Sidonka

Další dokumentární "postapokalyptická romance" o tom, jak se žije lidem v uzavřených zónách, uprostřed léty netknuté přírody, v nedostatečně udržovaných domech.Dokumentů z černobylského území už bylo natočeno více a nezdá se mi, že by tento nějak obzvláště vyčníval z řady, až na více zdůrazňovaný optimismus místních. Osobně bych vyzdvihla sdělení, že staré ženy, které se neoficiálně, "tajně" vrátily domů a dlouhodoběji žijí v uzavřené zóně, v nebezpečné oblasti stálého zamoření, se dožívají vyššího věku, než nynější seniorky co nebyly dlouhodobě vystaveny radiaci a byly rozstrkány do vzdálenějších měst, ke kterým však neměly citovou vazbu, kde nestrávily dětství,nevychovávaly děti, neznaly sousedy, neměly oblíbená místa, nemohly žít uprostřed přírody,možná si už ani z různých důvodů nemohly najít opravdové přátele.Vliv psychiky a komunita, držící pospolu má ohromný vliv na kvalitu a zdraví člověka. Nevím, jestli si do uzavřené zóny troufly vrátit jen ty odolnější, ale vliv psychiky na zdraví člověka je určitě značný a nikdy není zbytečné si tuto známou pravdu opakovat. Cituji: "Více se umírá na samotu a nenadálé vytržení z původních kořenů, než na nemoci." Nebo: "Nikdy jsme se nebály. Na rodné zemi neonemocníte." Jedno z poselství snímku je tedy jasné.

Bezvadný seriál. Je dobře, že něco na toto téma vzniklo – důsledky rozvoje technologií a potíže z toho vyplývající. Mnohé obavy jsou oprávněné, avšak některé můžou vést člověka až k paranoidní zbytečné podezřívavosti. Jak tady již mnozí uvedli, většina dílů už není žádné sci-fi, ale temná realita, jen trochu zveličená nebo dohnaná do extrémnější podoby. I ty nejslabší nebo nejméně sympatické epizody mají skvělé téma a je dobré, že ho tvůrci seriálu otevírají. Proto i těm méně oblíbeným dílům nemůžu dát za 3*, protože všechny stály za to, aby dané téma někdo natočil. Nestěžuji si ovšem jako někteří diváci, že seriál není horor nebo komedie, seriál podle mého názoru obsahuje všechny vypsané žánry: drama, komedie, horor, sci-fi, thriller. Například černý humor, absurdita a až úsměvná nadsázka nebo občas nějaký ten hláškovitý špek je přítomný takřka všude. A kdo například alespoň podvědomě nemá obavy, že budou nějakým způsobem zneužity informace, které poskytl internetu a zničí mu pak pověst ( až život)? V některých televizních povídkách určitý žánr vévodí a jiný je takřka upozaděný, ale alespoň v miniaturních detailech jsou žánry v každém dílu a hlavně jsou kompletně přítomny v seriálovém celku (jeden díl je spíše satyra, další horor, jiný více sci-fi). Za mě dobrý.

Můj oblíbený uživatel Mortak nechápe rozdíl v hodnocení mezi Showgirls a Černou knihou. Já navíc nechápu i ten rozdíl v hodnocení mezi Showgirls a dalším tanečním filmem Varieté, jasným kýčovitým béčkem, kde šlo jen o to ukázat obnažená tančící těla a myšlenku a děj ztratili tvůrci někde u cesty, pokud jí tedy vůbec měli někde založenou. Nechápu ani světově úspěšný Flashdance, dnes již kultovní film z osmdesátek, též z tanečního prostředí, který se zde dlouho držel v červených číslech. Asi pro to, že sám září jako nekvalitní červená knihovna, až z té vtíravé barvičky oči přechází. Naopak erotické drama Showgirls, na něhož jsem málem zapomněla a Mortak mi ho svým hodnocením právě připomenul, se mi před lety líbil a nabízel i něco víc než jen disco světla a varietní vystoupení s třpytkami a dlouhými nohami na vysokých podpadcích. Samozřejmě je dobrý v rámci žánru, ale dávat mu hromadně 2 hvězdy si přeci jenom nezaslouží. Už od začátku měl špatné kritiky a byl umělecky ztrhán, snad pro to, že tehdy se ještě od režiséra Verhoevena čekalo mnohem víc. Byl natočený pouhé tři roky po Základním instinktu, který způsobil hotové davové šílenství. Možná režisér a producenti podcenili peníze na reklamu, na novináře a oslavné ódy na film, které mohly při správném finančním řízení vycházet v samozřejmě jinak zcela nepodplatitelných a seriózních periodikách. Buď jak buď, jestli se mi podaří ještě film dohledat, pustím si ho znovu a budu si o něm nadále myslet své. V rámci žánru, jak jsem již zdůraznila.

Šokující příběh je těžký vůbec vydýchat, bylo mi z něho vyloženě úzko. Je velmi obtížné takhle deprimující látku sledovat až do konce. Věříci mladík Tory v dosud neznámé násilnické rodině, které nejdříve pomáhá s domácími pracemi, vcelku normálně tam zpočátku žije a pak později zažívá stupňující se peklo. I když je z rodiny později vyhazován, vrací se do ní zpět, ač ví, že ho tam nic dobrého nečeká. Trpí, vykupuje se za děti a prochází si peklem ponížení i tělesného bití až k samotnému mučednictví. Za bohulibým účelem. Být vzorem, ukázat, že se dá jednat i mírně, hlavně zachránit zneužívané děti v rodině před násilnostmi a životem na šikmé ploše, který jim osud v nevhodné rodině chystá, seznámit je s jinou morálkou a životními hodnotami, zastavit šířící se pohromu, valící se na další generaci. Pomoci jim uniknout, byť za cenu obětování se. Ukázat jim, že i na zlo se dá reagovat dobrem, nastavuje druhou, třetí tvář k dalším ranám. Touží lidem otevřít oči a pochopit špatnosti, jímž dosud spíše nečinně přihlížejí. Nesmírně tíživé a silné. Pro nevěřícího bude jeho jednání patrně nepochopitelné, proč si to všechno nechal líbit a proč do toho vůbec šel. Film vyzdvihuje nechutnost krutosti, lhostejnost a odsuzuje nečinnost. Nečinnost při přihlížení špatným skutkům, které se v okolí dějí. Vysvětluje smysl sebeobětování.- Člověk některé agresivní bezduché zrůdy, jež představují rodiče a jejich "přátelé", opravdu nemá šanci pochopit. Jak se některých skutků můžou vůbec dopouštět? Ošklivost života v nejhorší podobě a obžaloba zla, jemuž by jsme se měli vyvarovat. Jen pro silné žaludky. Pointa opravdu není vtipná, ale je částečně v jednom momentu úlevná. SPOILER: Ne všechny oběti jsou vždy zbytečné. - A je škoda, že tu nevhodnou výchovu nešlo vyřešit raději obloukem přes policii a často špatně fungující sociálku, s níž oběti domácího násilí ne vždy chtějí spolupracovat...

Na jednu stranu sympatický, úsměvný sportovní film, který svižně odsýpá, navíc má dobrý děj, autentickou atmosféru a dá se u toho přemýšlet, což u sportovního žánru není zas tak obvyklé. Je až neuvěřitelné, že se toto opravdu stalo a příběh se až na linku s trenérem (který je zde ovšem "božskou" postavou), takřka neodchyluje od reality. Pouze v detailech. - Film na jednu stranu působí motivačně, jako že houževnatost se vyplácí a není hlavní vyhrát, ale zúčastnit se. Eddimu fakt držíte palce a máte z jeho pokroků i po skončení filmu radost. Postava sportovního antihrdiny zde ve filmu působí mile, dokážete se do něho vcítit, chcete aby to dal a splnil si svůj nereálně vyhlížející sen. Nevím, jakou je osobností ve skutečnosti, ale ve filmu vzbuzuje kladné empatie. Tvůrci mu i přes různé ústrky od skutečných olympijských šampionů nechali jistou úctyhodnost, vyzvedli jeho pracovitost a heslo: nevzávat se, nesebelitovat, takže ho zde neberete jako vyloženého outsidera. Tolik k povedenému filmu, kterému dávám jednoznačně palec nahoru. - A ke skutečnému Eddimu? Myslím, že vše má mít své meze a člověk by měl být soudný do čeho jít a co už je nad jeho možnosti (nebo nad jeho talent, zkušenosti, osobní finance, sportovní zázemí jeho země, apod.), kdy už snaha přestane být produktivní a úmorná houževnatost navzdory všemu se už stává spíše terčem posměchu. Jeho snem bylo dostat se na olympiádu za každou cenu, stůj co stůj. Osobně nevím, jestli bych z podobného "vítězství" - nevítězství byla šťastná. I když se pak podobná osobnost coby zábavná kuriozita proslavila, vydělala spoustu peněz a získala pochybnou slávu v zábavných televizních programech a reklamách. Člověk by měl vědět na co stačí a pokud je mu odezvou posměch od různých lidí z oboru a mění se pak kvůli němu pravidla pro kvalifikaci, aby se už něco takhle až absurdního ve sportovním vrcholovém sportu neopakovalo, není to pro něho zcela důstojná, obdivuhodná pozice. Takže dát palec nahoru i nefilmové, skutečně žijící figurce jménem Eddie? To už si nejsem tak úplně jistá.

Strašná slátanina. Hlavní mužská postava se chovala tak hrozně naivně až s odpuštěním přihloupě a nesoudně, že s ní nešlo sympatizovat. Navíc ten přechod od nenávisti a touhy po pomstě k potenciální travičce a vražedkyni Ráchel až k bezbřehé lásce na první pohled a absolutní důvěře k této neznámé sestřenici s pochybnou minulostí, kterou původně nesnášel? Navíc to zpronevěření se všem svým dosavadním přísahám? Jo, jsou padouši, muži i ženy, kteří dokáží okouzlit druhé a zblblé oběti už si pak od člověka, do něhož se poblázní,nechají líbit neuvěřitelné věci. Ale tohle už je dost za hranou. SPOILER: Dosud zdraví mladík na svojí milou Ráchel, které podezřele umírají manželé a kvůli tomu jí zpočátku nedůvěřoval, převede veškerý majetek. Od té chvíle se pak Ráchel nesmí ani dotknout, ona ho zavrhuje a on ještě pije její nasbírané bylinky, které mu vůbec nechutnají, ničí ho, on po nich upadá do bludů až několikadenního kómatu a přesto je jako ovce konzumuje pořád dál,ani lékaře si nezavolá... Po tom co se množí mnoho důkazů od různých lidí a zdrojů, že je kolem jeho lásky příliš mnoho temného a nebezpečného... A nakonec ta pointa?! Opravdu slabé. - Chválím interiéry, exteriéry, kostýmní historickou romantiku, ale nějak u toho všichni zapomněli přemýšlet.

Velmi milý dokument, který potěší zejména ženy. Je natočen pro ty, co si z dějepisu ještě něco pamatují i pro ty, kteří se o historii příliš nezajímají a ani širší znalosti nemají. Například ten díl o obývacích pokojích je roztomilost sama a potěší mnohé oči, ale moc příjemný bude jistě i ten díl o ložnicích. Ne každý dokument musí nutně poučovat o tom, co téměř nikdo nezná. Tenhle patří do dokumentů dělaných druhým pro radost.- Alespoň třikrát denně je divákům k dispozici dokument o druhé světové válce apod., tohle je příjemné vypadnutí z TV stereotypu (například o vojenství).- Britská historička poutavě a zajímavě vypráví o životě a zařízení domů i bytů vyšších vrstev, které určovaly bytovou módu, vzory a vybavení v měšťanských i v chudších domácnostech, kteří u těch bohatších hledaly skromnější inspiraci. Vybavení domácností ve Velké Británii jsou sledovány od středověku až po současnost, napříč stoletími. Čtyřdílný seriál BBC, vyrobený už v roce 2011, na české TV obrazovky uvedený však až letos.

Už nemá smysl se s komentářem rozepisovat, poukazovat na množství chyb, argumentovat. Jako finální epizoda opravdu dost slabé, děravej předvídatelnej scénář a velká nuda bez opravdového překvapení, přemýšlela jsem i nad jednou 20% hvězdičkou. Chápu, že se s tímto kdysi tak dobrým seriálem někteří diváci raději nadobro rozchází. Já statečně dokoukám závěrečnou osmou řadu, vydržím ze zvědavosti co s látkou nynější bezradní tvůrci ještě nadále zamýšlejí, napáchají a spáchají, vydržím až do samého konce. Ale půjdu do toho už jen jako do béčkového fantasy příběhu, nebudu Hru o trůny už brát jako "výpravný nejsledovanější seriál v historii HBO, jako celosvětový televizní fenomén." Tím NEJ už opravdu není, alespoň co se kvality týče. - A to byly první série jedněmi z nejlepších, které jsem kdy spatřila!

Dobře natočený seriál, ke kterému jsem se dostala z nouze, protože nebylo po ruce nic jiného. Z řemeslného hlediska dobré, napínavé, působivé, ale filmy o vymítání a exorcistech mi nejsou zrovna milé. Na jednu stranu jsem byla zvědavá co bude dál, ocenila jsem celej štáb a profesionální práci, i výběr herců, na druhou stranu mi bylo z některých výjevů až fyzicky zle (popáleniny obětí a jiné příliš brutální scény apod.). Takže kdo na to má žaludek, doporučuji jako slušně odvedenou práci. Já bych si to znovu nepustila, ale jen kvůli svému citlivému naturelu.

Naděje některých kritičtějších diváků a doufání v to, že poslední dvě epizody nám vynahradí všechny slabší kousky série se nadobro rozplývají. Pořádně rozjet už se může jen poslední epizoda a to je z mého úhlu pohledu poněkud málo. Podle někoho je řešit logiku jednání postav a výstavbu celého děje zbytečné. Hlavně že se tam bude válčit s draky a zima se blíží. Bojové scény prý na pěknou fantasy stačí. Takže pořád je to naprosto úžasné? Ne, opravdu není. Píšu to už asi podruhé: mně tohle NESTAČÍ.