Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Sci-Fi

Recenze (1 016)

plakát

Dosanko Gal wa Namara Menkoi (2024) (seriál) 

Tomuhle anime musím především uznat to, že se odehrává ve větší části v zasněžené krajině. Tenhle malý detail tomu dává hnedka jinou kouzelnější atmosféru, která je navíc vzácná, protože všechny anime pořád zmiňují jaro nebo léto a zimy si tam člověk moc neužije. Navíc se to odehrává v oblasti Hokkaida a ne Tokia, takže další takový plus, který vyjíždí ze zašlých kolejí. To tomu pak dává určitý požitek z poznávání místních zvyků a lokací. Dalším a pak možná poslední plusem jsou celkem příjemné hrdinky. Tím to pak končí, kdy zbytek už není tak dobře zpracován, kdy romantika dostala slušně na zadek, kdy hlavně potitulková scéna ve třídě v úplném závěru byla kompletně nahodilá a očekával bych od tohohle něco jiného. Na jednu stránku jsem si říkal, že si dovolili něco opravdu nevídaného a pro nás ne-asity asi něco normálního, ale na jejich poměry celkem odvážného. Hlavní hrdina je ten typický uťáplý ňouma, který má opravdu bujnou fantazii a je ze všeho hned červenej až na zadku. Komedie naštěstí není parodická, ale očividně tu nehraje prim a je tu tak jako menší vsuvka. Obecně tohle anime neurazí, ale má bohužel nějaké klišovité neduhy a tak ami moc nepotěší, krom té poznávací stránky místních lokací. Po animační stránce je to průměrné, kdy ta animace by mohla mít trochu lepší provedení v některých detailech a po hudební stránce je to celkem slušné.

plakát

Saikjó tank no meikjú kórjaku: Tairjoku 9999 no rare skill moči tank, júša party o cuihó sareru (2024) (seriál) 

Tohle bych spíše hodnotil jako dvě a půl hvězdy, ale nakonec jsem dal dvojku, když to hodím do porovnání s jinými anime. Jedná se o čistokrevné fantasy bez jakéhokoliv druhu reinkarnace nebo přemístění do jiného světa. Tenhle příběh má ale obvyklý pohádkovější průběh, kdy nemůžu úplně říct, že je to pro všechny generace, ale nemá to k tomu daleko. Takže tu máme klasické idealistické hlášky a budování vztahů se všemi (i když jsou to nepřátelé). Jak už je tomu zvykem, tak se autoři zaměřují na jednu specifickou profesi - tentokrát tanka - a snaží se vyprávět příběh z jeho pohledu, kdy tu mám klišovitý začátek o tom, jak je kvůli neschopnosti vyhozen z hrdinské party, ale ve skutečnosti je velice silný. Obecně se to snaží hrát trochu na emoce, kdy hlavní hrdina se snaží uzdravit svou oslabenou malou sestřičku, pak tu máme spoustu dobrodružství, také docela dost celkem ucházející akce a samozřejmě to utužování vztahů. Tohle anime není ničím výjimečným, kdy vás příběh nevtáhne, ale také ani neurazí a tak doporučuju, když člověk nemá co sledovat. Po animační stránce je to místy trochu strnulé nebo graficky přehnané, ale obecně je to spíše ucházející. Po hudební stránce je to průměrné.

plakát

Sósó no Frieren (2023) (seriál) 

Uf, 28 dílů je za námi a nevím jestli dokážu popsat všechny pozitiva v krátkém komentáři. Začal bych nejspíše prvním dílem, který by mohl stát sám o sobě a podal by úplně nádherný emocionální příběh o soukolích dlouhoužijící elfky (tentokrát ale ne v roztomilých stovkách let, ale tisíců). Už první díl silně vtáhne diváka do fantasy příběhu o dobrodružstvích, kouzlech, hrdinech a životu - jak to dobré, tak i to smutné. Navíc je to zakončeno úplně perfektním melancholickým hudebním počinem ("Milet - Anytime Anywhere"), který tomu dá závěrečnou "třešničku na dortu" a emoce tečou. Následně se to veze na této melancholické a emocionální náladě, kdy to postupně přechází do nového dobrodružství s novými společníky, se kterými hlavní hrdinka bude zažívat spoustu různých životních událostí, dobrodružství, různých soubojů a řešení nepříjemností. Je to tak úžasná kombinace fantasy, dobrodružství, akce a také - velice netypickém a v tomto případu velmi důležitém - slice of life. Člověk si užívá každou minutu příběhu, ať už se jedná o klidnější části nebo i ty akčnější, kdy z každého plyne nějaké to poučení nebo požitek. To vše je navíc zabaleno v krásné doprovodné hudbě a animaci, která i když má trochu nedoladěné tvary, tak to přesto není ani trochu na škodu. Tohle anime je úplně ukázkovým příkladem toho, jak by se tyto žánry měly "tvořit", kdy tu nejsou žádné zbytečnosti, patvary a snahy o přitáhnutí diváků na různé typické servisy.

plakát

Sasaki to Pii-čan (2024) (seriál) 

Je to paskvil. Na jednu stranu musím uznat, že se to celkem příjemně sleduje a člověk po nějaké chvilce přestane řešit logiku věci, protože to prostě nemá smysl. Autor tohoto počinu sem chtěl narvat všechno možný, kdy zde vidím motivy různých anime, a nic ve své podstatě nemá hloubku a nevtáhne do příběhu. Máme tu dospělou hlavní postavu, která chce žít poklidný život s příjemnou prací, "yandere" postavičku, dále pak mluvící zvířátko, přesah s přesunem do fantasy světa, lidi s nadpřiroznými schopnostmi, magické dívky a také anděle a démony. Zní vám jako guláš od psa a kočičky - tohle to přesně je, ale s kupodivem se to nazvájem nebije a dá se to tak nějak pohodově sledovat. Jenže celkově to nenadchne, kdy to můžu doporučit ke sledování pouze tehdy, kdy člověk nemá co sledovat. Kdyby se autor zaměřil na jedno, max. dvě témata, mělo by to úplně jinou zajímavost a také i úroveň. Po animační stránce je to slušné a po hudební to má celkem ucházející úvodní znělku, ale nic moc závěrečnou.

plakát

Nozomanu fuši no bókenša (2024) (seriál) 

Čistokrevné fantasy bez zbytečné pohádkovosti s dospělým obsahem - tím nemyslím erotiku, kdy tu vlastně není ani žádný fanservis, ale mám na mysli, že se tu objevují trochu vážnější témata, krev aj. (takže ne úplně nic pro mladší publikum, i když to zase není úplně drastické). Tentokrát to taky není žádná klasická reinkarnace z jednoho světa do druhé, ale trochu něco jiného. Člověk se tu dočká pravého akčního dobrodružství s reálnějšími situacemi, kdy život dobrodruha není úplně procházka růžovou zahradou a neznalost a přemrštěné ego může vést k rychlému konci. Hlavní hrdina a obecně všechny ostatní postavy jsou velice příjemné, kdy tu nejsou ani obvyklé pacharakterní parodické rysy, které mají japonští autoři rádi. Příběh jako takový člověka chytne a vtáhne ho do děje, takže má pak i radost ze sledování a tak to může s klidem každému doporučit. Samo o sobě je to dobré anime, ale bohužel to nemůžu hodnotit jako výborné, kdy autoři ten příběh zaprvé trochu poupravili a zkrátili, kdy manga obsahuje trochu drastičtější momenty a některé momenty mají trochu delší příběh. To bych ale dával za vinu klasické snaze autorů anime nacpat toho co nejvíce do 12 dílů, aby to mělo nějaký konec na dobrém místě. Anime tím pádem odpovídá zhruba 30 kapitolám mangy a příběh má ještě další pokračování. V závěru tak zmíním pouze ještě klasiku, kdy animace je celkem slušná, ale jako obvykle jsou tu určité 3D efekty, které působí příliš okatě, a po hudební stránce je to takové různé, kdy třeba úvodní znělka je úplně mimo, klasická ambientní hudba neurazí a pak to má úplně perfektní závěrečný track ("Mao Abe - Keep Your Fire Burning").

plakát

Mato Seihei no Slave (2024) (seriál) 

Tohle anime má trochu specifický žánr a ne každému sedne. Příběh jako takový je hodně béčkový a upřímně není tím, co táhne tohle anime. Samozřejmě neurazí, kdy není postaven na hlavu a nejsou tu hovadiny, ale není to už úplně originální a nějak výjimečně zpracováno. Největším tahákem na tomhle bude hlavně fanservis, kterého si to člověk hodně užije v celkem slušném animačním zpracování. Celkem jsem byl i překvapen, že to hnedka vyšlo bez jakékoliv cenzury. Každopádně si tenhle počin člověk užije trochu více v manze, která je o něco rozsáhlejší, kdy v anime několik různých momentů chybělo - obzvláště v té fanservisové stránce. Anime tak nějak odpovídá 45 kapitolám mangy a zdaleka ten příběh není u konce. Tohle bych tedy bral spíše jako takový pomalejší úvod, kdy to napínavější a zajímavější teprve bude v dalším pokračování. Po animační stránce by se na tom dalo ještě zapracovat, kdy 3D animace je tu tak nějak znát, ale oproti jiným anime má pořád lepší zpracování, a po hudební stránce je to celkem ucházející.

plakát

Hula Fulla Dance (2021) 

Trochu odlišné taneční anime, kdy tu tentokrát nemáme zaměření na idoly, ale na tanečnice hawaiských hula tanců. Příběh jako takový se zaměřuje na hlavní hrdinku, která se jednoho dne rozhodne následovat svou sestru na dráze hula tanečnice a přihlásí se po studiu jako nováček do zábavy v jednom místním rekreačním středisku. Je to zase trochu něco jiného, kdy to sice má podobného ducha (jednotlivé postavy mají své boje a také se jako skupina snaží zlepšit), ale obecně je to spíše vedeno v poklidném než soutěživém duchu. Více se to tak zaměřuje spíše na jednotlivé vztahy mezi postavami a je to o radosti ze života a tance jako takového. Má to docela emocionální místa, sem tam je tu docela vkusná komedie a pak to má i trochu přesah do nadpřirozena. Po hudební stránce je to slušné a po animační by to celkem šlo, jen kdyby tu nebyly ony okaté 3D animace, které působily v některých místech opravdu strašně nebo určitá nedomyšlená místa (např. hlavní hrdinka se slunečnicemi na úplném konci).

plakát

Nacu eno tunnel, sajonara no deguči (2022) 

Po závěrečné scéně, kdy začaly běhat titulky, jsem tupě zíral na obrazovku a nedokázal pochopit, že už je konec. A hlubší pointa je kde? Po tak napínavém nápadu to skončilo naprosto tuctově. Celé to tak nějak pak vyznělo jen o tom, že člověk by si měl cenit toho, co má, než toho, co by mohlo být nebo bylo. Příběh jako takový obecně je o speciálním tunelu, který by měl splnit přání toho, kdo tam vejde, ale za určitou cenu. Nehledejte v tom však něco dramaticky napínavého, ale spíše vniveč nevyužitý potenciál s naprosto základní a už snad milionkrát omytou myšlenku o romantice, kterou bych spíše čekal od sériově vyráběných titulů pro červenou knihovnu. A je to celkem škoda, protože to má opravdu suprovou animaci (až na pár detailu s barvami) a velice slušnou hudbu.

plakát

To Every You I've Loved Before (2022) 

Tenhle počin je těžké komentovat bez jeho protějšku "Kimi o Aishita Hitori no Boku e", které vyšly zároveň a které se propojují. Navíc není jasně dané, co je první díl a co druhý, kdy se oboje odehrává ve stejném časovém úseku, ale v jiných (paralelních) světech. Já jsem konkrétně sesledoval toto anime jako druhé s tím, že druhé zmiňované anime jsem shlédl jako první - kdy mi tohle pořadí i po shlédnutí obou dalo větší smysl. Myslím si však, že je to právě schválně neurčené, jak to má jít za sebou tak, aby každý divák měl trochu jiných zážitek (přesně jak to mají i postavy v jednotlivých světech, kde pak záleží na úhlu pohledu jednotlivce - čím je více ovlivněn). Jak už jsem zmínil, tak příběh je z hlavní části o posouvání se mezi paralelními světy, kdy to hraje na myšlenku, co by se stalo, kdyby se člověk rozmyslel v určitém okamžiku udělat něco jiného. Toť je tak nějak obecná myšlenka, ale konkrétní myšlenka v tomto anime je o vlivu nových technologií na lidstvo a pak romantického ducha jako takového. Oproti druhému anime se tak zaměřuje tématicky na něco jiného a nelze ho plně pochopit samostatně bez toho druhého. Je to tak velice originální počin, který divákovi pořádně zamotá hlavu a na konci mu dá se nad čím hluboce zamyslet. Po hudební stránce i animační stránce je to velice dobré.

plakát

Kimi o aišita hitori no boku e (2022) 

Tenhle počin je těžké komentovat bez jeho protějšku "Boku ga Aishita Subete no Kimi e", které vyšly zároveň a které se propojují. Navíc není jasně dané, co je první díl a co druhý, kdy se oboje odehrává ve stejném časovém úseku, ale v jiných (paralelních) světech. Já jsem konkrétně sesledoval toto anime první a pak následoval tím druhým - kdy mi tohle pořadí i po shlédnutí obou dalo větší smysl. Myslím si však, že je to právě schválně neurčené, jak to má jít za sebou tak, aby každý divák měl trochu jiných zážitek (přesně jak to mají i postavy v jednotlivých světech, kde pak záleží na úhlu pohledu jednotlivce - čím je více ovlivněn). Jak už jsem zmínil, tak příběh je z hlavní části o posouvání se mezi paralelními světy, kdy to hraje na myšlenku, co by se stalo, kdyby se člověk rozmyslel v určitém okamžiku udělat něco jiného. Toť je tak nějak obecná myšlenka, ale konkrétní myšlenka v tomto anime je o tragické lásce a snaze to změnit, kdy se tu objevuje několik dojemných okamžiků a spoustu vědeckých poznatků. Oproti druhému anime se tak zaměřuje tématicky na něco jiného a nelze ho plně pochopit samostatně bez toho druhého. Je to tak velice originální počin, který divákovi pořádně zamotá hlavu a na konci mu dá se nad čím hluboce zamyslet. Po hudební stránce i animační stránce je to velice dobré.