Nerdvana

Film je silný jak vizuálně, tak emotivním příběhem. Dostáváme se od impresionistických imaginací, které se propojují s realitou, do temného až mytologického prostředí a zase zpět. Film se dotýká velkého tématu a otázek starých jako lidstvo samo.

Film je stejně svěží a prosvětlený jako jeho záběry z nádraží Grand central. Jeho "světlo" spočívá ve skvělém výkonu Kevina Spaceyho, silného příběhu a prostředí, kde se děj odehrává. Nabízí lidský přístup, který je zároveň jemný jako Prot a občas nechápavý a zaskočený jako dr. Powell. Jeho závěr je řekněme k zamyšlení, což vítám.

Dechberoucí poezie přírodního obrazu. Nečekejte žádnou vědomostní smršť, ale nechte se unášet čistou krásou přírody. Emotivní a nádherné.

Takovéhle absurditě jsem se smála už v kině. A dnes se směji o to víc.

Velmi dobře obsazené, pěkně udělané a i přes svoji délku se je stále na co dívat. Narozdíl od jiných "historických" filmů jsme ušetřeni mnoha srdceryvných canců a máme možnost sledovat různé aspekty Jindřichova života a doby, ve které žil. Úsměvný fakt: Další z filmů, kde Sean Bean zemře.

Tak tady se opravdu ztrácím, ale nevadí, zřejmě nejsem cílová skupina. Jenže jak se tak dívám, ztrácejí se i mnozí mužští diváci. Celý film byl tak podivný, že z něj mám mnoho rozpaků a žádnou radost.

Rouška iluzí padá a křehká lidská mysl teenagera je lapena kouzlem osobnosti. Snímek o tom, jak vratké je pojetí svobody a jak mocná může být autokracie, byť jen jako školní experiment. Rozhodně jedna z nejlepších věcí, co nám na festivalu Jeden svět promítli.

Film o mých oblíbených darebácích, co říct... Velmi oceňuji nahlédnutí do Institutu Konráda Lorenze a mnohé etologické poznámky, které nezainteresovaným přinášejí informace o jejich neobyčejné inteligenci.

Dovoluji si upravit muslimské přísloví: "Pošlete osla do supermarketu a vrátí se ještě větší osel." Pro ty, co etikety čtou, nic nového pod sluncem a ostatní se aspoň přestanou ládovat amarouny. Zejména děkuji za díl "Šmejdi", který se doufám bude jako záplava šířit ke všem nebohým seniorům. Teror jménem předváděčka jsem jednou s babičkou absolvovala a byla jsem téměř zralá na léčení. Jediný díl, ke kterému mám výtku vzhledem ke své dlouholeté vášni, byl "Čaj", kde byla spousta nepřesností. Ale jinak pokračujte, jen tak dál.

Oceňuji jak odvahu tvůrců, tak myšlenku, která film protíná. Když jsem vyšla z kina, byla jsem si jistá, že ho nedokážu převyprávět. Zato jsem odcházela s výjimečným pocitem napětí, zadostiučinění a úžasu. Brzy půjdu znova, zase ho nedokážu převyprávět a jenom se nechám pohltit myšlenkovými a emočními proudy.