Recenze (1 058)
Pohádky pod sněhem (1985)
Pečlivě vybrané epizody známých animovaných večerníčků musí vrátit to dětských let každého dospělého.
Bajaja (1950)
Trnka dokáže loutkám vdechnout život. Bajaja je proto velmi živou a ukřičenou lidovou pohádkou. I zde však platí, že vizuální stránka pohádky již nestačí s dechem a divákovo náročné oko nemůže plně uspokojit.
Malý Muk (1953)
Obecně nemusím pohádky, kde každých 10 minut velebí Alláha. Zkrátka mi to kazí celkový dojem. Pohádka sama je velmi milá a nese jasné skryté poselství, čímž předčí mnohé jiné, známější a krásnější pohádky.
Poklad Ptačího ostrova (1952)
Zubem času již notně okousaná pohádka, jenž je dílem Karla Zemana, mne nijak nenadchla. Vyprávění příběhu pomocí veršů bylo sice velmi milé, nikoliv už příběh samotný,
Deváté srdce (1978)
Nevšední pohádka s nevšedním hrdinou v nevšedním prostředí. Pavelka mne zrovna nezaujal, stejně tak příběh. Příště dám přednost klasice.
Jak se budí princezny (1977)
Sebestředný princ v podání Krause mě hodně bavil. Tenhle nečekaný prvek v jinak klasické pohádce byl vpravdě příjemným osvěžením.
Paleček a obr (1972)
Hnusný hrad, hnusní král s královnou, hnusné děti, hnusný obr, hnusná hudba. Hnusnej dojem.
Mrazík (1964)
Na jednu pohádku obsahuje obrovský počet hlášek a mimořádných scén. Vánoční, resp. Silvestrovská klasika, která neomrzí.
Honza málem králem (1977)
Příjemná pohádka která nevyžaduje mnoho pozornosti. Smrtka a její točení kosou v hostinci nemělo chybu.
Peřinbaba (1985)
Velké zklamání. Pohádka, která mě nebavila ani vteřinu. Vztah Perinbaba x Jakub je zvláštní a nezajímavý.