Radek273

Mnohem horší než jednička, to beze sporu, ale pořád nadprůměrná. Denzel Washington hraje pořád bezvadně, ovšem tentokrát holt není scénář tak hezky učesaný.

Tak starý film, až se z něj vytratila i ona kvalita, kterou před tou dávnou dobou snad měl. Trochu to připomíná umělé bijáky, které se pouštěli v seriálu MASH.

Nekonečné hovory o ničem mezi obyčejnými lidmi z nejnižší vrstvy. Na jednu stranu velká nuda, na druhou jasně vykreslená podoba chudiny a tehdejší doby. Každopádně klobouk dolů před Washingtonem, zapamatovat si tolik textu.

Drama, které opět připomíná těžkosti učitelské (v tomto případě trenérské) profese, podobně jako třeba Panu učiteli s láskou (1967) nebo Ron Clark Story (2006). Začátky jsou krušné, každá snaha je po zásluze potrestána a nadřízení také zrovna vstříc nevychází. K tomu se dostaví urputní, téměř všeho schopní rodiče a je vymalováno. Avšak i přesto se najdou lidé ochotni riskovat svou kariéru, reputaci, nervy či dokonce zdraví jen proto, aby se zachovali správně a odvedli svou práci zodpovědně a co možná nejlépe navzdory zuřícím davům. Možná se příběh zdá v určitých místech trochu idealizovaný, ovšem fakt, že se to vše opravdu stalo, celý snímek posouvá ještě mnohem výš. K tomu excelentní Samuel L. Jackson a není co dodat.

Někdy až přehnaně emotivní a přehnané, ale .. jinak rozumná, nijak sprostá a docela reálně vypadající rodinná komedie. Ovšem ten americký závěr, no..

Ponuré, táhlé drama, plné silných pohledů, dlouhých záběru krajiny a křivolakých uliček italských vesnic. Do toho všeho je vsazen hlavní hrdina, padouch, který projevuje minimum emocí a u něhož se člověk musí dlouze zamýšlet, o co mu vlastně jde. Na druhou stranu zde jako jeho protiklad působí krásná, živelná a smyslná Violante Placido, která jakmile se objeví na place, vše dostane zcela nový náboj. Tvůrci pochopitelně a zcela správně nasadili snímku vážnou notu a na konci se divák nemůže divit, ovšem...složitější téma to bezesporu je.

Podivné, strašidelné a dějově nepředvídatelné. Rozhodně se však nejedná o pohádku! Vezmeme-li v úvahu všechny 3 dějové linky, ve všech případech se divák nemůže odtrhnout, neboť ona nepředvídatelnost a originalita příběhů láká fantazii a vzbouzí zvědavost, co bude dál. Obrovská škoda, že ani jeden z nich není plnohodnotně ukončený! Navíc snahy o jejich propojení jsou skoro komické! Co ale ohromí a na čem si film zakládá, to je jeho vizuální stránka. Pohrávání si s protikladnými barvami zde dosahuje té nejvyšší úrovně.

Hezký, životopisný a realisticky podaný příběh prosycený britskou atmosférou. Freya Mavor je opět dosti zvláštní, podobně jako ve Vládci Paříže (2018), ale možná právě pro ni si ji tvůrci vybrali. Naopak Kross působí stroze, divně a snímek postavený hlavně na něm diváka zrovna za srdce nechytne. Tajemno kolem jeho postavy je pochopitelné, ovšem nic se nemá přehánět. A právě ona částečná neukončenost děje a záhadnost až do samotného konce se na výsledném dojmu poměrně dost podepisuje.

Mnohem bizarnější, nechutnější a strašidelnější než samotný originál Mlčení jehňátek (1991). O to spíš zůstává rozum stát, že se snímek nepohybuje v červených barvách. Anthony Hopkins tu tentokrát doslova vládne a konečně to i vypadá, že postavit se Lecterovi do cesty, není zrovna rozumné. Bohužel (a to je vážně velké zklamání a vůbec se není co divit, že byl tehdy Hopkins naštvaný) se zde nesetkáme s "pravou" agentkou Starlingovou. Inu, Julianne Moore se sice snaží, ale na Fosterovou opravdu nemá ani zdaleka.

Vynechat tento snímek, aktuálně figurující na 23.místě žebříčku oblíbenosti, se zdálo jako divácká chyba, kterou je třeba v co nejkratším čase napravit. Nakonec se tedy dostalo i na něj a víte co? Nic moc! Samozřejmě vezmeme-li v úvahu herecký výkon Hoffmana, tak se není o čem bavit. Nicméně film nedělá jen jeden herec a v tomto případě se to na něm i podepsalo. Už to tu někdo psal, Tom Cruise zde působí jak v Top Gunu, ovšem nutno říct, že tady se příliš rozjíždět nemůže. Z počáteční šikmé dráhy se musí postupně dostat na rovinu a to mu jde sice k duhu, ale právě díky tomu nepůsobí tak dobře jako tehdy nadaný pilot s hrdinskými sklony. A nakonec Valeria Golino, která vlastně jen sekunduje a "dělá hezké svědomí". Celkově se zdá, že příběh navíc dost brzy končí na to, jak dlouho se tvůrci věnují cestě napříč Státy. Samotný závěr pak touží diváka dojmout skrz bratrské pouto, které se "nikdy nepřetrhne", nicméně emoce jsou poněkud nafouknuté, nepravé a příliš nezabírají. Ve výsledku tedy těžké hodnotit, když vše krom Hoffmana je takové .. průměrné. Možná se ale na snímku už podepisuje jeho pokročilý věk.