Linda.csfd

Na jednu stranu je fajn, že pomáhají lidem, kteří to opravdu potřebují. Například ženě, která se sama stará o 14 dětí - čtyři vlastní a deset sestřiných po tom, co zemřela. Nechtěla, aby se děti rozdělili do jiných rodin nebo dětských domovů a slíbila jim, že je nikdy nerozdělí. Obětovala jim svůj život. Okej, postavili jí dům, kam se všichni vejdou s adekvátním počtem koupelen, s obrovskou kuchyní, několikametrovým jídelním stolem a věnovali jim dodávku, do které se vejdou všichni, takže když někam jdou, nemusí je vozit na třikrát. Ale proč to proboha nenatočí nějakým rozumným realistickým způsobem a dělaj z toho extra emerickej teatrální výstřik emocí. Nejdřív všichni brečí, pak je tam ten teatrálně přehrávající otravný naspídovaný moderátor a nakonec všichni piští a ječí a řvou asi tak třiapadesátkrát po sobě "ou máj gááááááád!". Já dokážu pochopit, že bez emocí to nejde, ale tohle je vážně emocionální průjem, to není zdravý.

Soutěž v kydání hnoje. :)

Zajímavé jak někteří jedinci dokážou lpět na krámech.

Eva vždy jen nadhodila problém, téma nebo rozhovor, ale nikdy vlastně k ničemu nedošlo, protože každý rozhovor nebo téma bylo asi tak na 15 vteřin. Ubrat témata, věnovat se jim víc a propracovat je. Jinak je to fakt o ničem... jak snídaně s nohou.

Na jedné straně celkem hluboký a poutavý příběh, který mne vtáhl do děje, na straně druhé nepříjemné zazdění vznešených myšlenek, které zde byly divákovi předloženy. Entusiastická, charismatická a nepřehlédnutelná Julia Child v podání Meryl Streep versus ubrečená, lehce hysterická, životem zkoušená Julie Powell (Amy Adams), která po večerech relaxuje a "vypíná" u plotny. Nezlomná a houževnatá Julia konkuruje mužům v kulinářském umění a tvrdě pracuje na velké knize receptů. Julie neví, co se svým životem, až jednou dostane nápad a založí si blog, kde si dá za cíl uvařit během roku všechny recepty z knihy Julie Child. To ji vysloveně nakopne, naplňuje a konečně nachází sama sebe a důvod k radosti. Až do té chvíle, než se dozví, že Julia Child ji nenávidí. To mne sice nepříjemně šokovalo, ale chápu ji - prostě nesnese, když někdo parazituje na jejím celoživotním díle. Julie si z toho vezme ponaučení, že cesta je cíl a že ta pravá Julia Child je ta, kterou má ve své hlavě -> ke které vzhlíží a ne ta opravdová, která ji nenávidí. Hmm... ale...

Ty český komedie fakt stojí za prd. Tak dobrý to mohlo bejt a oni do toho zase nacpou kopu smutku a tragédií. Proč to není zařazený jako drama nebo tragikomedie? Průběh byl vtipnej, svižnej, lehkej a oni to na konci zase takhle zazdí.

Velkolepý, dojemný, úchvatný, dechberoucí asi tak jako polární záře, ale že bych to musela vidět dvakrát...

Dobrý no. A dobrý je za tři.

"Až tlustý budou hubený, hubený budou studený."

Trochu pochmurná a ponurá atmosféra, ale ten hepyovatý happyend mi to vynahradil. Dnes si nechám zdát o princových kukadlech.