Režie:
Baran bo OdarKamera:
Nikolaus SummererHudba:
Ben FrostHrají:
Louis Hofmann, Oliver Masucci, Jördis Triebel, Karoline Eichhorn, Maja Schöne, Stephan Kampwirth, Daan Lennard Liebrenz, Andreas Pietschmann (více)VOD (1)
Série(3) / Epizody(26)
Obsahy(2)
Pohřešování dítěte vede čtyři rodiny ke zběsilé honbě za odpověďmi a odkryje zarážející tajemství, které se táhne napříč třemi generacemi. (Netflix)
Videa (4)
Recenze (468)
Klobouk dolů před těmi, co psali scénář a dokázali to všechno dotáhnout do konce tak, že to doopravdy dávalo smysl (!!), což je u těhdle "time-travel-paradox-whatever" věcí dost často velkej problém. Klobouk dolů před těmi, co prováděli casting, protože ta podobnost některých herců, který hrály stejnou postavu v různých časových obdobích, je prostě neuvěřitelná. Klobouk dolů před herci, kde jsem nenarazil na nikoho, kdo by svou postavu nezahrál více než dobře (na Louise Hofmanna a Jakoba Diehla asi budu muset ještě trochu víc zamikroskopovat). Klobouk před skladatelem hudby, jejíž některý melodie mi pořád zněj v hlavě. Klobouk dolů před těmi, kdo vybíraly k filmu hudbu a kteří díky tomu udělali hned několik závěrů epizod naprostýma emočníma drtičkama (ano, koukám na tebe Asafe Avidane se svým Labyrinth Songem).... Klobouk dolů před kameramanem, kterej byl prostě... neuvěřitelnej. Klobouk dolů před všemi, kteří se na tomhle seriálu podíleli a dal mi víru v to, že když se něco takhle neskutečnýho dá natočit v německu, tak proč by se sakra během pár desítek let nedalo i u nás? ()
Milujem hrátky s časom a z tohto pohľadu ma tento seriál nadchol takmer dokonale. Keby nebolo toho pomerne zložitého orientovania sa v postavách a udalostiach, hlavne zo začiatku, tak idem do plna. Atmosféra bola jedinečná - temná a príjemne mysteriózna, často živená nezodpovedanými otázkami, presne ako mám rád. Slušný nadpriemer. 80/100 ()
Absolutně nečekaně skvělý německý seriál, který je možná jeden z nejmysterioznějších a nejnapínavějších, co jsem z tohohle žánru viděl. První polovina série má úplně vtahující mystickou atmosféru, kdy má divák desítky otázek a hltá každý další díl. Ve druhé polovině série se to sice trochu vytratilo, ale zato se hodně rozvíjí děj a stávají se jedny situace za druhými, takže to vůbec neztráci na tempu, právě naopak to vrcholí do samého konce. Posledních pár dílů bylo trochu mindblowing, kdy jsem musel hodně zapojit mozek, abych si uvědomil, kdo je kdo a co se vlastně děje, ale to vidím na seriálu jako velký plus. Samotný závěr série je úplně dechberoucí a má to luxusní náběh na druhou řadu, na kterou se díky posledním 3 minutám hrozně těším. Velkým pozitivem je solidní, tajemná hudba a něměčtí herci, od kterých jsem nečekal tak dobré a přesvědčivé výkony. Celkové zpracování, nápad a víceméně jeden zvrat za druhým, který seriál divákovi odkrývá seriálu akorát dodávají na originalitě. ()
Tak jsem to konečně dorazil, po čtvrtém dílu na mě před pár měsíci přestal seriál bavit a dostal jsem s k němu znovu až teď. A rozhodně nelituji, spíš naopak. Chce to věnovat pozornost a jde to pak více méně samo, nicméně i tak Dark něco chybí. Má to skvělou formu, obraz, hudbu, postavy ujdou a cestování časem je dobře zpracované.. jen ten příběh nějak kulhá, špatný není, ale není postaven tak, že by vás to táhlo k dalšímu dílu, spíš je to o té formě. Jdu na druhou sérii. Tak druhá série jde trochu jinou cestou než ta první.. víc vysvětluje a zároveň komplikuje, cestování časem už jede ve velkém a obtížně se orientuje kdo co vlastně ví, kde je (kdy je) a o co mu jde. Trochu to ztrácí na atmosféře, ale kompenzuje to větší výpravností a dějem, který zahrnuje více postav. Těším se na třetí sérii, ale to vršení komplexnosti už začíná být přilíš a stejnou dobu co zabere sledování seriálu, jeden stráví googlením co se to sakra děje. ()
"Z ďury tmavé Pán Bůh kouká, nit osudu flanďák souká. Časosmyčkou poletuje... kecá, vraždí, intrikuje. Pokud do jeskyně... vleze člověk-svině... svinská smyčka časová jeho svinskost zachová." Temné jako duše blbě zamilované bonzačky, zašmodrchané víc než šňůrečky od korzetu mé první holky, až k zmagoření časosmyčkově vypečené a drsně strašidelné. Jako když na vás po ránu v koupelně ze zrcadla místo obličeje vykoukne vaše vlastní vrásčitá prdel... Líbilo se mi to už tenkrát, při prvním shlédnutí, v roce 1953, ještě na černobílé televizi, s mojí mámou. Je ročník 1943, bylo jí deset let, ale už tehdy časosmyčky neměla ráda, prý "by ty scenáristy řezala a řezala". Dnes, při druhém shlédnutí, s mojí třetí manželkou a sám se sebou z budoucnosti, jsme si to užívali. A tak jsme si to šetřili a koukali se s přestávkami. Jen včera, dnes a zítra, v sobotu večer a v neděli ráno. Ty nejhlubší myšlenky jsem si pak zapisoval do bonzbloku, artefaktu z mých pionýrských sedmdesátých let, nedávno objeveným vně krabice na půdě sklepa. Včerejšek bude až pozítří, zítřek nastane loni, všichni jsme součástí sama sebe, vše se zkurví dávno před začátkem a veškerý všehomír byl stvořen velkým Bum! Bum! Což nebyl Velký třesk, to jen Pán Bůh nešťastně tloukl čelem do zdi u stromu v ráji, nad zítra sežraným jablkem :-)). ()
Galerie (145)
Photo © Netflix
Zajímavosti (43)
- V epizodě zazní skladba „Industry“ od hudební skupiny Mire Kay. (Doomcourier)
- V epizodě zazní píseň „A Quiet Life“ od italského muzikanta Teha Tearda. (Doomcourier)
- Ústředním motivem hudebního soundtracku je Dopplerův jev (přechody vysokých tónu do nízkých tónů), který pravděpodobně odkazuje na důležitost rodiny Dopplerů, která vystupuje v seriálu. (Ignus.cz)
Reklama