klukluka

Argentinský originál jsem měl kdysi v TOP 10. Amerického remaku jsem se obával a dlouho jsem ho odkládal. Obavy byly na místě. Argentinu si musím pustit ještě jednou. Vznikla před sedmi lety, viděl jsem ji někdy v té době, pamatuju si z ní jen ten celkový výborný dojem a v podstatě žádné jednotlivosti. Verze made in USA mi nesedla zejména proto, že: 1. jsem těžce nesl pohled na ikony ženské krásy z dob mého mládí v této jejich podobě. Z obou jsou starý báby, Julia je doslova strašidelná. 2. nevěřím na náhody typu hledáme kluka, kterej má rád koně- zajdeme k první stáji a ejhle- je tam. Zabodujeme i v případě baseballu- najdeme ho mezi odhadem sto tisíci lidmi. A přijde i do hospody, o které jsme si mysleli, že by do ní měl přijít. 3. pletly se mi ty 2 časové roviny. Tím spíš, že se mi třeba současná, o 13 let starší Nicole líbila víc než ta její rádoby omlazená verze. 4. nevěřím na kulhající policajty v uniformě, nebo na chlapy, co si při kopání hrobu nesundají vlněný sako. Nevěřím na ilegální domovní prohlídky, ze kterých vzejde krádež komiksu. Nevěřím na to, že by v sobě měl ten komiks ukrývat závažná poselství. Nevěřím tomuhle filmu a nevěřím, že by měl být dobrý. Pro mě tedy nebyl.

Spravedlnost v zajetí předsudků a osobních zájmů jejích vykonavatelů. Spravedlnost na hovno. Á propós- kdy si půjde konečně kleknout David Rath? K dnešnímu dni se mu daří vyhnout se kriminálu podle mě takových 5 let. Ne, tenhle neřád rozhodně není americké specifikum.

Belgickému originálu jsem dal kdysi o hvězdičku míň, přitom jsem tenhle holandský remake sledoval na rychloposuv - je to identická kopie, jenom Holanďané dostali šanci onanovat nad svými herečkami, jiný důvod mě nenapadá... Ty se mi asi líbily víc než ty belgický a možná, že mi tohle přišlo celkově esteticky zdařilejší, byť na estetice stál už originál. Vyvoněné filmy o smrdutých věcech. Proto to oslovilo tolik lidí, proto to neoslovilo mě. Toho zápachu je tady moc a přichází z jediné strany, všichni tady hřeší hlavně přes postel. A to tak, že hodně. Ve skutečnosti se pašíkům nechce dělat vůbec nic, půlka Evropy si vystačí se sledováním péčka na netu nebo ve filmech typu Loft. Kdo by se s tím ještě dělal, když je toho všude kolem tolik... Deziluze? Vůbec! Celej koncept Loftu je založenej na naivní iluzi, s realitou to nemá co dělat. Ale micky celkem slušný. Jak jsem psal. Tady pro mě na 3 pecky - prostě průměr - dobrý.

Těžko říct, jak zemřeli Dwightovi rodiče, ale vůbec nerozumím tomu, že měl po Wadeově propuštění strach i o sebe..? Neřeknu, kdyby ho kdysi dostal do kriminálu, ale syn zavražděného manželského páru v ohrožení? To je divoká konstrukce... Takže nám odpadly reálné příčiny. A následky? Jak utajit násilnou smrt chlapa, k níž došlo za bílého dne v restauraci? Kam ho pak uklidit? Jak vysvětlit jeho dlouhodobou nepřítomnost- propuštěnýho vězně, kterej jede ve zpřísněným, probačním režimu..? Tady žádnej problém. Evidentně jinej kraj. Nebo filmařská divoká fantazie vydávaná za běžný jev. Celý je to vlastně o civilním, přirozeném lidském chování a postupech v extrémní situaci. Ta je ale kompletně nereálná. Včetně po uši ozbrojených kamarádů barmanů, včetně babiček, co mají pod otomanem ukrytou zbraň číslo deset. To ale neznamená, že mě na to nebavilo koukat... Bavilo. Bylo to blbý, ale dobře udělaný. V tomto případě to není protimluv.

"Principiální" macho souboj na kopci byl poměrně zábavný, byť jsem měl neodbytný pocit, že by ten dialog ještě snesl nějaké úpravy. Nejvíc mi ale vadilo, že to postrádalo gradaci. Čepek se Steimarovou se chovali podrážděně od chvíle, kdy vyšlapali nahoru, aniž bychom třeba jen tušili proč. Škoda, tahle věc má navzdory těmto poměrně zbytečným chybám na ČT Brno neobyčejných 71 procent. Nechybělo moc a mohlo to být ještě veselejší.

Ze začátku (konkrétně u plus mínus desetiminutové ukázky z Barona Prášila) jsem měl podezření, že možná právě sleduju jeden z nejhorších braků v dějinách tuzemské kinematografie. Použité stopáže těch sci-fi bijáků, na který si Pegasan Jan Kanyza zašel během své návštěvy planety Země do kina, byly vážně daleko za hranou a lze je vnímat i jako pořádně silnou berli bezradného scénáristy. Kupodivu jsem ale později zjistil, že mě Kurýr začal bavit. Snad i díky těm recyklátům z dob, kdy se čeští tvůrci ještě nemuseli bát točit sci-fi. Byť byly některé triky a animace vážně úsměvné.

Atmosféra nechyběla ani Hanzlíkovu Poslednímu přesunu, křivdil bych mu, pokud bych tvrdil opak, tohle byla ale přece jen o poznání trnitější cesta postapokalyptickým světem. Obzvláště pro mladé herečky, ty si tady "užily" svoje. Nechyběl mi tady ale ani začátek, byl jsem do něj uveden, něco se tu dělo, navíc se na TO hezky koukalo a kromě správného věku a proporcí to mělo i perfektní kameru. Konec byl znepokojivý, žádné nesmyslné moduly, které poslední přeživší přenesou do země strdí a hamburgerů. Srovnávám 2 české filmy s podobnou tematikou, i bez slabšího následovníka bych ale o Ozonu řekl, že to byl zajímavý film s příjemnou stopáží, která vyloučila další opakování téhož (barbarské zabíjení na sto způsobů), neboť jiný směr defektního chování hlavních figur to bohužel navzdory fantazií dostatečně obdařeného scénáristy postrádalo.

Dávám "jen" čtyři pecky, pět si nechávám pro naprostý mimořádky, GM k tomu ale nemá daleko. Sledoval jsem to s radostí a permanentním spokojeným úsměvem ve tváři. Richarda Ayoadeho považuju na základě tohoto seriálu za regulérního génia, dát tomu tento výsledný tvar od něj vyžadovalo neskutečnou sebekázeň, neskutečnou dávku představivosti a nadhledu. Umět a přitom se ve všech směrech a ohledech tvářit, že neumím, to je totiž vážně ohromný umění. Výborná záležitost, jsem moc rád, že jsem na ni kápnul.

Sci-fi (? fakt?) o tom, jak si čtyři lidi vlezli do labyrintu betonových chodeb, vybavenýho komplet vším, co by člověk mohl potřebovat k životu. Přesto totální apokalypsa, protože se jim tady nikdo nedělal s hambáčema. Tři postavy tak aspoň měly o čem hovořit. Ta čtvrtá si žila svým životem filozofa a čaroděje a dávala tomu jiný, místy skutečně zajímavý rozměr. Dávala tomu náznak křídel, která by to vynesla ze sklepa filmové provenience alespoň do prvního patra. Jenom Barťákův Plesnivec na to ale nakonec nestačil. A následná trudná filmografie Kryštofa Hanzlíka napovídá, že to tehdy nebyla nešťastná náhoda.

Hvězdy? Za tohle?! To už snad nemá ani cenu rozvádět... Na český filmy prý nejsou prachy- to má být údajně jejich největší bolest a důvod, proč je to s nimi taková mizérie. Ale tady prachy zjevně byly a napadaly do strašidelnýho opálení Vandy Bojim Hybnerové. A do čokla, co se proháněl po plážích Karibiku. Prostě rodinný film- pro promile rodin v zemi, kde je X měsíční plavba jachtou ještě pořád absolutní sci-fi. O to raději bychom viděli kvalitní český film. Pro mě za mě, ať ho klidně natočí místo Honzy třeba Olmo, ale ať to stojí za to! Tohle si, Olmo, narvi kam chceš. A že ti za to někdo i zatleskal? Jsou to sráči, Olmo, nic jinýho za tím nehledej.