan-wook Park, který se v Jižní Korei piplal s filmy, co měly přesah, pointu a bylo v nich umění. Stačilo si jenom pár let počkat, až se v Hollywoodu změní nálada a Oscara za nejlepší film mohl dostat i za narychlo splácanou pitomost jako je Parazit. Mám podezření, že tento snímek nemění v průběhu děje žánry proto, že by se jeho tvůrci snažili o něco originálního, ale prostě proto, že nevěděli, jak pokračovat a zůstat při tom zároveň v jednom žánru. Co měl tento film za smysl? Jaký byl jeho přesah? Co si z něj divák má odnést? Jako komedie to není dost vtipné, jako thriller to není dost napínavé a závěr jsem odhadla už od poloviny snímku, takže mě nijak nešokoval. Každý, kdo viděl alespoň pár jihokorejských snímků, ví, co se stane na konci. Parazit není vyloženě špatný film, ale není ani dobrý. Působil na mě jako narychlo napsaná tragikomedie, kde tvůrci netušili, kam bude ústit, tak nakonec přidali nevhodný a nesmyslný závěr. Dnes už kultovní filmy jako Oldboy nebo Nebohá paní pomsta zůstaly nedoceněny, zatímco stěží průměrný Parazit má hned několik Oscarů - "bravo", Akademie. 2*.

Vítejte ve světě, kde z nebe tu a tam prší olihně, kde Americe vládne Robert Redford, kde padouši vozí na korbách náklaďáčků hlávkové zelí, a kde musí policisté povinně nosit masky přes obličeje. Vítejte v tak trochu "Lynchovském" světě Watchmenů, kde ovšem výstřelky a výstřednosti nejsou samoúčelností, a kde jen málo věcí zůstane nezodpovězených... Famózně odvyprávěno, to především. Základem úspěchu Watchmenů není úžasný příběh, nejsou to nezapomenutelné postavy, ani herci, kteří by podávali Oscarové výkony, nic z toho v tom seriálu ani nehledejte. Esencí všeho kvalitního je v tomto případě skvělý scénář a výborná režie, díky nimž se divák i přes zdánlivě nesouvislé vyprávění, a případně i přes úplnou neznalost světa Watchmenů, dokáže v ději dobře zorientovat a pochopit jej, (na rozdíl třeba od nedávno odvysílaného Zaklínače), ba co víc, dokáže být napjatý a dokáže být překvapený pečlivostí a originalitou jeho tvůrců. Svým tempem, stylem, propracovaností, kreativitou a hravostí nemají Watchmeni mezi současnými seriály žádnou konkurenci, a domnívám se, že se s nimi v tomto ohledu nemůže srovnávat ani žádný seriál z minulosti. Je to drzé, občas vulgární, je to nekompromisní, nesmlouvavé a ostré, ale především je to většinu času velmi zábavné. Neříkám, že si všechny díly drží stejnou úroveň, najdou se i podprůměrné epizody (s01e07, s01e08), které ovšem vyvažuje vysoká úroveň jiných epizod (s01e03, s01e05), takže ve výsledku jsou Watchmen rozhodně nadprůměrným počinem. Jenom škoda, že se neuvažuje o dalších sériích. Pěkné 3*.

Chlapec v pruhovaném pyžamu meets Musíme si pomáhat, jen se z obou stala zjednodušující, méně zajímavá komedie... Kdyby si snímek udržel absurditu a tempo prvních deseti minut (do scény s granátem), se třemi hvězdičkami, nebo možná i s vyšším hodnocením, bych rozhodně neváhala. Jenomže od úrazu hlavního hrdiny se děj zpomalí a film začne působit dojmem, že se Taika Waititi bál jít buď do opravdové třeskuté komediální jízdy (po vzoru svého dřívějšího Ragnaroku), anebo do hlubokého, temného válečného dramatu, a tak napsal a natočil "něco mezi", což ovšem postrádá sílu každého jednoho z nich. Tento Králíček Jojo "polotovar" je tedy odlehčený, nezatěžující, ale není legrační tolik, jak by mohl být, a zároveň mu chybí osudovost a hmatatelná hrůza Druhé světové války. Rovněž mu chybí spád a více prostoru pro výborného Sama Rockwella, který si snímek v podstatě krade pro sebe. Je to válečná taškařice/drama o dětech, které těží z originálního nápadu udělat válečnou komedii, ale krátce po začátku ztratí tempo a ve všech ohledech kráčí pouze po komfortním povrchu. 2,5*.

Hm, dva staří dědové si vykládají. Na zahradě, v baráku, u piana, u fotbalu nebo třeba v Sixtinské kapli, a tyto dlouhé, nudné dialogy zároveň slouží jako reklama na současnou hlavu Katolické církve - papeže Františka... Samozřejmě je to zjednodušující nadsázka, ale ve své podstatě pravdivá. Papežové (současný a budoucí) mluví o své minulosti, o rozporných názorech, o problémech současné církve a směrech, jimiž by se měla ubírat. Snímek si sice drží jistou úroveň, nikdy nezajde do nevkusu nebo stupidního humoru, jenomže to nic nemění na faktu, že je to zkrátka pouze nudná konverzačka bez zásadních scén a většího přesahu. Anthony Hopkins a Jonathan Pryce jsou tu sice dobří, ale je spravedlivé říct, že bývali i v mnohem lepší herecké formě a jejich nominace na Oscary opravdu nechápu. Stejně jako nechápu zdejší vysoké hodnocení. Zřejmě je tu většina diváků katolického vyznání, jinak si to neumím vysvětlit. 2*.

Bohužel až příliš velká sázka na konzervativní hollywoodskou jistotu, bez čehokoli originálního a lidského. Vlastně se toto zpracování Kennetha Branagha zase tak moc neliší od "klasického" seriálového devadesátkového Poirota s Davidem Suchetem, kterého můžeme dodnes vídat o víkendových odpoledních. Tato Vražda v Orient Expresu je snad pouze ještě více prudérní a méně britská. Vznešené figury jedoucí ve vlaku, s tvářemi nejprovařenějších herců, pronášejí učesané, strojené repliky. Jedinou výhrou tohoto zpracování se pak stává samotný režisér, neboť je v hlavní roli slavného detektiva pohlednější a mladší, než Peter Ustinov, a i přes svůj belgický přízvuk si zachovává, na rozdíl od Davida Sucheta, mužnost. Neurazí, nenadchne a znalce předešlých zpracování, popřípadě literární předlohy, ani ničím nepřekvapí. 2,5*.