Recenze (178)
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/165/914/165914228_87dcfa.jpg)
K zemi hleď! (2021)
Ještě před uvedením na Netflixu se o tomto filmu mluvilo jako o aktuálním nástupci Dr. Strangelove. To bohužel není úplně pravda, protože McKay prostě není Kubrick. To ale neznamená, že by K zemi hleď! bylo špatné. Naopak a hodnocení na Rotten Tomatoes je v tomto případě opravdu hodně mimo. Možná proto, že film nelichotivě reflektuje i podobné platformy a role influencerů. Každý holt chce z katastrofy vytáhnout nějaký ten kredit. Casting se vyrovná kolektivu Petera Sellerse. A to jak v hlavních, tak méně hlavních rolích. Záměrně neuvádím vedlejších. Tvůrcům se podařilo natočit chytrou zábavnou satiru jdoucí na dřeň současné společnosti v celé řadě jejích aspektů, prvků, modelů chování. V mnoha případech tak trefnou, že úsměv tuhne. Don't Look Up je mixem zmiňovaného Doktora Divnolásky, Melancholie a Vrtěti psem pro druhou dekádu 21. století.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/165/795/165795379_2c48a4.jpg)
14 vrcholů: Nic není nemožné (2021)
Výkon je bezesporu pětihvězdičkový ovšem dokument je po zdolání čtvrtého vrcholu poněkud repetitivní.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/166/547/166547950_a6afe4.jpg)
Spalující touha (1999)
Nevím proč ale poslední Kubrickův výtvor mě nikdy příliš nelákal, i přes dráždivý námět a fakt, že rituální orgie v kápích a s maskami se staly stejně ikonickým záběrem, jako muž mávající kovbojským kloboukem a sedící na padající bombě, zadní záběr tříkolky dítěte brázdící dlouhé chodby, Jack Nicholson šklebící se skrze díru ve dveřích nebo čtveřice v bílých overalech a buřinkách. A tak by šlo ještě dlouho pokračovat. Nicméně cesta uraženého, ublíženého mužského ega, vedoucí k dobrodružné výpravě, jež ve finální fázi způsobí ještě větší destrukci osobnosti a setření hranice mezi realitou a fabulací mě celkem spolehlivě přikovala k obrazovce a omotala si kolem prstu. Možná právě kvůli civilnějšímu námětu, korelujícímu s osobními prožitky. Velmi důstojné zakončení kariéry jednoho z největších velikánů světové kinematografie v celé její historii.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/161/536/161536246_fdbc51.jpg)
Černé zrcadlo - Pád střemhlav (2016) (epizoda)
Vedle Fifteen Million Merits má nejoblíbenější epizoda Černého zrcadla. Jednak kvůli nosnému námětu - dobrovolnému uživatelskému hodnocení skrze sociální média a závislosti na něm ale také sekundárnímu jevu a fenoménu dnešní doby, o kterém píše třeba Byung-Chul Han. Ten představuje důraz na bezbřehou nekonečnou pozitivitu, vynucovaný zejména v korporátním světě, kdy se prostředí, v němž se člověk pohybuje, stává karikaturou lidského světa a připomíná spíš Lego příběh. V momentě, kdy vše potlačované silou vyhřezne ven, se daná osoba stává persona non grata.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/163/939/163939457_87347a.jpg)
Dark (2017) (seriál)
Dark je ambiciózní Německý, potažmo Evropský seriál se twinpeaksovskou atmosférou skvělým nástupem a... pozvolným ale přímočarým propadem až rozpadem. Z první série jsem byl nadšený. Při druhé si říkal, "mno, to cimrmanovské: Synu, nejsem tvůj otec, jsem tvá dcera si mohli odpustit. Nebo alespoň trochu omezit. Je zde přetwistováno" No a třetí řada byla sympatická snad jen tím, že se tvůrci snažili udržet v první sérii proklamovanou triplicitní podstatu všeho. Jinak to na mě působilo asi jak každodenní příliv katastrof a zla valící se ze sociálních sítí. Čistá únava a apatie, kdy už jsem opravdu neměl náladu rozklíčovávat vztahy a kontext. Exponenciální vývoj na třetí je prostě ošidný koncept. Co si udrželo stabilní kvalitu napříč prostorem, časem a sériemi byla jednak kamera, tak především hudba. Novozélandsko islandský mistr harmonického hluku Ben Frost předvádí svůj klasický sebevědomý diktát a selekce neautorské hudby je výborná, přesně taková, jaká mě chybí u amerických quality TV seriálů. Ať už se jedná o úvodní supervál Od Apparata a Soap&Skin přes Fever Ray po Agnes Obel.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/165/661/165661038_6e057d.jpg)
Narcos: Mexiko - Série 3 (2021) (série)
Stoletá válka s drogami v nejčistší esenci, kdy jediným výsledkem je zmar a deziluze. Bohužel, opět chybí něco opravdu ikonického, jako Pablo a nepomohlo ani obsazení jeho představitele na postu režiséra několika epizod.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/165/685/165685348_96b806.jpg)
Duna (2021)
Trochu mám problém, jak tento film hodnotit. Pokud bych ho škáloval v kontextu Villeneuvovy tvorby možná bych ubral jednu hvězdu. Pokud ho budu brát jako adaptaci jedné z nejoblíbenějších knih, dám pět. Vybírám si druhé měřítko. Výhrady bych si samozřejmě našel. Jednou z nich je hudba, která je typický Zimmer. To, co dělá posledních dvacet let. Ne, že by byla špatná. Naopak. Ale prostě nijak extra nevybočuje z jeho tvorby. Druhá představuje moment, ve který se Denis rozhodnul film přerušit. Poměrně logické místo - z Paula se stává Muad'Dib, ovšem jde o část filmu, i knihy, kdy klesne tempo vyprávění a konec působí nataženě. Vlastně při putování syrovou pouští jsem už jen přemýšlel, jak chci vidět pokračování, když Fremeni vyhlásí svoji svatou válku, označenou slovem, které je v dnešní době nepřijatelné. A ještě třetí věc. Film zcela ignoruje výňatky z Oranžsko-katolické bible, paměti princezny Irulán atd. a soustředí se na poměrně triviální hlavní dějovou linku, která v knize slouží spíše jako nosný motiv pro filozoficko-politicko-ekologické rozjímání. I Lynch tento aspekt integroval ve větší míře do své verze. Film je ovšem jiné médium a slova nahrazují obrazy. A ty jsou prostě dokonalé. Vizuální poezie. Velké plátno minimálně pro jedno shlédnutí nutné. Pozn. Tři dny po premiéře ve mě film stále rezonuje a po několikáté si pouštím soundtrack. Takže asi tak.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/158/597/158597697_344020.jpg)
Zítřek nikdy neumírá (1997)
Tato bondovka má 2 plusy. Jeden reprezentuje bondgirl Michelle Yeoh a druhý antagonista Jonathan Pryce, vynikající herec představující mediálního mogula, který celý příběh staví kolem námětu mediální moci. A tím to kladné končí. Zbytek je docela zapomenutelný až vyloženě špatný. Bond se z elegantního sukničkářského alkoholického superčlověka místy přetransformoval až v chladného psychopata. Toto vyniká zejména na konci poměrně zajímavé motocyklové scény, kdy tvůrci udělali z vrtulníku takovou sekačku na trávu či spíš křovinořez uprostřed rušné ulice, před kterou utíkají nebozí domorodci a Bond, strůjce této situace, na ně zcela nemilosrdně řve, ať mu uhnou z cesty.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/166/016/166016724_16c820.jpg)
Nadace - Přípravy na život (2021) (epizoda)
Mno, začínám se obávat, že Foundation je kandidát na seriálové zklamání roku. Což je vzhledem k literární předloze trestuhodné. Třeba se dále sestupný trend otočí. Zatím to působí chladně mechanicky a byť už si z předlohy až tolik nepamatuji, tak mám dojem, že scénaristé rozjeli hodně velký freestyle. Taky bych úplně nečekal, že vizuál bude místo hard sci-fi blíže ke space opeře a fantasy.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/165/612/165612385_391ca6.jpg)
Schumacher (2021)
Lauda vs. Hunt, Senna vs. Prost, Schumacher vs. Häkkinen. Tři vrcholná období F1, formovaná rivalitou těch nejrychlejších, nejlepších, rámovaná zběsilými životními osudy, tragédií. Nyní má i poslední dvojce svůj "celuloidový piedestál". Resp. její vítěz. Každopádně oceňuji chladného zachmuřeného Fina, že se také rozhodl prohodit pár slov o nenáviděném Němci. Realita byla možná jiná ale tehdy přes televizní obrazovky se vzájemná antipatie dala krájet. Nicméně delší formát, jako třeba minisérii, by si daný námět zasloužil.