Omnibus

„SPOILER! Žháři odpustil, pokřtil ho... a utopil!“ Amen. Kdepak edukativní pořad o norském rasismu a nemytých, hloupých Sámech s mongoloidními obličeji. Humorný casting to otočil. Pro sámskou holčičku vybrali čistokrevný nordický typ, výstavní kousek z Lebensbornu, zatímco křesťanský pastor byl hrozná držka, očividně kříženec soba a lední medvědice. Sveřepý kazatel nyní ve zmrzlé norské prdeli zkoumá, zda mu náboženská pšenka pokvete i za polárním kruhem. Jojo, vykropit půl černé Afriky, to svede i blbec, ale postavit na sámských kostech kostel na víc než jedno použití, to už chce fištrón. A do toho španělský covid, stádo (i pochybnostmi) nakažených oveček, na schodech nahatý a chlupatý Oskar věštící temné zítřky a slepá, na blatech zprzněná Agáta se v pokojíčku vznáší jako nějaká vzducholoď. Docela peklo. OKÉNKO ZPOVĚDNICE [][] Co je to zázrak? A) Když Bůh dá ďáblovi za pravdu. B) Když ve sklepě kostřičky sámských nemluvňat začnou mluvit. C) Když se ve zpovědním prostěradle, oddělujícím pastora od hříšnice, příhodně objeví otvor o průměru 4 cm. D) Když Suzanne otěhotní, přestože manžel přes ni už 6 let žádné prostěradlo s dírou nepřehodil. [][] Sex, incest a bohabojný zmrd, to zní dobře, ale ne v nezáživném a pustém filmu. Jen kříže hrobů a elektrické stožáry trčí z kamenité půdy, toť vše. Dvakrát otčenáš postačí. Třetí odříkám za křesťanskou poslední večeři a za nečekaný western s paroháčem.

„Do ucha mu múza šeptá, hrůzou smrtelnou ho deptá.“ Profesor nebohý, po poháru lásky zakázané toužící, na vějičku studentky krásné a žádostivé se chytil a teď z toho „I promise, forever!“ nevyjde a nevyjde. Kol něj se múzy ovíjí všelijaké, nejvíce však mrška mrňavá, tajnosnubná, zlopověstně šeptavá, a srdce jeho i mé na poplach bije. Úprkem i přerývavě, jak chtíč divoký ho pohání i strach smrtelný ho svírá. Vždyť city ony tak blízko sebe na háku ostrém v komoře života visí. MÚZICKÉ OKÉNKO: [][] Verše nejsnáze ožívají, psány jsou-li: ¶¿ Brkem havraním, v inkoustu černém máčeným. ¶¿ Krví horkou, na papír i do vany čůrkem stékající. ¶¿ Drápem ženiným, do srdce mužského zarytým a básníkem odtud bolestně vytrženým. ¶¿ Krůpějemi rosy chladné, za úsvitu po tváři mrtvolně bledé k ústům stékající. [][] Jak asi múza Skrytá, v magickém bílém kruhu polapená, k zemi znehybněna klesá? A do jaké pozice kočičí se tam skrčí? Bolestně, na všechny čtyři. Hvězdu pátou sebekanibalka pozřela, prsty své k tomu přikusujíce. Ta, jež scenáristou tak hanebně zanedbána byla. Škoda.

„Šelma v péči, scénář v křeči. Svendsen vrčí, divák chrčí.“ Čelit latentní lykantropii důslednou výchovou je složité, navíc za citově chladným polárním kruhem a s Barnevernetem za zadkem. Otec filmu Stig Svendsen už ví. Copak bez financí, ale hlavně bez invence a pohříchu i bez znalostí filmových klasik, od zlověstně vrčícího Nicholsona až po hroznou tlamu Benicia del Toro. Bez toho se režisérovi na měsíc vyje blbě a mně žádná husina nenaskočí. ZÁHADNÉ OKÉNKO: [][] Kdo nebo co zabíjí v lese? A co zabilo film? A) Finální půlhodinová scéna pobíhání a vrčení osrstěné puberťačky. Všeho moc škodí. B) Animální mysteriózno a tajemství nahrazeno dokumentem o tom, jak špatně v norské ZOO krmí vlky. C) Anorekticky vychrtlá vlkodlačice, vypelichaná a s lezoucímí žebry? Ta nebudila hrůzu, ale spíš lítost, což je u hororu docela tristní. [][] Njn, vychovávat se má dřív než v pubertě. Hned při prvním vzteklém ňafnutí na maminku a seknutí drápkem vyprášit vlčeti kožich a je klid. Ovšem náboj s lesklou kulkou, postavený na nočním stolku před fotkou v rámečku, to byla moc hezká, romantická i cynická tečka. Díky té zvedám pysk na své tlamě a obnažuji dva vlčí zuby, jinak by to byl jen jeden.

„Turistický ruch, otravuje vzduch.“ Nešťastné město, 75 tisíc zpovykaných turistů denně! Hrozný ruch i puch. „Do Benátek nechci, smrdí tam kanály“, kdysi rezolutně odmítla manželka. Smrděli jsme tedy doma a to nám zachránilo krk (i peněženku). Bohužel, můj oblíbený šílený režisér tentokrát zklamal a svůj pokus o ekologicko sociální horor připravil nejen o hlavu, ale i o patu a utopil ho v laguně průměrnosti. Ach jo. Já naivka se těšil, že šelma Iglesia vyloví ze smrdutých kanálů opět nějakou tu šik čarodějnici ze Zugarramurdi a nechá ji v baru zahrát na smutnou trumpetu... a ono nic. FINESTRA RIGOLETTO: [][] Benátská policie varuje: // Neplivejte do kanálů a neházejte tam mobily! // Ztratíte-li se v uličkách, neztrácejte hned hlavu. // Nezdrhejte z barů bez placení! Benátčané nejsou Moraváci, kteří turisty tahají do sklípků a tam je opíjejí zadarmo. // Když si z vaší mrtvé kamarádky čtverák Rigoletto udělá (ne)živou marionettu, foťte! Jedná se totiž o jedinou zábavnou scénu ve filmu. // Při veřejné vraždě tleskejte s davem a volejte: „Bravo, grande spettacolo!“, ať má vrah Iglesia radost, že si nezabil film zbytečně. [][] Jo jo. Kanály smrděly, demonstranti hulákali, turisti jako ovce nabíhali šaškovi na nůž a policajti jen krčili rameny. Já taky. Jen třikrát zahoukala obří výletní loď.

„Kdo to přežil, nakonec? Udivený Japonec.“ Tajemství japonské dlouhověkosti odhaleno! Zdravý životní styl i strava, klidná mysl a za třetí (a to hlavně), vyhýbat se castingům pro Kitanovy filmy! V nich totiž koupí kulku mezi oči leckdo. Nejen gangsteři, policajti a většina komparzistů, ale i na chodníku postávající Kitanova fanynka, která si na natáčení jen přišla pro autogram, chudinka. A to se prý ta scéna rvačky mezi Kiyohiro a Azumou točila mnohokrát, než byl pan učitel z Battle Royale konečně spokojený. R.I.P. patnáct náhodných kolemjdoucích. KRIMI OKÉNKO: [][] Specifika práce kriminalisty pod Fudžijamou. A) Šéf chodí krokem kachny a mlátí podezřelé na potkání, ovšem flegmaticky. I na WC,  při fackování dealera, drží tzv. poker facek. B) Elév kmitá a musí se horlivě uklánět, imrvére. Uklání se dokonce i při běhu k autu, kde čeká šéf. C) Pro detektivy i pro zabijáky je jejich práce současně i koníčkem. Závidím. D) Šikovnost při rvačkách. Plechové skříňky i celá šatna vymalována krví, ale bílá košile bez poskvrnky. Dtto Kiyohirův bílý svetr při párání chlapa nožem v docích. E) Empatie. Rána z milosti coby projev lásky. [][] Zaujala i záhadná, momentálně zaostalá sestra, při hromadném znásilňování podobně „odpojená“ jako architektova dcera Carol (Robin Sherwood) v Death Wish II. Čtyři rány bejsbolkou, do Kitanovy hlavy. A zhasněte někdo v tom skladišti...

„Zacáloval nájem, vzbudil její zájem.“ Málo platné, Amerika je úžasná země. Z ropných vrtů tryská pracovitým miliardářům černé zlato, mámino zlato se povaluje na JIPce a na nemocničním stolku se povaluje slabomyslný scénář o tom, jak zlato a peníze kazí charakter. A nyní čas na slzu. Emo holčička s leukemií vede dospělácké a tak uvědomělé řeči, jako by její dědeček byl Gándhí, babička Matka Tereza, jeden strejda Nietzsche a druhý Sigmund Freud. Zdatně jí sekunduje velmi zpovykaný miliardářský synáček, který si v životě sáhl na práci pouze když uchopil vidle, aby s nimi rozhazoval rodinné miliony. Rozmazlený spratek má samozřejmě srdce ze zlata (to mívají) a těch pár krůčků od výstavního zmrda k Mirkovi Dušínovi zvládne lehkým baletním krokem za zvuků mýdlové opery. KVÍZOVÉ OKÉNKO: [][] Co udělá polepšený kapitalista Omnibus se svou další vydělanou miliardou? A) Daruji tu miliardu postižené holčičce Grétě, na ekologii. B) Postavím nemocnici, pro všechny pacienty z ČSFD diskuze Volná. C) Daruji všechno Pomovi, na rozvoj databáze. D) Cha! Nikomu nedám ani floka! Nechám si to vyplatit v mincích a budu v nich plavat jako strýček Skrblík. [][] Správná odpověď je... 74% Tolik procent ČSFD uživatelů si libuje u citového vydírání, ždímání sentimentu a vykalkulovaného kýče, a příjemně si lechtají mozkové závity představou svého vlastního úžasného polepšování, s dvěma miliardami dolarů v kapse :-).

„Kdo chválí Volhy bídu, je zrádce a nepřítel lidu!“ Z projevu na XVII. sjezdu KSČ: „Bohužel, soudruzi, naše politbyro i oddělení cenzury zaspalo a na ČSFD se vyrojilo mnoho ztroskotanců a samozvanců, dehonestujících krásnou dobu normalizace i budování socialismu našimi dělníky, rolníky a pracující inteligencí. Nejen mandelinku bramborovou nám zde vysadili zlí imperialisti, ale i další škodnou, například jakéhosi Pachla. Jeho dekandentní, depresivní a vulgární (!) seriál Volha na ČSFD v rudých číslech?! Soudruh Stalin se musí obracet v hrobě! A soudruh Lenin vedle něj! Pardon. V mauzoleu. Se obracet.“ OKÉNKO StB SVODKY: [][] Co o seriálu říkají lidi v hospodě? // Domovní důvěrnice v důchodu: „Volha je šit. To dnes to stojí za pendrek, zlatý časy, kdy vládl pendrek!“ // Soudružka Chudobka: „Jděte s tím do háje! Je to štvavý seriál a měli by ho zakázat!“ // Standa Pekárek: „Hádek je borec, vole, trefil mě přesně. To je na lva. Rejžo, třesu!“ [][] Povídej byly pohádky z mechu a kapradí, učesané a optimistické. Volha jede blátem. A mně je úzko. Z množství sviní a prospěchářů, kteří jen převlékli kabáty, ale i z pamětníků, kteří tenkrát „pouze“ drželi hubu a krok, ale dnes neunesli tíhu svobody a zodpovědnosti sami za sebe, zamačkávají nostalgickou slzu a tvrdí: „Tenkrát bylo líp.“. Nebylo. Zadrátované hranice, závadné knížky, zakázané písničky, svině estébáci, mravní bahno, schůzování, udávání... a slušní lidé se svědomím ve vězení. Pane Pachl, palec nahoru za veselé připomenutí smutné a temné doby.

„Cinkání, cinkání, komunisty vyhání (...?)“ A kampak se všichni ti soudruzi poděli, to jako pomřeli? Nebo emigrovali do KLDR? Kdepak, milé děti, Kim je nechtěl, prý má svých dost. Škoda. Je to potvrzeno, Standa nečte. Vůbec. Tedy ani můj komentář k epizodě Huliza, kde vizionářsky varuju před švejkováním v kachlíkárně. Dále zjistíme, jak velké oči má rejža Pachl, když se pokouší do posledního, výchovného dílu narvat úplně všechno, včetně divné Vídně s ruským stánkařem se svědomím, co by se rozdal (серьезно?), divně podané revoluce a echt divného Lanďáka (ach jo). Je čas na REVOLUČNÍ OKÉNKO: [][] Co nám přinesly světlé zítřky: // Boží mlýny (jak komu). // Standu v „telefonním seznamu“. Upřímně nechápe, proč se kolegům nelíbí jeho krycí jméno „Volha“. // Otázky. Kolik z lidí cinkajících klíči dnes volí spolupracovníka StB Babiše? A co Standa, už mu někdo vysvětlil, k čemu jsou volební urny a kam patří ta s mámou? // NOVou televizi aneb vemena na všech programech. No řekněte, kdo tohle má? [][] A čím jiným zakončit retro seriál, než heslem. Ještě na konci osmdesátých let, vyvedeno 2m písmeny z překližky, viselo na budově štábu našeho pluku v Opavě: „KOMUNISMUS = MOC DĚLNICKÉ TŘÍDĚ + ELEKTRIFIKACE ZEMĚ!“

„Z umělců si příklad vzali, Antichartu podepsali.“ Slovy Standy: „Když to podepsal i Goťák, tak to asi úplná blbost nebude, ne?“ Za železnou oponou už se úplně setmělo. Svědomí se ocitá ve slepé uličce a otáčí knoflíky sporáku, leč rozkopanost Prahy přeruší dodávku plynu. Je třeba (nějak) žít dál. Režisérka Válová pohladí Kunderu a potěší produkčního Horáčka, on ji už méně. Neb malé ústupky vedou k větším kompromisům a jednoho krásného normalizačního dne až k přihlášce do strany. Amorální vošoust bez svědomí Standa, coby vychechtaný spolupracovník StB, dál žoviálně glosuje společenské dění. PROSPĚCHÁŘSKÉ OKÉNKO: [][] Co jsem si domů odnesl já? A) Klapzubovu jedenáctku, jedinou Standovu knížku (i já ji na základce četl). B) Tajemství plození. „Za každý dítě pár táců. A všichni šoustaj jak zběsilí, aby ty prachy z Husáka dostali.“ C) Náklaďák papírů s  Antichartou „rozhořčeného národa“. [][] A už je to tady! Příslušníci VB se hemží, příjíždějí antony. Musím ukrýt ty archy s podpisy Charty 77. Všech pět.

„Ve srubu nad krbem trofejí řada, vyhubit samice enzym si žádá.“ Potvrzeno. Ženy jsou hadí plemeno a je třeba je lovit, hubit a vyhubit, do poslední samice! Přesně tohle šrotuje v hlavě chlapům při epidemii. Slušně vybzučená a defoliantem z talířů postříkaná epizoda o vyhubení lidstva, horor i výchovné ekologické scifi, s vysmátým loveckým happyendem „Macho Lead the Way!“ Environmentální ZVĚDAVÉ OKÉNKO: [][] Co myslíte? A) Vyhynou dříve tučňáci nebo vědci? Ti, kteří otevírají Pandoře skříňku a hrabou se jí v genech, hrajíc si tak na Boha? B) Co by říkal emzoenzym dnes, v roce 2023? „Těm modrákům se snadno řekne: „Infikuj samce!“, ale jak poznám, na koho skočit? Pohlaví je prý už 75.“ C) Jaké mouchy [sic!] má nápad pro záchranu lidstva vykastrovat všechny chlapy na planetě? A co na to doktorka Tekla? [][] Matka příroda volí C). Na lidské screw fly pošle éterické modré mičuriny, ti už se škodlivým hmyzem zatočí. Čtyři cisterny defoliantu objednávám.