Oktavianus

Hammer. Dracula A. D. 1972 aneb Dracula ve swingujícím Londýně plným otrhaných hipíků. Prazvláštní hybrid, který se mi svou úchylností dost líbil, přestože je třeba si přiznat, že kvalit dosahuje pramalých. Hudba na začátku jak z westernu a po zbytek filmu není o mnoho lepší, dobovej popík není můj cup of tea, a třebaže podobné melodie kazily i filmy s Jamesem Bondem z té doby, tam mi vadily daleko méně než tady, nějak se to k Draculovi nehodilo. Lee odehrál svůj démonický standard, ale opět byl trestuhodně málo využitej, Cushing zastínil všechny a všechno, jenže už bylo znát, že není nejmladší a omezil své výrazy na jediný - "ustaraný". Johnny Alucard (jak nápaditá přezdívka, ale jednou už tu byla - Son of Dracula, 1943) je ohavně slizký a skončí zábavně. Zato kočičky, ty tu stály za to, jedna vedle druhé, jak samotná Jessica Van Helsingová, tak hlavně Laura (Caroline Munroová), a když si odmyslím jejich bujné porosty v podpaží a tak různě, tálo by asi za to se na chvilku do té odvázané doby podívat. Scénář je samozřejmě slaboučký a děj prostinký, je to celé vlastně příjemně jednoduché, ale rychle to uteče a nudit to nestihne. A zdálo se mi to, nebo tam Coca-Cola měla zaplacenej dokonce i product placement?

Hammer. Šestý díl série je jedním z nejlepších vůbec. Sice se tu najdou nepříjemné nedostatky, jako jsou legrační nerealističtí netopýři na gumičce, gumové nože, dvojice asi-jakože-legračních policajtů, co se ukáže, sehraje svou etudu a zase zmizí, pitomé rozuzlení (scenáristé zjevně nevěděli, jak by mohl takový trouba v hlavní roli Draculu zastavit, tak si vypomohli tak blbým způsobem) a hlavně dva naprosto nesympatičtí jelimani v hlavních kladných úlohách, zbytek ale nemá chybu. Snad jen je škoda, že nejpůsobivější scéna, kdy vesničani jdou vypálit Draculův hrad, aby pak našli zmasakrované ženy v kostele, se odehraje hned na začátku a další už nedosahují jejích kvalit. Ale vše je řádně krvavé a násilné (porce gore je v sérii zatím suverénně největší), Dracula se s tím tentokrát moc nemaže, užijeme si ho na plátně i jako postavu, nejen němé zlo v pozadí, a je řádně bezcitnej a násilnickej. Jinak jde o klasický Hammer s nádhernými přestylizovanými kulisami, skvělou pochmurnou atmosférou a nádhernými děvčaty s hlubokými výstřihy.

Hammer. Postupný sestup série začal, ale pořád na slušné úrovni. Chyby jsou nejen v logice, ale i celém - dost na hlavu padlém - ději. Sice jako tradičně potěší děvčata, která Dracula využívá pro svou dost nemotivovanou mstu (mimochodem, jeden z logických lapsů je moment vraždy třetího gentlemana - syn je následně uvězněn, hrozí mu provaz, děj končí a nevěřím, že by jakýmkoli způsobem policista mohl být přesvědčen, že to nespáchal, takže čistě logicky jedna z kladných postav nutně musela dostat provaz za otcovraždu :-). Nicméně - jakkoli je zde Christopher Lee (a i toho je tu dost málo, scénami s ním tvůrci šetřili), především tu chybí jediná výraznější postava, padouch, hrdina, kdokoli. Tak jako nějaká silná kostra příběhu. Vadí i zbytečně natahovaná romantická linka filmu a závěr byl úplně pitomý. Na druhou stranu: potěší krátký výstup Ralpha Batese (stejně arogantní jako mladej Victor Frankenstein v jednom z dílů frankensteinské hammerovské série) a především jedna klíčová, zapamatováníhodná scéna: poprvé vidíme v přímém záběru (bez zatmívačky, bez zakrytí Draculovým pláštěm), jak upír zaboří tesáky do dívčina hrdla, a zatímco jí saje krev, oči se mu zbarví do ruda. To je velice důležitý moment dějin upírského filmu: zatímco dnes nám to může připadat velmi krotké, v té době tím Hammer přepisoval filmovou historii.

Hammer. Dracula bez Cushingova Van Helsinga, to je jako Frankenstein bez svého monstra. I to studio Hammer provedlo a bylo to stejně fajn, vznikl dobrý film, ale prostě něco tomu chybělo. V plejádě kladných postav jsem totiž nenašel nikoho sympatického, monsignore je hrozně nevýrazný, hlavní hrdina - chudý, ale chytrý chlapec dvořící se monsignoreho neteři - vyloženě protivnej floutek na pěst a Veronica Carlsonová (kromě toho, že je opravdu tak hezoučká, že ji o rok později znásilňoval i Frankenstein) je jenom tupá nanynka. Zaplaťpánbůh za Draculovy krvavé oči a Zenu, jedinou životnou postavu z plejády jednorozměrných figurek, která skončila tak ošklivě (nebudu spoilerovat, ale co s ní, to padlý kněz vyřešil originálně a nečekaně ohavně, tleskám). Příběh je klasicky ze slabšího soudku, začne tajemně a atmosféricky, i když pak ztrácí dech, ale všechno táhne nahoru skvělá podzimní hammerovská atmosféra, zářivě rudá krev, stylizované kulisy a vcelku efektní závěr. Na to, že jde už o čtvrtý díl série, si draculovská řada drží obdivuhodně vysokou úroveň a v mých očích zastiňuje i sedmidílnou ságu o baronu Frankensteinovi.

Hammer. Váhal jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami, chvílemi měl film kvalitou spíš ke třem, ale jsem teprve ve třetím dílu série a čeká mě jich ještě šest, tak si raději nechávám rezervu, ať je kam klesat. Zábavná je lokace děje: zdejší obsah se mýlí, nejde o žádný Carlstad, ale o Carlsbad, takže děj se sice odehrává v německy mluvících Karpatech, zároveň ale také na hradě "dva kilometry od Karlových Varů". Žertovné. Děj je slaboučký a místy ne úplně logický, vyvažují to ale tradiční hammerovské atributy: skvělá atmosféra, okouzlující kulisy a zářivě červená krev, kterou tvůrci nešetřili. Vůbec krutostmi se film jen hemží (samozřejmě na rok 66), to je velké plus. Minusem je však Dracula - snad poprvé vidím tak démonickou postavu, jako byl Christopher Lee, strašně nevýraznou, bez charismatu, nezábavnou. Nebýt Barbary Shelleyové, není se po upírské stránce na co koukat. A pochopitelně předlouho trvající expozice, než je Dracula vzkříšen, a naprosto nevydařený konec. Přesto si film za atmosféru, bezcitnost a Suzan Farmerovou (Diana) cca zdejších 70 procent zasluhuje. Ale jen tak tak.

Hammer. Parádně stylové, barevné, krvavé, napínavé, atmosférické. Tak, jak umí všechny tyhle ingredience do výsledného kotle zamíchat právě společnost Hammer, to neumí nikdo druhý. Krev je zářivá, studiový les řádně zablácený a hradní interiéry gotičtější než novogotika samotná. Hlavní hrdinka je hezoučká a sympatická a Peter Cushing standardní - tj. skvělý. Jasně, trochu váznou záporné postavy, baron Meister je nevýrazný a jeho "nevěsty" ošklivé a spíš probouzející soucit než hrůzu, ale to je jen piha na kráse. Oproti jiným hammerovkám se scénář nejenom povedl, ale dokonce předčil očekávání: příběh je nabitý dějem, zvrat stíhá druhý a každou vteřinou se něco děje, ne že se postavy zastaví a deset minut prostě v nějakém pokoji postávají a žvaní, jak se jim stávalo v jiných filmech, takže i tak krásně pitomoučké scény jako samoléčba upírem pokousaného doktora Van Helsinga jsou čistokrevným campem - a z toho důvodu naprosto neodolatelné. Nádherné starosvětské dobrodružství, prostě klasika ze staré školy. Nelze si nezamilovat.

Hammer. Vynikající draculovský film, který se suverénně řadí mezi ty nejlepší (spolu s Belou Lugosim), co kdy vznikly. Podobně tak Christopher Lee je vizuálně (opět spolu s Belou Lugosim) jeden z nejzajímavějších Draculů. Bohužel má strašně málo prostoru, což sice nevadí tolik, jelikož když na scéně není on, je tam fenomenální Peter Cushing, který je stále a znovu geniální, ale stejně by se mi líbila nějaká konfrontační scéna Van Helsinga s Draculou, ne jen mizerná rvačka a konec (třebaže následovaný kouzelným upírovým rozpadem v prach). Škoda, ale nevadí, protože jde o krásný film: atmosférický (v tom byli v Hammeru vždycky machři), napínavý, zábavný. Scény na hřbitově u hrobky Lucy patří bez přehánění do klasického kinematografického fondu a přestože byly mnohokrát kopírovány i parodovány, jen máloco se v jim upířím subžánru může rovnat. Vůbec nevadí, že oproti předloze došlo k tolika změnám, nakonec jakkoli je Stokerův román zábavný, literární skvost to skutečně není, a při adaptacích se vždycky vyplatí mít nějaký odstup. Skvělý film.

Festival otrlého diváka. Bohužel právě na něm ve sluchátkách běžel naprosto katastrofální simultánní dabing, takže jsem si film raději užíval v originále - to bylo daleko lepší. Čekal jsem trošku něco jiného, snad víc hororového, na to, že šlo o osmdesátá léta, bylo vše až příliš učesané, bez krve, nechutností, nahoty a strachu... takže vlastně o horor nešlo, byla to vcelku zábavná a dějem nabitá teenagerská komedie s několika hororovými rekvizitami. Dějem, černohumornou atmosférou a postavami včetně vyvrcholení na halloweenské party dost podobné třeba filmu Idle Hands. Hrdina byl tradičně outsiderovský (a vzhledem k jeho účesu není divu, šikanoval bych ho taky), ale netradičně sympatický, jeho láska ucházející kočička a démonický zpěvák, co se vrátil z pekla, vtipně ujetej. A k tomu spousta skvělý muziky (a to ani trochu nejsem rockovej, natož metalovej fanoušek) a pastor Ozzy. Nic převratného, úchvatného ani šokujícího - zkrátka jen zatraceně zábavnej film. To není málo.

Viděl jsem to dřív, měl jsem tu čtyři hvězdy... Podíval jsem se na to znovu tuhle - a ejhle: musím s hodnocením níž. Jo, film to není špatný, nakonec když vedle sebe hrají Nicholson a Pfeifferová, špatné to snad ani být nemůže, hláškuje se vtipně a finální rozuzlení je také bez chyby, ale děj je nepříjemně roztahaný, dost ředěný vodou, utahaný a strašně bez švihu. Což bohužel znamená, že když film nemá to správné tempo, nemůže mít ani atmosféru. A to je škoda. Moc tomu nepřidává ani Spader, jehož vlkodlak je k smíchu. Jenže jakej film o vlkodlakovi byl (kromě Lona Chaneye Jr. z roku 41) opravdu dobrej, atmosférickej a strašidelnej? Žádný, bohužel. A tady je to ošperkovaný o klasickou "popcornovou" devadesátkovou lovestory, která tehdy zabila spoustu dobrých námětů. A mimochodem, na tomto filmu je vidět, že i Jack Nicholson coby herec má svoje limity (za které nemůže): když na začátku, než ho vlčí geny začnou měnit, má představovat uťápnutého a neprůbojného outsidera, je jasně vidět, jak moc mu to nejde, jak moc je tou charismatickou, energií prýštící elektrárnou, takže nesebevědomého dobráka vlastně ani nemá šanci zahrát...

Hammer. Mno. Hodně nepovedený Hammer. A určitě nejslabší pokračování tetralogie o mumii od této anglické společnosti. Počet mumií - nula. To je na film o mumii dost velké minus. Děj velmi chatrný, nelogický a opravdu špatně napsaný. A vzhledem k méně známým jménům lze tušit, že i dost špatně zahraný (třeba mladej frajírek, partner hlavní hrdinky - s velmi zajímavým filmovým jménem Tod Browning - je opravdu hodně špatnej herec. Ale ani ostatní nejsou žádná sláva). Napětí nikde, atmosféra nikde, zkrátka filmu patří dvě hvězdičky a už o něm nechci slyšet. Snímek má ovšem tři klady, které přece jenom mě donutí hodnocení zvýšit: poměrně slušné a hojné krvavé záběry (především na proříznuté hrdlo), velmi zábavný a uspokojivý konec (už tu někdo spoileroval, nebudu to opakovat) a především jedna z nejkrásnějších hereček, co se kdy objevila v britském filmu: Valerie Leonová. Jasně, moc hrát neuměla, ale to nebylo podstatné. A hned dvakrát. A jednou úplně nahá. Na ni se stačilo jen dívat... a užívat si to.