Zany

Scény z nemocničního pokoje nemohly být natočeny v nemocnici, v žádné z budov nemůže být takový výhled na centrum Hradce Králové. Zřejmě byly natočeny v ateliéru a do oken byly naklíčovány záběry natočené z budovy Studijní a vědecké knihovny.

Přestože se svatba koná až po schůzi JZD, nevěsta má na schůzi na prsteníku snubní prstýnek.

V písni „Nestůj a pojď“ byl původně verš: „My jsme ti tři jak se patří, výkvět a smetánka.“ Na zásah ústředního dramaturga Ludvíka Tomana musel být text změněn na: „My jsme ti tři jak se patří, nápadů studánka,“ protože v socialismu prý „žádný výkvět a smetánka není“. Upravenou verzi však slyšíme jen během úvodních titulků z úst Václava Neckáře. Když píseň zpívají dětští představitelé ve filmu, slyšíme původní zakázaný verš. Cenzorům tedy tato pasáž unikla.

Z filmu byla cenzurou dodatečně vystřižena scéna, kde kořenářka radí Miloši Kopeckému: „Rozemnete si trochu černobýlu, to vás ochrání.“ V době promítání v kinech totiž došlo k jaderné katastrofě v Černobylu, takže všechny kopie z kin byly svezeny a inkriminované záběry vystřiženy.

Jean-Paul Belmondo s režisérem Verneuillem obdivovali automobilovou honičku v liduprázdných uličkách San Francisca z filmu Bullittův případ (1968). Při filmování Kořisti se rozhodli jít ještě dál a natáčeli honičku za běžného provozu v Athénách, aniž by kohokoli evakuovali.

Pokleknutí Šmída (Milan Riehs) před pamětní deskou téměř přesně kopíruje známé gesto kancléře Brandta, který roku 1970 při návštěvě Varšavy během pietního aktu zcela nečekaně a pravděpodobně spontánně poklekl před pomníkem obětí povstání ve varšavském ghettu. Toto gesto získalo po celém světě velký ohlas. To, že jej ve filmu zopakoval Šmíd jakožto negativní postava mělo zřejmě ve filmu natočeném za normalizace dehonestovat skutek kancléře Brandta.

Koproducentem měla být původně Česká televize, po dokončení filmu však od dohody odstoupila (podle režiséra Herze kvůli tomu, že odmítl scénář napsaný Ivanem Hubačem). Producenti obratem uzavřeli smlouvu s TV Nova.

Producent nechtěl obsadit Bena Beckera (Sturmbannführer Kurt Koslowski) kvůli jeho provokativnímu životu a průšvihům s alkoholem, drogami či předstíraným incestním vztahem se sestrou. Režisér Herz si jej však prosadil a pochvaloval si vzornou spolupráci.

Režisér Juraj Herz se při natáčení sblížil s Martinou Hudečkovou (Marie Brychtová).

Při natáčení ve zdevastovaných lázních v Liberci spadl Jacek Borkowski (Michal Forman) do nezakryté šachty, přivodil si několikanásobné zlomeniny a natáčení muselo být na několik týdnů přerušeno.

Natáčelo se převážně v pasáži Lucerna, dále ve starých zdevastovaných lázních v Liberci. Ty jsou dnes rekonstruovány a je v nich galerie.

Małgorzata Kożuchowska (Betty) po slibných kamerových zkouškách roli nejprve odmítla kvůli svlečeným scénám, které nechtěla hrát kvůli své katolické výchově. Přesvědčil ji Jacek Borkowski (Michal Forman), který se před ní v šatně svlékl do naha se slovy: "Jsme herci a prodáváme se. Když je potřeba obličej, prodáme obličej. Když je potřeba tělo, prodáme tělo".

Za poskytnutí dokumentárních materiálů požadovala britská strana 300 liber, které česká produkce neměla. Částku nabídli mezi sebou vybrat bývalí západní letci, kteří se kolem natáčení pohybovali. Nakonec se podařilo materiály z Anglie získat výměnou za kopii hotového filmu.

Případ režiséra Holuba z květnové revoluce zmiňovaný v ději byl inspirován skutečným osudem režiséra Svitáka, který byl 10. 5. 1945 lynčován davem a nakonec zastřelen sovětským vojákem pro údajnou kolaboraci.