Pan_Dom

dobrá úchylárna :D

celkem tryzna

Po shlédnutí Lodi duchů, kdy mě malá Emily Browningová strašila v nočních můrách, bych nikdy nečekal, že se mi začne tak líbit. Ano, Pompeje měly nevýhodu v tom, že člověk dopředu znal konec děje nebo že byly v kinech promítány s průměrným dabingem, nicméně jsem spokojen.Film měl spád, mnoho akčních scén, sympatické herecké obsazení a v neposlední řadě skvělý soundtrack. Je složité snímek s touto tématikou ( v dnešní době, kdy se diváci chtějí více bavit než dozvědět fakta) natočit bez nereálných scén nebo klišé (typu láska mezi gladiátorem a mladou aristokratkou apod.), na které většina z vás naráží. V tom případě vám doporučuji se podívat na dokument Poslední dny Pompejí.

Překvapivě milá a vtipná komedie, u které jsem si odpočinul a nabral síly do dalších hektických a mrazivých dnů. Demi Moore je stále velmi okouzlující herečkou :)

Akce a napětí z první a druhé série je pryč, třetí ještě ujde, ale čtvrtá série je naprosto vyčichlá. Každým dalším dílem to jde víc a víc ke dnu...dosleduji to už jen z povinnosti.

Singapurské krvavé lázně naprosto naplnily mé očekávání - strach, hnus, napětí a v neposlední řadě paní Darah, které jsem se bál víc, než své sousedky v plavkách.

Hustá atmosféra by se dala krájet, film jsem hltal od první minuty až po závěrečné titulky... Pro mne jeden z nejlepších snímků s vězeňskou tématikou.

Takové sci-fi můžou natočit jen v Americe. Nepřirozené chování postav, z kterých plynulo množství nelogických situací byl zásadní problém. Navíc se tu nejedná o klasickou béčkovou "vyvražďovačku", kde se občasné nepochopitelné momenty dají pochopit. Dvakrát nebo třikrát jsem se lekl, a hlavně nemohl jsem odtrhnout oči od překrásné Brittany Snow, to si přece nějaké ty procenta navíc zaslouží. :)

Čas se nedá koupit, uspořit ani zastavit, a já lituji, že jsem zabil hodinu a půl touto neskutečnou sračkou. Plejáda známých herců klesla na to nejhlubší dno. Snímek, skládající se z jednotlivých epizod, které se předhánějí v trapnosti a nechutnosti, a retardovaným závěrem bych nedoporučil ani svému největšímu nepříteli. Pro mě aspirant na hnusáka roku :)

Závěrečná scéna z divadelního představení neměla chybu, tajil se u ní dech...a vlastně podtrhla celý příběh. Na tomto snímku je zcela jistě zajímavé, že zde nemusela být na rozdíl od jiných tématicky podobných filmů prolita krev, a přesto si divák uvědomuje možné důsledky psychického i fyzického ponižování druhých. Jen postava empatického učitele, a na konci i charakter hlavního hrdiny jsou vykresleny na můj vkus až příliš nadlidsky, dokonale a pozitivně.