Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Akční
  • Krimi

Recenze (255)

plakát

Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic (2013) 

PRO MUŽE:Babice, jež za mlada bývala kráskou, spatřila Jeníčka, hned vzplála láskou. Jeníčku, miláčku, slez z půdy dolů, koupím ti prstýnek, žít budem spolu. Láskou snad uhořím, I love you, je t'aime... Na to ti neskočim, copak jsem kterén?! Odvětil Jeníček a vysypal do babizny celej zásobník. Možná i dva. Ze dvou sirotečků se stal základ spolku přátel žehu a stařenky mají rázem na rozžhaveném uhlí a praskajících polenech ustláno. Akční, přiměřeně pitomé, brutální a bez hluchých míst. Zpestření příběhu o Trola, který vypadá jak kombinace Peterky a Srstky po steroidové kůře unlimited taky není na škodu a jen přidalo grády a humor. Žádné umění, ale skvěle jsem se bavil.         PRO ŽENY A *CITLIVÉ* MUŽE: Ať si matka slzy utírá, ať si Grimmové v hrobě rotují jak na plný pecky puštěný ventilátor, marná sláva dnešní adaptace pohádek přitvrdily a podle mého sebestředného názoru se konečně začínají přibližovat původní lidové slovesnosti, ve které byl žánr vyprávěných hororových povídek populární dávno před Hitchcockem, Poem, Lovecraftem i Kingem. Svět byl středověce svinsky krutý a nebyl důvod obzvláště za dlouhých zimních večerů přelakovávat realitu na růžovo. (Mocné lobbistické organizace gayů byly v plenkách a ještě v nich strachem z inkvizice měly kvalitně nasráno strachy.) Moderní tvůrci to konečně pochopili a přes nesouhlasné hýkání artových výpotků řitních žláz inteleguáních ptakopysků o prznění klasických pohádek, se vlastně, madame, novodobí filmaři jen a jen vrací ke kořenům znásilněným jemnocitem bratří Grimmů, kteří obrousili hororové hrany a občas dosadili i happyend. Dnes si říkám, zda to při té dávce jenmocitu byli vůbec bratři a zda náhodou také nebrousil jeden druhého. Nechme Cobwi – veselá složenina jmen Jácob a Wilhelm – hezky trouchnivět a užijme si pohádkového odkazu ve formě moderního hororu.          HLÁŠKA:Odnesli jsme si dvě ponaučení. První: Vyhni se domům z perníku. Druhé: Pokud chceš zabít čarodějnici, spal jí na popel.

plakát

Abraham Lincoln: Lovec upírů (2012) 

PRO MUŽE:Jen opravdu dospělý národ vyrovnaný s vlastní minulostí si dokáže utahovat z velikánů své slavné historie a tuto spolu s nimi dokonale zprasit. Redukovat válku Severu a Jihu na boj živých s nemrtvými a z Abé Lincolna vyrobit Blade své doby, sombréro dolů, ale jestli tohle Amíci skousnou stejně jako polystyrénové dobrůtky od Mac Donalds, pak se o určitou část svých svobod nemusejí bát. Osobně si nedovedu představit film typu O dvanácti táborských homopanicích, aneb taťka Žižka a jeho mohutný palcát. Nebo Jan Hus – sodomita z kaple Betlémské. Jan Ámos Komenský – učitel porna národů. Lovci Čechů – bitva na Moravském poli, případně Zrúda aneb Véna Havlů vypráví o tom, jak měl prdel na boku a píču na krku. Samotný film je akční slátaninou, kde spíše než Lincoln je v hlavní roli sekera se stříbrným ostřím – že by inspirace estonskou pohádkou Zlatá, stříbrná a diamantová sekera?         PRO ŽENY A *CITLIVÉ* MUŽE: Madame, další perla pro slaboduché, kde krev cáká jak kapři při výlovu Rožumberka. Nechte starýho a náctileté si v klidu vychutnat pár akčně béčkových momentů a raději moc nespekulujte nad tím, kterého magora napadlo Lincolna spojit s upířinou, nebo zpitomělá filmem vyservisujete jahodové knedlíky se zelím          HLÁŠKA:Moc Lincolne, opravdová moc se nerodí z nenávisti, ale z pravdy.// Neděláme to pro dobro jednoho člověka,ale pro blaho celého lidstva.// Člověk takhle pije, jen když chce políbit dívku, nebo někoho zabít. Moje 3* odráží fuckt, že mi uniklo,že film není v kategorii komedie, nebo parodie kam jsem ho od začátku do konce řadil já.

plakát

Atlas mraků (2012) 

strong>PRO MUŽE: Povaha našich nesmrtelných životů závisí pouze na důsledcích našich slov a činů, jež přetrvávají napříč časem. Naše životy nám nepatří. Od lůna do hrobu jsme spojeni s druhými. V minulosti i současnosti. A každým zločinem, či laskavostí rodíme naši budoucnost. Přesně tak vidí tvůrci filozofujícího a žel i těžce moralizujícího velkofilmu cestu životů v průsečících času od minulosti až do budoucích věků na vzdálené planetě. Několik příběhů rozsekaných na kousky, gulášovitě zamíchaných a následně vyservisovaných na talířích různého času a na odlišných místech. Několik žánrů v jednom snímku – od historického filmu, přes drama, romanci, novinářské krimi a komedii až po totalitní sci-fi . Film vás drapne a nepustí déle jak 3 hodiny, tempo i gradace filmu jsou na jeho délku úžasné, jen ta vypointovanost je slabší a vyznění nulové. Jiné snímky (Magnolia) zpracovávající více příběhů, které v závěru vše objasní a přiloží poslední puzzle do skládanky celkového obrazu, a tak mají svůj závěrečný vrchol. Atlas mraků nikoliv, vše se řekne cestou. Příběhy spolu buď nesouvisí vůbec, nebo jsou spojeny velmi volně, případně pouze prostřednictvím jmen a herců – že by náznak reinkarnace a předurčenosti? Pro mě bylo podstatné vidět, jak těžká a zdlouhavá je bitva o svobodu (těla i ducha) a jak rychle a jednoduše může být zase fuč. Jak aktuální v dnešním světě. Herci obsazovaní bez ohledu na pohlaví, takže muži hrají i ženy a naopak, a navíc hrají v mnoha rolích . Hrají co se dá, protože pod nánosem silikonu a líčidel je honička je poznat. Co taková maska udělá s mimikou je nabíledni. Smrt, láska, nekonečno vesmíru a bytí, reinkarnace a karma – dokonalá mysteriózní ptákovina s vizuální žranicí pro oči a černým (poměry ve starobinci, kritikův nálet) i nechtěným humorem (katechismus konzumu a totality jídlonošek). Pohádka pro dospělé se střílečkou bouchačkami v sedmdesátých letech i laserovými samopaly na vznášedlech v daleké budoucnosti, jednou šukačkou a prořízlými hrdly, několika explozemi a celou řadou dalších povedených scén. Přesně tak se mi to líbí a vřele doporučuji, pod podmínkou, že film nebudete brát moc vážně.         PRO ŽENY A *CITLIVÉ* MUŽE: Odložte zástěru i pletení, madame, a udělejte si pohodlí. Film vypadá na první pohled složitě, ale v podstatě je jednoduchý s jasným sdělením. Jenže díky 6 příběhům je nutné se soustředit a nenechat se vyrušovat, protože to zvíře střihač se fuckt brutálně vyřádil. Buďte v klidu, hluboké myšlenky a existenciální otázky film spíše předstírá, než nastoluje (apokalypsa díky nenažranosti petrolejářské mafie, lidské oběti kvůli ziskům, lidské oběti pro kulinářské účely, zachrání se /nebo snad spasí?/ jen vyvolení – osvícení, zbytek lidstva zahyne – asi odpad? recyklace pracujících a jejich vykořisťování, nade vším se tyčí jediná pravda pravdoucí bla, bla). Příběhů o lásce je tu několik včetně 4procentní pikantérie při které vám hošánci nebude vlhnout jenom kapesník. Monumentík, kde se mísí pravda s osudovou láskou, touha po svobodě s vírou v lepší svět – ano to mají mazlíčci rádi. A já také. Doporučuji          HLÁŠKA:Všechny hranice jsou konvence, které čekají až je někdo přesáhne.//Můj život se rozprostírá daleko za limity mé osoby.//Slabí jsou potrava, která se silným dostává.

plakát

John Carter: Mezi dvěma světy (2012) 

Film se umístil na 3. místě při vyhlašování 8 největších výrobních průšvihů za rok 2012 redakcí 24/7 Wall St. (první místo Apple Maps) Podmínky: velké investice do vývoje, výroby a marketingu. Rychlé fiasko. Citelná rána pro firmu, pro její pověst a občas i pád do kolen. Důvody fiaska: Režisér Andrew Stanton nikdy před tím netočil na živo akční film. Manažeři této produkce měli minimální zkušenosti s produkováním filmu. Pro férovost nutno dodat, že recenze byly smíšené. Náklady na výrobu dosáhly 250 milionů USD a na promotion dalších 100 milionů dolarů. Při uvedení do kin dosáhly tržby z prodeje lístků v USA 30,6 milionů dolarů. Zahraniční prodeje pomohly zahajovacímu víkendu rozšířit tržby na 100 milionů dolarů, ale rychle spadly dolů. Společnost Walt Disney oznámila krátce po uvedení do distribuce, že bude muset odepsat 200 milionů USD z investice do filmu, což z něj dělá největší kasovní propadák všech dob.

plakát

Looper: Nájemný zabiják (2012) 

PRO MUŽE:Takhle nějak bych si představoval tasemničky. Máte je v prd*li a jen vás dráždí a s*rou. Dát do kupy až tak nesympatickou squadru hlavních postav, za to by casting měl jít rovnou ke zdi. Emilka Tupá si vzala příklad ze Sáry Connor a její luzný zjev matky bojovnice dotáhla tak daleko, že překonala o pět koňských délek i Lindu Hamilton. Z příjemně šukatelné baby se stala odpudivou hybridou s hysterickým chováním. Proč Levittovic Pepé musel zrovna v roli nájemného vraha působit jak metrosexuální buzinka bez mozku a vkusu, ví bůh. K tomu ten jeho přerod z bezcitného zabijáka na hodného strejdu eklhaftního minizkurvysyna byl tedy fuctk kůůůl. Bruce Vůleje si odvedl svou dávku přísných ksichtů a oddělaných chlápků, ale bez hlášek a odchodil to bez velkého nadšení. Že by artróza? A to měly být ty postavy, kterým se má fandit, já je chtěl všechny odprásknout už po 10 minutách jejich pobytu na plátně.. Daniels bosse podsvětí pro změnu pojal jako takového hodného tátu, který než vraždit, tak raději po dobrém vše vysvětlit. Však oni zazpívají, co potřebuje, no StB hadr. Takže nejpovedenější, byl ten pinďour, co hrál něco jako Damiena s perspektivně temnou budoucností. Námět na jedničku, zpracování na p*ču. Moc nedoporučuji.         PRO ŽENY A *CITLIVÉ* MUŽE: Vzdálená parafráze Bixbyho “Je to dobrý život” byla do filmu vpašována násilně a tím pádem nefunguje a ze všeho nejvíc připomíná slovenské “Spadla z oblakov”. Scénárista nejspíš spadnul z višně a rovnou na Gurunu. To, co film, kromě několika povedenějších scén zachraňuje od odpadu je neodbytná otázka, zda by člověk byl schopen oddělat dítě, když ví, co z něj vyroste za masově vraždící svini. Matka vraha Mrázka v něm taky viděla andílka a nad malým Ádou se rozplývali nejen rodiče, ale pomalu celá ulice. Vrátit se časem a našít jim do makoviček magnum - jistěže ne od Algidy – by ve chvíli, kdy za sebou vysmátí tahaj kačera, mohl být docela problém.

plakát

Nespoutaný Django (2012) 

PRO MUŽE:Tarantulek znásilněním faktů opět vytvořil quentovinu v královském rouše zabalenou. Požíračům horkých psů už nestačí, že místo bílé paní straší v Bílém domě černý Lenin, ne oni musí ještě splichtit negrepos, kdy jeden blackout vysmahne všechny bílé, po zuby ozbrojené pistolníky. Sice jsem z reality domova i zahraničí zvyklý spíš na to, že si to banda negrů, či indických kočovníků páchnoucích jak Rom-a-dur, rozdá s jedním bílým hochem, pokud možno subtilní, či rachitické konstituce, než že by jeden opálenej šel a zkusil si to rozdat aspoň na férovku s někým stejně starým a velkým. Jo, uznávám, že než přešli na podpory, sociální dávky, či dealování drog, neměli zrovna negřiska na jihu USA na bavlně ustláno, a echt před občanskou válkou. Ale v mandingu váleli tehdy možná i víc než dnes pod koši na palubovce. (Mandingo – intelektuálně nenáročná hra s rozptylem tekutin, hraje se k.o. systém a vítěz může dostat blacksteak z poraženého). Prdel je, že otrokářství obhajovala zrovna Demokratická strana, která dnes sbírá hlasy čokolád a v DýSí je nyní chaloupka strýčka Baracka. Tarantulek samozřejmě ví, jak se dělaj prachy a když už jsou bílí v zemi menšinou, je potřeba oslovit masy. Jeho hrdina tudíž potemněl nejen charakterem, ale i ksicht a prdel má dokonale černý. S bouchačkou mu to jde líp, než s bavlnou a nerudnej i mstivej je, jak Rusáci při hokeji. Režie vycizelovaná do posledního detailu, střelba jako u Verdunu a mrtvejch taky tak. Rakušánek se na place skroro levitoval, jak božsky hrál (taky po zásluze dostal sošku) a Lev Nardovič už dlouhodobě dokazuje, že Caprio nejsou jen přeslazené limošky, ale sakra dobrej pan herec. Ale co, přes všechny výhrady jsem se skvěle bavil, tak mu tu bílou vránu s černou prdelí odpouštím a všem vřele doporučuji.         PRO ŽENY A *CITLIVÉ* MUŽE: Moc hezká pohádka, madame, něco ve stylu černá mamba – přítulný domácí mazlík do každé rodiny. Love story až na půdu. Černý urostlý chasník a delikátně způsobná Koštěhilda v dokud nás smrt (asi stovky lidí) nespojí. Trochu vám bude pít krev hudba vybraná pro afroamerické publikum a pro bílou středoevropanku lehce hůře stravitelná, ale plnější vykreslení postav, fantastické dialogy a stupňování “drámy” vám to bohatě vynahradí. Milovnicím akčních snímků, westernů a hrdinů bez bázně a hany mohu jen doporučit.

plakát

Orgie krevetek (2012) odpad!

O 33 vteřin delší, než to mělo být. Navíc pro milovníky krevetového sexu je to jednoznačně vykrádačka starší umělecky hodnotné fotografické koláže SEXY PRAWN, která dané téma rozebírá v širším měřítku včetně perverzní krevety, panenské krevety, lesbických krevet, incestních krevet a mnoha dalších forem krevetího sexu a kteréžto dílo končí právě Orgiemi krevetek. Štěstí, že autoři nezprznili i další umělecko-dokumentárně hodnotné dílo Prawn Pr0n , kde je krevetí šukačka znázorněna sice in natura, ale přesto citlivou kamerou v malebném prostředí plném barev a stínů, takže člověk tak nějak promine i to, že si to nakonec rozdávaly krevety na trojku, protože to k těmto živočichům nejspíš tak nějak patří.

plakát

Pěst Ježíšova (2012) 

PRO MUŽE:Jestliže po natočení Posledního pokušení Krista obdržel Martin Scorsese od katolické církve závazek, že ho nikdy nepohřbí ve svěcené půdě, pak potěš Chesus, co čeká autory tohoto zvěrstva. V pravé poledne zkombinovat Bibli a zombie horor je nápad k nezaplacení a provedení zde je z kategorie luxusních. SPOILER : Podle autorů to Ježíš ještě neměl natrénovaný, když vzkřísil Lazara. Kapku se to zvrhlo a Lazar si jako premiérové zombie pošmáknul na okolo stojících čumilech. Vampyrismus a zombika byly v té době nejnakažlivější nemoci šířené rafnutím kamkoli. Chesus a 2x mrtvý Jidáš versus parta zombie. Říká se, že za pomoci pár ryb a krapet chleba nasytil tisíce, tady za pomoci ryb nafiletoval zombice. A zombíky taky. Velmi naturalistické pojetí, drastičtější scény než v Umučení Krista. Vřele doporučuji.         PRO ŽENY A *CITLIVÉ* MUŽE: Pokud, madame, máte i nadále v sobě pozůstatky vaší klášterní výchovy slovutného řádu Nevěstky Kristovy, dobře vám radím ať vás ani nenapadne si to pouštět. Pokud jste však hlava otevřená a nezatížená katechismem, jistě oceníte i tento alternativní výklad jedné z biblických pasáží.          HLÁŠKA:No, nakonec jsme na víru nikoho neobrátili. Hm, ale minimálně jsme odeslali slušnej počet duší do Království nebeského.

plakát

Pí a jeho život (2012) 

PRO MUŽE:Nikdy bych neřekl, že mě dokáže skoro 2 hodiny bavit připitomělé sci-fi o plavbě ne zcela sympatického cigoše s animovaným přerostlým kocourem v pruhovaném pyžámku. Ale stalo se, vizuální skvost, neskutečné obrazové obžerství s uměle postavenou kompozicí na hranici skutečně brutálního kýče Troškových pohádek. Takový blábol by měl i umírněný kritik strhnout do pekel horoucích a já plácám rukama o sebe jak osmiletý retard při nácviku paci, paci, pacičky. Prostě paráda, ale uznávám, určitě ne pro všechny.         PRO ŽENY A *CITLIVÉ* MUŽE: Existenciállní otázky o tom, kde jsme a kam plujeme s nastoleným rébusem, který ten bůh z oněch 33 milionů je vlastně ten pravý se řeší hned v počátku filmu a na konci uvidíme jen dlouhý nos na diváka ze strany tvůrců. Názorná ukázka dilema věřícího, který je hinduistou, křesťanem i muslimem najednou. Věřte si klidně, madame, v prozřetelnost boží i sílu všemohoucího, ale i když si myslíte, že vás On miluje, nedrážděte kobru bosou nohou, nevstupujte do vozovky bez rozhlédnutí, nehrajte ruskou ruletu ani nezkoušejte míchané drinky z otrušíku, arzeniku, či cyankáli. Sichr je sichr. Já to vidím podobně jako autoři snímku – víra může být klidně pěkná věc, ale pokud se jeden sám nepostará a kapánek nezalobuje ve svůj prospěch, tak je celkem k hovnu bez ohledu na počet bohů a druh náboženského vyznání. Vřele doporučuji.          HLÁŠKA:Nedejte se ošálit všemi těmi světly. Náboženství je temno.// Matka chodila na univerzitu a také svou rodinu považovala za součást nové Indie, až dokud jí rodiče nevydědili za to, že se provdala do nižší kasty.// Děkuju ti, Višno, že jsi mě seznámil s Kristem.//Celý můj život byl jedním velkým opouštěním, ze všeho nejvíc bolí, když se v něm nenajde čas na rozloučení.

plakát

Sněhurka a lovec (2012) 

PRO MUŽE:Předělat skvostnou, notoricky známou pohádku na temné fantasy vůbec není špatný nápad. Výprava a triky jsou báječné, jen ten casting, ten casting, tam někdo těžce chlastal. Královna má být krásná a čišet z ní zlo, (uměl bych si představit Kathleen Turner, Salmu Hayek, Catherine Zeta-Jones i Anjelicu Huston) tady i jako vražedkyně vypadá pořád jako plyšový Pejsvídek, kterého by si člověk posadil na kolena a šeptal do ouška “..bude to chotná holcicta svlítne si ty satycty. Zkrátka baba, která by nemusela dlouho klečet za dveřma a klepat prsíkem, pardon, prstíkem. Naopak Sněhurka, která by měla být krásná a zářit dobrotou, snad splňuje v dětském věku nějaké ty parametry vlhkého snu vlídného pedofila, ale v dospělosti? Fuj tajxl. Kolo by o ní člověk neopřel. Pokud by chrála nějakou fetku ze zapadlého drogového doupěte s prackama rozpíchanejma vod jehel ok, tam se typově hodí. Ale Sněhurka??!! Vždyť by jí měl na konci políbit a ne poblít princ. Takhle, aby si jeden sežvejk nějakou tu krabku Kinedrylu než to zkusí. Aspoň, že na závěr ukázala, že se neflákala celou dobu zavřená ve věži, ale nejspíš si občas střihla na nádvoří s gladiátorama ragby. Lovec už byl dokonalý ochotník, (v originále achótnik), na jeho místě bych se taky držel raději čutory, než se pokoušet o tu smažku. Vůbec nestrašidelnější ze všech předvedených příšer včetně Trolla je jednoznačně vévodův synek, který by se jistě neztratil ani v Tvajlajtech, či jiném homo-upírském pornu. Trpasličí mordparta se rozjela dobře, ale totální absence humoru a následné sklouznutí do kašičkových klišé jim na lesku moc nepřidalo. Do psích kulek, přeobsadit, natočit znova a může to být super biják, šlapající na paty i Pánu prstenů. Takhle – velmi slabé 3*.         PRO ŽENY A *CITLIVÉ* MUŽE: Nemá cenu, madame, se rozčilovat nad pitomostmi, jako jsou organizační schopnosti hejna strak, kůň zaparkovaný u útesu mezi skalami apod., protože od toho je to film a veksl z pohádky na fantasy taky musí něco stát. Natočené je to parádně, exteriéry skvostné, interiéry perfektní, oboje umocňuje atmosféru, scénárista také nebyl notorický narkoman a režie je snaživá. Zůstává problém obsazení hlavních postav, protože i na Hlavním nádraží v noci by se daly najít vhodnější typy pro tento film. Přes mé výhrady to mohu doporučit.