Recenze (144)
Příchozí (2016)
Podivejte se na to! Nic si o tom nezjistujte, budte trpelivy a nechte se vtahnout. Je to cista rozkos. A na konci vas to rozmeta. Jednoznacne film roku, ne-li nekolika poslednich let. Diky tomuhle pochopite, jak povrchni film byl Interstellar.
Šílený Max: Zběsilá cesta (2015)
V kostce. Hlavnim hrdinou Silenyho Maxe neni Sileny Max. Je to feministickej film. Je to bozi film. A reziserovi, co natocil puvodni trilogii Silenyho Maxe, pak ho po 30 letech predela a mezitim natoci prasatko Babe, Happy Feet a Happy Feet 2, bych se chtel nekdy podivat do hlavy. Ale asi bych tam nasel kytaristu.
Star Wars: Poslední z Jediů (2017)
Na tuhle epizodu jsem cekal od doby, co jsem propadl Star Wars. Epizodu, ktera nebude schematicka, bude citlive (a moudre) pracovat s motivy z predchozich dilu a soucasne odvazne hledet vpred. Konecne prisla. Nejkomplexnejsi epizoda, nejsilnejsi zazitek, nejlepsi dil.
Godzilla (2014)
Emmerichu, viděls to?!
Američan (2010)
Intimni, krehka a meditativni artovka, ktera plyne pomaleji nez reka. Jeji sila tkvi v detailech, dlouhych zaberech a ciste forme. Clooney a jeho minimalismus me odzbrojil, zaver pak dorazil. Vynikajici!
Jen Bůh odpouští (2013)
Uvedomela manyra, ktera me dostala. Dokonala antiteze k Drive, ktera se naplnila v dechberoucim souboji (dobre, spise jatkach) Changa s Julianem. Sezral jsem to.
Mistr (2012)
Strhujici studie sebedestrukce, zavislosti a klamu. Neveril jsem, ze po Az na krev dokaze Anderson udelat jeste vic nepristupny film, ale dokazal to. O to vic me to pritahovalo. Jinak at se na me panove Day-Lewis a Waltz nezlobi, ale plesouni skoncili ve spatnych rukou. Phoenix a Hoffman (pricemz herecky oba uchopili sve postavy uplne opacne) byli naprosto strhujici. What is your name?
Insidious (2010)
Originalni namet, z ktereho vzesel strasne nevyrovnany film. Misty slusnou atmosferu zabijeji nepovedene komedialni vsuvky a predevsim podivne finale. Tam uz se spis clovek bal, aby se nesmal nahlas. Promarnena sance.
Orphan (2009)
Jestli si nekdy adoptuju dite, budu doufat, ze mi nezavola Karel Roden.
Jezero smrti (2008)
Nechme stranou, ze by 99 procent lidi by od toho jezera vypadla po prvnim rozhovoru s tema hajzlama. O to tu ale neslo. Slo o to jit na hranu, pripustit pripustelne a divaka v tom utopit. Silne znepokojujici, odpudive a zdrcujici.