svobik

Nezaujalo. Asi chápu, co tím chtěl básník říct, ale pod náloží potenciálně oscarových řemeslných parametrů (kostýmy, výprava, hudba, kamera) i hereckého koncertu Emmy a spol. jsem nenašel nic moc jiného než divnou prázdnotu. Na Chudáčky se s ohledem na nevšední pojetí docela dobře kouká, je to ale spíš ze zvědavosti než kvůli tomu, že by byli nějak přehnaně strhující. Wannabe vyhoněnost. 6/10

Ufff. Bradleymu Cooperovi, že je auteur nové nastupující generace, tak se ve svém dalším snímku rozhodl vzít snad všechny potřebné ingredience, aby to na toho Oscara tentokrát dotáhnul. Ve finále ale Maestro připomíná spíš onen klasický dort pejska a kočičky. Hra se snímáním u jednotlivých linek, snaha o vyprávění obrazem pouze za pomoci zvuku, životopis slavné osobnosti, naťuknutá queer tematika nebo snaha transformovat se do legendárního skladatele. To všechno a ještě mnohem víc se snaží Maestro nacpat do více než 2 hodin stopáže, nicméně v jádru selhává na tom, že je jeho tempo extrémně rozvleklé, scénář jen x-tou biografickou variací mnohokrát viděného a - a to je možná nejzajímavější - Coopera, který celý film doslova klečí před Akademií a žadoní o Oscara, v každém záběru strká do kapsy Carey Mulligan. Formálně možná téměř dokonalý film, ale v jádru extrémně suchý kalkul, který by si podruhé pustil jen masochista. 6/10

Velmi dobrá a ke konci už prakticky bezchybná seriálová záležitost, u které divák málokdy uhodne, jakým směrem se vydá. Výborná práce s postavami (Roman, Tom), hromada vtipných momentů a herecký koncert všech zúčastněných. Velká škoda slabé třetí série, která připomíná spíš souhrn záminek pro interakci hlavních postav, aniž by se na obrazovce dělo něco zajímavého nebo nosného. Táhnou to až 2 poslední díly. Závěrečná sezona nicméně strhující a skvěle gradující.

Film, ve kterém se vlastně nic nestane. Téměř dvě a půl hodiny se čeká na... konec. Esmail se snaží budovat napětí pomocí tajemné hudby nebo divokých kamerových jízd, ve finále to ale působí jako samoúčelná exhibice, která spíš ruší. I s těmito prvky se musí umět pracovat. Postavy extrémně ploché, téměř nikam se neposunou, Julia Roberts nesnesitelná. Sestříhat na 90 minut a jako první část třídílné minisérie by to fungovalo velmi dobře. Takto jde jen o zbytečný prolog, srovnávání s Shyamalanem nebo Peelem jsou totální úlet.

Instant classic, Burton na vrcholu.

Neskutečně nabušený film pokud jde o množství nápadů, člověk se snaží všechno zhltnout napoprvé, ale prostě nemá šanci. Zároveň se mi strašně líbí způsob, jakým se tvůrci vydali v rámci budování mytologie. Vše dává dokonalý smysl a postavy, kterým nejde nedržet palce, jsou maximálně uvěřitelné. Fantastická režijní a scenáristická práce, které jsem měl chuť narvat plnou palbu, dokud nepřišlo "finále". Takový konec jsem nečekal a zatím se cítím okradený. Druhá projekce to možní spraví, ale teď ve mě doznívá mírná pachuť

Pokud by někdo hledal slovníkovou definici festivalu ztraceného času, pátý Indiana Jones by na to seděl velmi přiléhavě. Na některé věci se prostě nesahá, ani druhý pokus o návrat Indyho nedopadl nijak závratně. Ať už je to prudce nezajímavá první polovina, úplná absence jakýchkoliv emocí, zajímavého záporáka či strachu o hrdiny. Anebo neskutečně otravná a nesympatická hlavní ženská postava. Koho proboha napadlo, že by divákům mohlo být něco takového po srsti? Nakonec musím ocenit pouze originálně pojaté finále, ale i tak je to za mě prostě málo. Kasovní fail zasloužený. Nikdy víc.

Velká paráda. Králem letní sezony je Cruise s McQuarriem, do kapsy strčili i Nolana s celým jeho hvězdným ansámblem. Sedmá M:I je návratem k tomu nejlepšímu, co přineslo před 8(!) lety Rogue Nation. Prvotřídní akce, napětí na maximu, zajímavá zápleta včetně zvratů a vynikající chemie mezi ústředními postavami. Bavil jsem se královsky, Hayley Atwell je fantastický oživení série a Benátky se sprintujícím Cruisem jsou pro mě svojí osudovostí na úplné špici celé série. Rozjetý je to krásně, těším se na velký finále. 9/10 jen kvůli tomu, že to se mnou emočně úplně nemávalo a že AI záporák mohl být víc OG.

Plnokrevná akční pecka, u které jsem věděl jen to, že se odehrává v Afghánistánu a že v ní hraje Gyllenhaal. Ve finále to byla velká výhoda - akce skvělá, fantastické budování napětí, první půlka je díky tomu prakticky bezchybná. Pak film dost zvolní a začne diváka docela ztrácet, návrat na místo činu je už ale opět špička. Po Wrath of Man opět trošku neritchieovská záležitost, ale zase skvělá. 8/10 P. S.  Famózní hudební podkres!

Tak už dost, stačilo. Zatímco japonský úvod je doslova magický, s postupnou stopáží se do hlavy vkrádá pocit repetitivnosti, aby mě John Wick v digitální Paříži definitivně ztratil. Bylo to hezké, ale bylo toho zkrátka moc. Akce je pořád místy zajímavá a nápaditá, ale podobné highlighty jako například ve trojce se tentokrát nekonají. Odejít se má v nejlepším, a to se tady úplně nepovedlo. Na druhou stranu z hlediska žánru jde pořád o vysoký standard. 6+/10