Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Sci-Fi

Recenze (1 015)

plakát

Resident Evil: Infinite Darkness (2021) (seriál) 

Tak tu máme další digitální počin ze světa Resident Evil a jak už tomu bývá, je to tak dobré na vizuální stránku, kdy si člověk řekne, že se technologie zase posunuli kupředu a brzo bude natáčení takových filmů normou. V tomto počinu je krásně vidět, že se jednotlivé detaily a designy polepšily, když to srovnám s počiny z minulosti, kdy pouze fyzika ještě potřebuje ještě nějaké to lepší doladění. Dále po hudební stránce je to velice pěkné, ale tam moje chvála končí. Jako obvykle příběh nestojí za nic, kdy tu chybí jakákoliv propracovanost a využití jednotlivých prvků k dramatu. Dialogy taky nestojí za moc, kdy především ona definice teroru mi přišla jako lacině vykradená myšlenka z jiného počinu, kde byla "definice šílenství", a nemluvě ani o chování postav, které bylo naprosto nelogické. Dále pak nechápu rozdělení díla na čtyři díly jako seriál, když to stejnak všechno vypustili najednou a měl by člověk z toho lepší požitek, kdyby to viděl jako film na cca 1,5 hodiny.

plakát

Sedm smrtelných hříchů - Dračí soud (2021) (série) 

Konečně poslední série. Tohle univerzum už bylo celkem silně úmorné, kdy to bylo furt to samý dokola, kdy se vždy objeví nějaký nový záporák, který je mnohem horší než ten předchozí. Vzhledem k tomu, jak se příběh vyvíjí, tak už to začíná šplhat do úrovní absurdnosti. Konečně se tu dořeší určité otevřené konce a poslední díl byl celkem i příjemnou změnou, ale obecně si myslí, že stejnak první série byla tou nejlepší a nejzábavnější. Po animační a hudební stránce se to drží na svém.

plakát

Osanadžimi ga zettai ni makenai Love Comedy (2021) (seriál) 

Další romantická komedie, která mi zpočátku hodně připomínala počin "Ore wo Suki nano wa Omae dake ka yo", ale bohužel nakonec se to nedá úrovní srovnat, kdy druhé jmenované anime bylo lepší z důvodu lepšího humoru. Tohle anime se dá rozdělit do několika segmentů, kdy je tu několik různých úrovní, které navzájem sice netvoří hrozný guláš, ale jejich harmonie není úplně doladěná. Osobně se mi líbil především začátek a pak "konec". Začátek má správný vtip a konec se více věnuje vztahům a otázkám ze života. Střed byl takový nemastný neslaný, kdy bych viděl onu skečivost právě ke škodě. Navíc ona hlavní postava je taková prazvláštní, kdy je to s ní jak na houpačce, kdy chvilkami si člověk řiká, jak je opravdu zajímavě netradiční a pak spadne do úplného opaku naprosté otravnosti. Ostatní postavy jsou celkem příjemné až na onu kamarádku z dětství, která tam dělá největší vlny v požitku. Bohužel tato postava už i podle názvu tu má svojí ústřední úlohu, takže to samo mluví za sebe, co od toho čekat. Konec jsem dal do uvozovek, protože atmosféra byla jako taková velice příjemná, ale samotné zakončení respektive jeho nezakončení bylo opravdu divné. Pravděpodobně ale asi můžeme očekávat pokračování, ale pokud by nebylo, tak by to byl hodně divný konec. Po animační stránce je to velice příjemné a po hudební to neurazí.

plakát

Hige o soru. Sošite džošikósei o hirou. (2021) (seriál) 

Z tohohle jsem byl trochu překvapen na začátku, kdy jsem čekal nějak typické romantické ecchi s opět nestardním věkovým rozdílem, ale nakonec tomu tak nebylo. Drama tu je, ale spíše hraje vedlejší roli, které dokresluje pozadí příběhu. Romantika na druhou stránku je tu velice komplikovaná, kdy bych jí řadil až na třetí místo, protože opět zase dokresluje už dokreslované, kdy tu není nic definitivního (spíše řečeno v duchu, domysli si sám). Tím nechci říct, že je špatná, ba naopak jsem byl celkem příjemně překvapen z konce, kdy autoři nešáhli po obvyklích klišé a chovali se k tomu dospěle, než přesládle. Obecně bych ale zmínil hlavní linku a to nálepku ze života, kdy je především důležitý každodenní život a vztahy mezi jednotlivými postavami, kdy ústřední myšlenka je určitá sounáležitost. Po animační stránce je to dobré, ale zdálo se mi to trochu chudé na kvantitě, kdy mi přišlo, že tu není moc scén v různých prostředí (protože se většina odehrávala v onom bytě). Po hudební stránce je to pěkné.

plakát

Slime taošite 300 nen, širanai uči ni Level Max ni nattemašita. (2021) (seriál) 

Další fantasy oddechovky z jiného světa, kdy hlavní hrdinka chce využít své reinkarnace v novém prostředí, aby si odpočinula od shonu svého předešlého života. A tak zažívá spoustu dobrodružství, užívá každodenního života a potká spousta nových lidí, které se pro ní stanou novou rodinou. Jedná se především o dámské obsazení, ale obecně tento počin neurazí, kdy se především zaměřuje na pohodu, lehký humor a občasné dobrodružství. Po animační stránce to není špatné a po hudební je to celkem dobré.

plakát

Tensura nikki: Tensei šitara Slime datta ken (2021) (seriál) 

Tak tu máme další anime ze světa Tensei shitara Slime Datta Ken. Tentokrát se nejedná o pokračování, ale spíše o odbočení na oddychovou kolej, kdy se nám ukáže každodenní život ve městě monster. Strávíme tak rok měnících se období, klasických komediálních skečů a pak také snahy hlavní postavy zavést do světa zvyky a tradice ze svého původního světa. Příběhově by se to dalo zařadit někam do první série a obecně by se to dalo považovat jako takové delší OVA. Po animační stránce je to o něco jednodušší a tudíž slabší než ostatní anime a po hudební to neurazí.

plakát

Vivy: Fluorite eye's song (2021) (seriál) 

Na první pohled je tohle anime zavádějící, kdy si člověk myslí, že se mu zase dostane typického sci-fi hudebního zážitku, což tak není úplně pravda. Hudební zážitek tu sice je, ale je spíše jako dokreslení příběhu, než že by tam hrál nějakou důležitou roli. To však není ale úplně pravda, kdy si hudba zahraje prim při nějakých klíčových situacích, ale anime není hudbou celé protkáno. Více důrazu se klade spíše na sci-fi stránku, kdy tu máme opět umělou inteligenci, která se utrhne ze řetězu a chce zlikvidovat lidstvo, mezitím je lidská extrémistická organizace bojující proti umělé inteligenci ve společnosti a pak hlavní postava AI Vivy/Diva, která se za pomoci kolegy z budoucnosti snaží změnit onu apokalypsu lidstva. Obecně je tu ukázáno mnoho etických stránek ohledně práv robotů s umělou inteligencí a jejich "lidskostí". Závěr však zklame, kdy bych od toho očekával trochu více dramatu v trochu jiném smyslu, kdy mě především zklamalo kladení důrazu na onu klíčovou složku rozuzlení (nebudu spoilovat, která to je). Když to srovnám s ostatními počiny, které mají podobné téma, tak toto se neumístí na vyšší příčce, ale někde v prostředku, kdy to neurazí, ale není to také něco extra. Po animační stránce je to zajímavé, kdy mě hodně zaujal smysl pro jednotlivé detaily (např. ony bionická oka apod.) a po hudební stránce je to také velice slušné.

plakát

86 (2021) (seriál) 

Velice zvláštní anime, které má několik úrovní. I když je jich několik, vše spolu ladí a nevzniká z toho guláš, kdy tu máme sci-fi stránku, sociologickou stránku a vztahy mezi jednotlivci. Pozadí světa je velice zajímavý, ale bohužel v této části tomu není velice věnováno pozornosti, takže se dozvíme jen do jisté míry uspokojující fakta, která pomohou vykreslit lepší obrázek ostatních stránek. Zbývající dvě stránky hrají prim, kdy tu máme zaprvé sociální rozdíl mezi privilegovanou rasou (Alby) a podřadnou rasou (86) a zadruhé pak jedince, kteří vybočují ze zažitého stereotypu a pak také určitou stránku sounáležitosti druhů ve zbrani. Obecně se to anime trochu drží v duchu určitého nechutenství vůči chování ve společnosti, kdy sem tam dostane i šanci akční stránka. V závěru se ale bohužel nedostane žádného uspokojivého ukončení, ale spíše dodání vícero dalších otázek, které pravděpodobně budou zodpovězeny v druhé sérii. Po animační stránce je to velice slušné a po hudební též. *** Tak druhá série (nebo druhá půlka) už se nese více v událostech co bude dál v zemi nikoho, co se stane s republikou a velitelkou a tak nějak nový směr v životě 86 přeživších z jednotky Spearhead. Má to úplně jinou atmosféru než jednička, ale drží si to svojí úroveň napínavosti a zajímavosti. Hudba i animace se drží na své úrovni. Vzhledem k otevřenému konci to vypadá, že možná bude další série, kde se konečně snad něco dozvíme víc o úhlavním nepříteli.

plakát

Isekai maó to šókan šódžo no dorei madžucu - Ω (2021) (série) 

Tragédie pokračuje i v druhé sérii. Zase je tu vidět hodně úprav scén k horšímu oproti manze. Celé to opět vyznívá přihlouple a hudba tomu přidává na příšernosti. Úrovní to možná je ještě o něco horší než první série, kdy se pouze příběh posune kousek dál, ale obecně není příliš zajímavý, kdy veškerá dramatičnost je odebrána, rychle odbyta nebo zprzněna.

plakát

Idoly Pride (2021) (seriál) 

Trochu netypické pojetí anime o idolech. Jako obvykle klasicka, kdy skupinka načančaných holčiček v roztomilých kostýmkách se snaží být jedničkami. Tentokrát je do toho zamotán ale trochu prvek nadpřirozena, který to alespoň trochu odlišuje od ostatních anime. Bohužel to nestačí na to, aby to bylo něčím výjimečným, protože je to takové bez atmosféry, kdy si člověk neužije onu soutěživost a také onen smutný podtext, ze kterých prostě nečiší ty projevené emoce. Na to že je to hudební, tak jsem byl rozčarován celkem z první půlky, kde toho moc nebylo a začalo být teprve lehce až v druhé půlce a rozjelo se to až na konci. Obecně ale po hudební stránce není o co stát, kdy se to sice hezky poslouchá, ale není to nic úžasného. Většinu anime se tam spíše řeší vztahy mezi postavami nebo osobní rozpoložení. V závěru pak animace, kde toho nemůžu říct moc pozitivního, protože je to obecně celkem slušné, ALE ty animace těch vystoupeních jsou příšerné.