klukluka

Čumím na to, to je fakt. Na hajzlu to pak líp odsejpá (to není úplně to slovo), navíc rozumná stopáž. Ale není to ta klasická sračka typu spláchnout, nazdar. Nutí mě k zamyšlení. Tlustej mamrd věčně tlemí na bednu a logicky je z toho zpruzenej. Doma už na ty jeho věčný stížnosti nebyl nikdo zvědavej, tak si stěžuje veřejně. Mohl se na to vykvajznout a jednoduše to vypnout. On si z toho ale udělal živnost. Tak kdo je tady za kreténa? Myslím za toho největšího? To mi teda řekněte...

Působilo to na mě po celou dobu silně amatérským dojmem, občas už to bylo vážně na hraně, ale nemůžu říct/napsat, že by to sklouzlo do trapnosti. To se nestalo. Celkem mě to i bavilo, ale v určitou chvíli jsem pochopil, že se jede bez pravidel, a to jsou pak bijáky, kde to může dopadnout jakkoliv a já to pak vypouštím, vnitřně se přestanu angažovat a jen pasivně čekám, jak to tedy ukončí. Že je nicka tím, kým tady nakonec je, to mě nechalo klidným. Nic novýho pod sluncem. Ale důvod, kvůli kterýmu se celá ta fantasmagorie jakože děla, byl opravdu úsměvný. To myslím v dobrém, hezky to tím odlehčili a poslali tím naprosto jasný vzkaz: Nebrali jste nás vážně, že ne? Já jsem původně chtěl. Vždycky doufám, že se potkám s něčím mimořádným. Většinou to neklapne, tady tahle partička si ale ze sebe aspoň umí udělat prdel.

Prima si uvědomit, že i mezi movitými lidmi se najdou tací, kteří nemyslí jen na sebe. Nevidět to ve filmu, tak už by mě něco takovýho ani nenapadlo. Žiju totiž v zemi, kde se třetí nejbohatší člověk stal ministrem financí, aby ten svůj mnoha a mnohamiliardovej majetek ještě přifouknul. Druhej nejbohatší pro změnu bez mrknutí oka zruinoval celej hornickej region a odjel bydlet do Švýcarska. Trumbo určitě mezi nejbohatšími Američany nefiguroval a od těch výše jmenovaných ksindlů se lišil hlavně tím, že původně zbohatl vlastní poctivou prací (s přispěním ohromné dávky talentu). Taky už ale mohl mít plnou hubu keců o tom, že je každej strůjcem svýho vlastního štěstí. Není. A i kdyby byl- ti, co se válí v průserech, potřebují podat pomocnou ruku. Bez toho to prostě někdy nejde a tenhle ohleduplný přístup k lidem byl celej Trumbův komunismus. Ten chlap je můj novej hrdina a zasloužil si takhle krásnej film.

Celou dobu (8 dílů první série) jsem nestačil žasnout nad některými promyšlenými a propracovanými detaily. Od prvopočátku mě ale taky pro změnu v negativním slova smyslu šokovala necitlivá práce s hudbou. Nasazovala se a zejména ukončovala naprosto bez přemýšlení, ostře a nečekaně. Kvůli tomu bych ale ještě nedal poměrně nízké hodnocení. Ty hlavní důvody jsou vlastně dva: 1. Ke konci to bylo zbytečně roztahané, jaksi uměle nastavované. Zbavil bych to balastu a udělal z toho místo osmi sedm svižnějších, zábavnějších dílů. 2. Vytratili se z toho odmítači a ze všech lidí byla ke konci bláhová, ku pomoci připravená Sluníčka. To mě opravdu silně iritovalo. Holky, co Anitě nemohly přijít na chuť, prostě proto, že to byla nevyzpytatelně působící mašina, která jim v jejich vlastním domě věčně dýchala za krk, mě bavily. Jakmile se nad ní ale ustrnuly a začaly jí (taky) pomáhat, tak se to pro mě stalo nudným a nezáživným.

Jsem sám sobě za idiota, ale...ačkoliv jsem to nepochopil, mělo to sílu a kouzlo. Velice rád bych se v tom zorientoval, mám ovšem zvláštní tušení, že by na tom nic nezměnila ani druhá projekce. Neříkám, že by v takovém případě musela být chyba u mě/ ve mně. Hodnocení bych přesto ponechal, lahodilo mi, do čeho ty jinotaje zabalili.

Béčková záležitost s céčkovou kamerou, prošpikovaná nesmysly typu americké hvězdy vezoucí svoji manželku a malého syna (!) z nočního rautu ve voze nižší střední třídy. Film s jedinou ambicí- vydělat nějaký ten dolar, což se jistě podařilo, po jiném přínosu ale nemá smysl pátrat.

Hodnoceno po 2. díle (odpad!!!). Totální. A vidím to tak, že bude ještě hůř./// Epizodou číslo 6 (Finále) by to snad mohlo skončit. Celá tahle nevtipná taškařice má jediného vítěze - firmu Oresi. I když... Sledovanost tomu padala doslova střemhlav, což vnímám velmi pozitivně - lidi prostě nejsou tak hloupí, aby si nechali servírovat každou sračku - byť je k mání de facto grátis a cesta k ní vede skrze dvě kliknutí myší. Joke, ze kterýho to žilo prakticky od začátku do konce - upečenej krysařík - mě osobně kdysi mnohem víc bavil v podobě třicetivteřinové Bobiky, finále s nepřekonatelnou surovinou (která prý ve skutečnosti nechutná příliš dobře, protože je výrazně nasládlá) lze zase tematicky připodobnit například k http://www.csfd.cz/film/88876-reznici/komentare/. Dánové mě pochopitelně pobavili mnohem víc, navíc před X lety, Žrouti mně osobně nedali vůbec nic, když nepočítám totální znechucení. Do Oresi nejdu.

Učebnice dějepisu řízlá pohádkou, to vše (takže vlastně téměř nic) v divadelním hávu. Takhle se to už přece nedělá... :( A když, tak to dopadá takhle- na pytel.

Asi jsem se na to těšil až moc. Pak jsem zbytečně kritickej. Triky se mi zdají být nedokonalý, děj ukecanej, vtipy otřepaný, postrádám moment překvapení a sám se sebou hraju hru "kde jsem to už viděl?" Ne, tohle nebyl Kick ass.

Býk mi silně připomínal Kachyňovu Krávu. S tím rozdílem, že Kráva se mi líbila mnohem víc. Byla pro mě přesvědčivější, uvěřitelnější, poctivější. Postavy v ní měly charaktery, Býk jim nasadil masky- zlý (soused voják), zaťatý (soused chlebodárce), naivní až bláhový (kněz)... Trest pro Helgeho byl drakonický, boj s vlastním svědomím byl vykreslen přesvědčivě, čekal bych ale dramatičtější závěr. Helgeho pochopení a odpuštění přišlo na můj vkus příliš rychle. Ale dobře tomu tak. Natrápil se dost i tak a já spolu s ním. Heppáč byl téměř nutností.