Eisenmann

Tohle byl, dle mého názoru, pro pana Scotta úkrok na špatnou stranu. Celková utahanost, předstíraná akčnost, nepřesvědčivé herecké výkony. To vše přispívá k nelichotivému hodnocení, které, ač nerad, musím filmu jinak výborného režiséra udělit. Tahle tragická nuda nestojí za druhé (nebo jakékoliv další) zhlédnutí.

Samozřejmě, že film není tak zcela podle Illiady. Jedná se o americký historický velkofilmy a u těch, jak je známo, nelze spoléhat na historickou nebo předlohovou přesnost. Scénárista zkrátka a dobře přepsal celou záležitost po svém a tedy ti, kteří měli přežít, ti často umírají a ti, kteří měli zemřít, ti přežívají. Přesto před sebou máme velmi slušnou celovečerní podívanou, výpravně překrásně zpracovanou, která rozhodně neurazí a mnohé, kteří snad neznají původní Homérův příběh, i nadchne.

Touha po tvorbě temně a krvavě uměleckých filmů se panu Tarantinovi nedá odepřít. Nicméně soudím, že se jedná o touhu takřka nenaplněnou ale o to více zžírající. Za tu obrovskou snahu do filmu vloženou a slušné herecké výkony si tenhle snímek jistě zaslouží minimálně 50%. Bohužel i ve své nekonečné shovívavosti nemohu dát více, za mě tedy velmi slušný průměr.

Tenhle film je snad delší než Volha nebo Rusko samo. Zajímavé záběry by se dali shrnout do svižné půlhodinky a zbytečné plkání vystřihnout. To je samozřejmě nadsázka. Celkový dojem je ovšem stále příliš ruský na oko a ucho diváka ze zbytku světa. Kromě několika povedených záběrů bych za svým způsobem kladnou stránku filmu ještě považoval ironii setkání milence s manželem ve městě, které má víc než jedenáct milionů lidí. Náhoda. Rusko rozumem nepochopíš. Proto se ho pochopit nesnažím a zůstávám na průměrných a střízlivých 50%.

Ano, bohužel toto je daleko slabší záležitost, než byl gympl, na který se zde velmi úzce snaží navázat. Herecké výkony Jana Krause, Ivana Chýlkové, Davida Vávry a dokonce i Jiřího Mádla jsou bezchybné, skvělé a absolutně nezklamaly. Bohužel kolem nich se hlavní dějová linka téměř netočí. Ta je postavená na osobě, kterou ztvárňuje Tomáš Vorel ml., jehož herecký výkon nějakým záhadným způsobem padá na hubu a to opomenu i tu drobnou vadu řeči, která se taky nejspíš objevila z ničeho nic. Nechci samozřejmě nikoho urážet, totiž ani scénář nedal jeho postavě příliš dobrého. Děj je notoricky konvenční a nic nového z něj vážně nečiší. Takže krátké úžasné výstupy Jana Krause tenhle průšvih už vážně nezachrání. Za mě je to smutných 20-30%.

Bezpochyby jeden z nejzajímavějších filmů, které jsem kdy viděl. Někteří mohou namítat, že se tvůrci snažili o něco příliš chytrého, jiní budou tvrdit, že celý děj je příliš ztřeštěný. Ovšem ve výsledku zde máme ideální poměr zábavy a velmi slušně postaveného děje, plného nepředvídatelných postav, detailů a drobných i větších zvratů. Přesto si film na nic nehraje a pochopit ho musí téměř každý. Pro mě je tohle jeden z nejpovedenějších filmových kousků a dosahuje k 99% procentům. Zkrátka a jednoduše, dlouho jsem si nebyl tak jistý pěti hvězdami.

Film se vlastně zabývá otázkou umění a jeho souvislosti s lidstvím. Kam až lze zajít, abychom se nestali umělci na úkor své antropologické přirozenosti. Na druhou stranu je zde otázka civilizace, respektive střetu civilizací s naprosto odlišným přístupem k životu a smrti. Nevím, zda by v dnešní době někdo dokázal vystihnout tyto otázky lépe, nejspíš ano, ale naturalismus díla by se vytratil. Pro mě je to za uspokojivých 60%.

Tak dobrý námět a tak bídně zpracovaný. Nesmírná nedotaženost celého tohoto díla nebere hranic. Většina scén je natolik suchých, že to samo o sobě v člověku budí cynismus a absolutně se nesžije s herci. Protahují tady scény, které jsou bezpředmětné a podstatné scény film pro jistotu vůbec neobsáhne. Při nástupu titulků jsem nevěřil, že film takhle končí. Ačkoliv bych tedy v takovém díle očekával elevaci napětí, opak je pravdou, začátek filmu je slušný, střed nudný a konec bídný.

Mroží muž a jeho kamarádi utrácejí spoustu peněz za to, aby dokázali to, co tradičně ani nikoho nezajímá. Začne vás to vlastně zajímat až ve chvíli, kdy na to ve svém pořadu upozorní. Nestane se příliš často, že by si člověk řekl: "Páni, tohle mě trápilo celý život, bez rozřešení toho nemohu žít.", takže ač možná přijde chvíle, kdyby budete zvědaví na rozřešení toho či onoho "problému", mýtu, záhady, reálně se nedozvíte nic.

Nejspíš nelze vytloukat klín klínem. Tak jako nevěřím, že lze zhubnout pojídáním porcí anorektika, pokud vážíte 200 kilogramů, tak nejspíš nelze nabírat pojídáním obrovských nezdravých porcí, pokud jste anorektik, leda by se z vás nechtěně stal bulimik, což ale nebude mít jistě správný efekt nabírání váhy. Neučme lidi pouze nejíst nebo jíst jako prase. Oba extrémy jsou špatné, tento pořad může oběma aktérům tedy pouze přinést zkušenost, v jakém extrému se ještě dá žít.