Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Akční
  • Dokumentární

Recenze (3 574)

plakát

Neuvěřitelná (2019) (seriál) 

Má to přes 80 procent (přesně 82) a já tomu dám jen 3 pecky, což může být v mém světě a systému hodnocení maximálně 64%. A tolik to u mě asi i je, protože 4 hvězdy tomu prostě nedám. Zprotivilo se mi to tím nadutým finále, kdy se jeden a půl dílu poplácávali po zádech za to, jak byly (holky) dobrý. Jiná holka byla na můj vkus pro změnu nepřiměřeně ostrá na pochybovačnýho detektiva Parkera, když ho přišla na služebnu zjebat jak malýho Jardu a vynutit si na něm omluvu, přestože se jí od něj už předtím dočkala. Ale to je prkotina- narozdíl od pocitu, že této trestné činnosti by ve zločinem zamořené Americe těžko věnovaly policejní složky takové úsilí. Zaujala mě ještě jedna věc, a sice policejní vybavení a pracoviště á la Apple Inc. A v kontrastu k tomu advokát, kterej dostane na starosti ex offo obhajobu v den, kdy má u soudu další 4 případy a s tímhle novým tam ten den musí hned pětkrát. Přijde mi do očí bijící ten nepoměr mezi podmínkami pro práci u americké policie a u amerických soudů. Ale to je jedno. Seriál to není špatnej, ale za týden si na něj nevzpomenu.

plakát

Svingery (2018) 

Režisér Andrejs Ekis natočil Swingery minimálně v šesti jazykových mutacích a tahle ukrajinská by měla být třetí v pořadí. Trénink prý dělá mistry, což v tomhle případě tak úplně neplatí- o mistrovské dílo se rozhodně nejedná. Místy je to ale vážně vtipný a Dasha Astafieva je tak vzhledná, že by zastínila snad i Monicu Bellucci. A na tuhle kartu tenhle film vsadil a řádně vytěžil nejen krásu její tváře. V mém hodnocení to hraje nemalou roli, ale co si budeme povídat, i tohle jsou kvality určitého typu filmů.

plakát

Nikdo mě nemůže soudit (1966) 

Mile ztřeštěný film vyšperkovaný písněmi Cateriny Caselli. Těžko říct, jestli se dostaly do filmu, protože to byly hity, nebo se z nich staly hity, protože se objevily ve filmu. Každopádně se podle jejích dvou písniček jmenují filmy hned 2. Vedle Nikdo mě nemůže soudit je to ještě Perdono. Oba byly natočeny ve stejném roce.

plakát

Dvě strany propasti (2023) (seriál) 

Moc dobře natočenej krimi/ psychothriller s mimořádně děsivým hlavním padouchem. Jeho osobnostní proměna byla jedinou věcí, která mi lehce kazila jinak výborný dojem ze seriálu jako celku. Jsem trochu skeptik ohledně toho, zda je na sobě někdo schopen tak moc zapracovat (nemluvím jen o redukci váhy, ale hlavně o řečových a komunikačních dovednostech). Jinak tomu ale nemám co vytknout, udělali to výborně. A wuppertalská nadzemka se tím seriálem vinula někdy jako had dokreslující tísnivou atmosféru příběhu, jindy jako šperk poukazující na jeho kvality.

plakát

Řekni to psem (2022) 

…a já si myslím, že se to Robertu Sedláčkovi a paní Obermannové moc povedlo. I když to má pro mě osobně nepochopitelných 49 procent. Ale jestliže se na Netflixu v jeden den objeví dva zdánlivě identický, protože málem přes kopírák stejně obsazený filmy, a sice Za vším hledej ženu a Řekni to psem, tak já tvrdím, že je to ve výsledku o parník ve prospěch filmu, kde se lidi chovají jako lidi, kde se k sobě navzájem chovají jako lidi, a kde se to jako bonus navíc hemží pejsky, protože ti jsou neodmyslitelnou součástí našich životů a přitom jsou v české kultuře až na pár většinou ne příliš zdařilých výjimek celkem opomíjení. Tohle je milý film, vůbec mi nevadil a bavil mě charakter, který vtiskli postavě ztvárněné Berenikou Kohoutovou. Obešel bych se bez scén s kopulujícími pejsky, snažil bych se, aby postava Veroniky Žilkové nebyla tolik Veronikou Žilkovou, ale jinak mi to přišlo vážně hezký a podařený.

plakát

Za vším hledej ženu (2022) odpad!

…a já říkám: Za vším hledej prachy. Končím přesně po sedmi minutách a třiceti vteřinách. Za tu dobu jsem si zapamatoval Smart Wings, Apaver, Marshall a teď naposledy se mi Bětka v hraným celovečeráku (!) snažila prodat nějakou elektronickou cigaretu (aktivní PP á la Horst Fuchs). Předpokládám, že už doživotně neodolatelnej Mára bude prznit Haničku, takže o hlavní dějové lince je rozhodnuto a to cigáro nechci. Takže zdar.

plakát

Miluj mě zítra (2005) odpad!

Nemůžu si pomoct, ale tohle je pro mě neakceptovatelná shitka. Je mi z toho blbě na duchu i od žaludku. Aby to bylo tak okatě podbízivý, aniž by to ale dokázalo vyvolat příjemné pocity, to je svým způsobem taky umění- a já za něj do Norska posílám z vděčnosti fakáče. P.S.: Už se nedozvím, jak by tento film fungoval sám o sobě, pustil jsem si ho, abych zkompletoval celou trilogii a vadí mi, že s námi hrají hru bez pravidel. Oba ti chlapi na tom byli v prvním díle psychicky tak špatně, že se neobešli bez ústavní péče. Tady jsou zdraví/nemocní podle toho, co se zrovna hodí pro příběh. (Kterej je navíc imbecilní.) Cítím z toho děsnou faleš a vadí mi to. A takhle je to tady se vším. Je potřeba rozněžnit diváka? Tak proč by kámoš, kterej dělá v sámošce ve výkupu lahví, kámošovi neuklidil, nevymaloval a nevybavil novým nábytkem celej kvartýr…? V jakým žánru se to pohybujeme? Elling ve druhým díle tahal maminku za nos a mně se zdá, že ten nos byl ve skutečnosti můj. Ale to jste se spletli, ode mě by za to jednu koupil.

plakát

Maminčin Elling (2003) 

Chápu, že fanoušci prvního Ellinga vnímají tento film jako svatokrádež. Já jsem si z něj na prdel nesednul, takže mě tahle jeho laciněji, televizně působící verze neranila. Jen jsem si na ní rozhodně nepošmáknul. Jednak je to asi jeden z nejhorších cestopisů ever a k návštěvě Mallorcy to rozhodně nenabádá, druhak ztratil Elling pel jemného, citlivého, plachého člověka, kterýžto charakter mu v prvním díle této trilogie přinášel divácké sympatie. Třetího dílu už se vysloveně děsím, ale ještě tu torturu podstoupím, když už jsem se na to dal.

plakát

Elling (2001) 

Milej film o mile neškodných, malých lidech, kteří mají papíry na hlavu. Jeden by mohl z počátku trpět vyhrocenou formou sociální fóbie, druhého přivedla do ústavní péče jeho nezvladatelná sexualita a sebepoškozování a v průběhu filmu nám, jak už to tak ve filmech bývá, dokážou, že při troše trpělivosti mohou zapadnout do společnosti stejně jako kdokoliv z nás. Trochu hodně obvyklý a předvídatelný klišé, ale bere to na sebe celkem příjemnou podobu. Přesto - Forrest Gump:Elling - za mě 3:0 pro Forresta. Kdyby Elling nedorazil, nic by se mi nestalo. Kdyby nedorazil Forrest, můj dosavadní život by nebyl kompletní. Asi tak to mám s tímhle jeho evropským následovníkem.

plakát

Záletníci ze Saint-Tropez (1983) 

Soft porno dost možná s moc hezkejma holkama, ale byly tak kostičkovaný, že tak hezký vůbec bejt nemusely. Čtyřikrát jsem restartoval modem, než jsem pochopil, že to není o signálu, ale o kvalitě filmu. Nebejt to tak starý, myslel bych si, že to bylo určený jen ke sledování na mobilu.