kareen

Ano, je to tak...když je dnes nouze o opravdu kvalitní konverzační romantické komedie, musí se člověk zkrátka obrátit do minulosti. Tam už je nabídka o dost pestřejší a najdeme tam takové zábavné kousky, jakým je třeba právě tento snímek, natočený podle francouzské divadelní hry Pierre Barilleta, nabízející vynikající dialogy a skvělé herecké výkony takových hvězd, jako jsou Ingrid Bergman, roztomilá Goldie Hawn a nebo Walter Matthau. Zápletka samotná je pak postavená na klasické lži, na kterou se postupně nabalují další a do hry vstupují postavy s falešnou identitou, aby se nakonec vše vysvětlilo a všichni zúčastnění skončili s tím pravým nebo pravou svého srdce. Jo, takové filmy já tedy rozhodně můžu.

Hodně uživatelů si tu stěžuje na vědecké a fyzikální nelogičnosti dvou fiktivních světů tohoto snímku, což je podle mě dáno špatnou charakteristikou v popisu žánru. Paralelní světy totiž rozhodně nejsou scifi, ale naprosto ukázkovou fantasy pohádkou. A tak zatím co postavy jsou tu klasicky černobíle rozděleny na hodné a zlé a pohádkově jednoduchý příběh zcela přirozeně končí happy endem, vyobrazení dolního i horního světa si člověk opravdu užije jen když nebude zbytečně přemýšlet nad jejich zákonitostmi a přijme je tak jak jsou. Romantická linka filmu funguje tak na půl, některé scény ( jako když se Adam a Eva vznášejí v prostoru mezi oběma světy) mě dostaly svou poetikou, jiné mě nechaly úplně chladnou. Co mě zklamalo nejvíc byl konec, který byl velmi uspěchaný, jak se tvůrci snažili nacpat do závěrečných minut co nejvíc vysvětlivek a děje. Přesto, přes všechny výhrady má film i přes banální scénář několik zajímavých nápadů a opravdu nádhernou vizuální stránku, pro kterou se vyplatí se na něj podívat.

Máte chuť na dobrou konverzační komedii? Žádný problém dialogy jsou v tomto filmu velmi vtipné. Nebo raději lovestory? Audrey Hepburn a Cary Grant jsou spolu náramně roztomilí a pořádně to mezi nimi jiskří. A nebo raději kriminálku? Jistě je tu a pořádně napínavá, kde nikdy nevíte, kdo je ten hodný a kdo to jen předstírá. Akční scény? Černý humor? Překvapivé konce? Paříž? Upřednostňujete dobré herecké výkony? Tak to se vám Šaráda mísící v sobě bravurně několik žánrových stylů, aniž by to narušilo celkový konzistentní tvar celého snímku, bude jistě líbit. Alespoň já se nenudila ani minutu a když už se mi třeba zdálo, že je té romantiky akorát dost, přihodili scénáristé vždy nějakou tu mrtvolu nebo temnější dramaticky vypjatou scénu. Rozhodně doporučuji.

Naprosto objektivně uznávám, že tohle není žádný originální majstrštyk, ale pro jednou jsem se zase nechala ovlivnit svými sympatiemi k hercům ( i když takový Dylan Moran je tu dost trestuhodně nevyužitý ), krásnou skotskou krajinou a mým oblíbeným britským humorem. Hádky hlavní dvojice jsou zábavné a vtipné, navíc Tennantův skotský akcent mě baví jako vždy. Horší už je to se scénářem, který nepůsobí zrovna sevřeným dojmem a taky chápu, že pro některé lidi zvyklé hlavně na hollywoodskou produkci může být film trochu nudný a málo atraktivní, ale já mám malé komorní britské snímky v oblibě, takže si tuto romantickou komedii pustím zas někdy klidně znovu.

Konečně jeden ročník, kde bylo alespoň nějaké napětí. Hudební čísla fajn, moderátor Seth MacFarlane je velký sympaťák a Argu jsem ten nejlepší film přála, takže u mě velká spokojenost. A nejlepší děkovačky měli bez debaty Tarantino a Affleck...

Velmi zábavná britsko-americká komedie, ve které hlavní role hrají záškodnické plány, falešné identity, jedna důležitá prezentace, bláznivá němka a těhotná manželka mi spolehlivě polechtala bránici v množství větším než malém, na čemž má hlavní zásluhu nejen můj oblíbený Alan Rickman, který svého podrazáka vybavil svým obvyklým povýšeným ironickým výrazem, ale především Mike Binder, který se kromě hlavní role zprvu naivního američana ujal také režie tohoto oddechového snímku.

Což o to hororová atmosféra je parádní, to je ovšem tak z devadesáti procent zásluhou pěkně strašidelné hudby. Avšak bubáci samotní už tak hroziví nejsou, na druhou stranu jsem to sledovala hezky ve dne, v noci bych to možná brala jinak. Příběh sice není nijak objevný, ale to u hororu tolik nevadí, víc mě iritovaly v některých momentech hysterické výstupy hlavního hrdiny, to jak se s manželkou navzájem překřikovali mi občas lezlo pěkně na nervy. No, ale abych byla spravedlivá, když to srovnám s ostatními americkými horory poslední doby, je to pořád slušný nadprůměr.

Krásná mozaika tří propletených příběhů o mateřství, lásce, promarněných příležitostech a nových začátcích plyne velmi přirozeně , nijak se nesnaží příliš tlačit na city diváka a přesto dojímá. Postavy občas nepůsobí nijak sympaticky, zvlášt' Elizabeth byla někdy na zabití, ale právě proto byly ona i její matka tak uvěřitelné, nešt'astní nebo citově strádající lidé se ve skutečném životě také nechovají zrovna příjemně. O to víc mě potěšila jejich postupná přeměna k lepšímu. Co mě ale dostalo nejvíc byly naprosto brilantní herecké výkony všech zůčastněných v čele s Naomi Watts a hlavně Annette Bening, která mi po delší době připoměla jak skvělá herečka vlastně je. A bylo příjemné vidět Samuela L. Jacksona také v nějaké vážné roli. Když k tomu připočtu ještě výbornou hudbu je filmový zážitek dokonalý.

Víte, že Sherlock Holmes byl jen najatým hercem, majícím věčné problémy s alkoholem, zatím co hlavním geniálním mozkem v pozadí všech vyřešených případů byl dr. Watson? Alespoň je tomu tak v britské krimi komedii, jejíž hlavní předností jsou bezesporu Michael Caine a Ben Kingsley v rolích slavné dvojice. Na jedno shlédnutí celkem slušné, ale nic ohromujícího.

Originální scénář, který si pohrává se zajímavou myšlenkou, jaké by to bylo, kdyby jeden člověk mohl ovládat jiného milovaného člověka. Jako hlavní hrdina spisovatel, který nemá moc zkušeností se vztahy o kterých by mohl psát, hlavně proto, že si své partnerky ve své bohaté představivosti idealizuje, zatím co sobecky přehlíží jejich skutečný charakter a potřeby. Jednu noc se mu zdá sen o skvělé dívce jménem Ruby, do které se platonicky zamiluje a začne o ni psát knihu. Jenže z ničeho nic se mu ta dívka zjeví v domě a zdá se, že je skutečná...Pro mě je to jeden z těch filmů, který mě na začátku příliš nezaujme, takže od něj moc nečekám, ale tím víc mě pak překvapí a dostane silnou druhou polovinou. Zoe Kazan a Paul Dano se k sobě výborně hodí, navíc opravdu dobře hrají a poslední scéna filmu byla moc hezká. Malá Miss Sunshine se mi sice líbila o něco více, ale i tak je Ruby Sparks moc příjemným přírůstkem do žánru nezávislých romantických komedií.