JamesVsalix

Za mě tedy jedno velké "MEH"...Tak bezvýrazný blockbuster jsem dlouho neviděl. Chybí tomu jiskra, nápad a příběh mě nedokázal patřičně vtáhnout. Film sice nabídl pár výraznějších momentů, kde tvůrci nostalgicky pomrkávali na fanoušky původní (i prequelové) trilogie, ale jinak je to jen šedá a ničím nezajímavá nuda. A závěrečná konfrontace se záporákem (který v tom filmu prostě tak nějak byl, ale v podstatě nic neudělal) byla tak příšerně napsaná, až se mi z toho chtělo brečet. Tolik zvratů za jednu minutu (a ještě k tomu tak okatých a předvídatelných) by si nedovolila ani Hra o trůny. Alden Ehrenreich mi v roli Hana Sola nevadil...ale prostě to není Harrison Ford...prostě není. Chewie je stále stejný Chewie a ostatní postavy nestojí ani za zmínku. Řemeslně statická a narychlo splácaná nuda.

Nadupaná jízda až do konce...jestli existuje nějaká filmová série, která nešla po několika pokračování do kytek, tak je to především Mission Impossible. Fallout má být něco jako bondovský Skyfall, ale já to vidím víc jako Spectre. A přesně takto mělo Spectre vypadat...epické od začátku do konce, s luxusní akcí, která náramně využívá prostoru, který se jí nabízí (Paříž) a postav, které má k dispozici (Cruise je skalpel, Cavill je kladivo). Postavy jsou tlačeny do extrémů, stejně jako je tlačena do extrémů akce, ale vůbec mi to nevadilo, protože právě napínavé a nepředvídatelné honičky a mlátičky jsou základním stavebním kamenem celé série. Šestka navazuje na pětku a Ethan Hunt se musí vypořádat s NÁSLEDKY svého konání. Příběh trochu spletitější s tolika zvraty, že by to nestačilo ani na celou jednu sérii Hry o Trůny. Ale ta akce...BOŽE ta akce. A doufám, že tohle je opravdu konec, protože Mission Impossible musí skončit v nejlepším...a tohle je skutečně TO nejlepší ze série.

Asi poplavu proti proudu všech těch kritických pseudo-filozofů, kteří v každém sebetupějším blockbusteru hledají jádro Nolana, ale já si nový Jurský svět neskutečně užil. Možná protože jsem šel do kina s velmi nízkým očekáváním a mírnou skepsí. Proto mohu s klidným srdcem prohlásit, že moje očekávání byla vysoce překonána. Nechápejte mě špatně, on ten film je stále neskutečně slaboduchý a hloupoučký a jeho primárním úkolem je představit skvělé efekty a epické scény, ale tyhle aspekty jsou prostě to, co dělá trháky pro širší publikum to, čím jsou. Jde o to, se prostě v kině bavit, zadusit se sýrovo-slaninovým popkornem a uhnat si močový měchýř litrem Coca-coly. A druhý Jurský svět, který navazuje na veleúspěšný první Jurský svět (který je fajn), dokáže kromě té vůně popkornu nabídnout i něco víc. Sice můžeme namítnout, že Zánik říše nabízí tu samou dějovou linku, jako Spielbergův nepříliš povedený Ztracený svět, tedy přijet na ostrov za dinosaury, zdrhat před dinosaury, chytit nějaké dinosaury a pak je odvézt na pevninu, protože peníze, ale dokáže tento příběh dostat do správných koleji a to nejdůležitější, dokáže připravit půdu pro závěr trilogie, což je něco, co Spielberg neudělal (jak by ale mohl, předloha má jen dva díly, idiote). Takhle jsme dostali Jurský park 3, solidní béčko, které zabaví, ale do série noc nepřinese. Jurský svět ale perfektně staví svůj příběh a své filmy nádherně propojuje. Kromě toho dokáže zajímavěji uchopit své charaktery. Z Claire se stala ochránkyně dinosaurů a část příběhu staví právě na její motivaci tyto zubaté potvůrky zachránit před dalším vyhynutím (i přes to, že nám navrátivší se postava Iana Malcolma stále připomíná, že to není moc dobrý nápad). Postava Owena ve filmu prohlubuje svůj vztah s raptorem Blue, jehož vývoj a výstavba se mi taky celkem zamlouval. Kromě toho z Chrise Pratta valí plátna tolik testosteronu, že se z toho slečna sedící o místo vedle mě výrazně zapotila. Co se záporáka týče, tak jeho motivace jsou kýčovité až hanba, ale zase jeho charakter a prostředí mu dávají nějakou jiskru. Hlavní geneticky upravené potvůrka mě bavila víc, než Indominus Rex z jedničky a dokázala udělat závěr patřičně napínavý. Snímek ale nejvíce šperkuje jeho audiovizuál. Je to neskutečná pastva pro bulvy, CGI je dovedeno k dokonalosti, kamera zajišťuje krásné, někdy až poetické záběry (Brontosaurus na mole...jo, řval jsem jak želva) a velice mě potěšilo výrazné využití animatronických modelů zvířat. Jde vidět v každém záběru, že si s filmem dali práci a je podle mě odsuzován neprávem. Já osobně se moc těším, co dalšího nám režisér Bayona dál přinese, blockbuster mu zjevně sedl.

Neuvěřitelná pecka. Tento film se vyloupl úplně odnikud a v momentu, kdy začal sbírat zlaté glóby a nominace na zlatého plešouna, jsem si řekl, že to musím vidět. Nový počin Martina McDonagah divákovi servíruje pořádnou dávku emocí, proloženou vypointovaným černým humorem, který si nebere servítky. Dokonale napsaný scénář dává prostor postavám, jejich emocím a vývoji, a hercům dává možnost předvést to nejlepší, co v sobě mají. Francis McDormand je v roli zoufalé matky, která se neortodoxní metodou snaží dokopat místní benga k nalezení vraha její mrtvé dcery, naprosto dokonalá. Stejně tak Woody Harrelson jako šéf policie a Sam Rockwell coby nevyrovnaný agresivní "strážce zákona" se ve svých rolích našli. Snímek je horkým aspirantem na nejlepší film roku a určitě se z něj stane kultovka. Neskutečný příběh o síle tří billboardů, tří dopisů na rozloučenou měnící osud tří lidí je povinností pro každého milovníka filmu.

Marvel pokračuje v rozjetém byznysu a servíruje další superhrdinský snímek v rámci Marvel Cinematic Universe (MCU). Thor: Ragnarok uzavírá samostatnou trilogii asgardského hrdiny a uzavírá ji ve skutečně velkém stylu. Když v roce 2008 přišel do kin film Iron Man, který měl nastartovat nový superhdinský filmový vesmír, málokdo tomu dával příliš velké naděje. Nyní je rok 2017 a filmy z produkce Kevina Feigeho a jeho MCU jsou diváky i kritiky ohromně oceňované atrakce. Natáčení nových a nových snímků láká největší hollywoodskou smetánku, která si pro sebe chce uždibnout alespoň kousek tohoto dobrého dortu, jehož třešniščkou má být megalomanské rande-vouz všech avengerů ve snímcích Avengers: Infinity War a Avengers 4. Živnou půdu pro válku o Kameny nekonečna zatím připravuje poslední Thorův sólový film. Bůh hromu to tentokrát rozhodně nemá lehké. Trable s tatíkem Odinem, který zmizel, trable s nevlastním bráškou Lokim, který si hraje na krále Asgardu a trable se sexy brunetou s tváří Cate Blanchett, která si chce podrobit nejen Asgard, ale rovnou i celý vesmír (aby toho nebylo málo). Právě Hela, bohyně smrti je jedním z největších taháků filmu, hlavně z důvodu, že se jedná o vůbec první ženskou záporačku v MCU. O to zajímavější je, že ji ztvárňuje skvělá, oscarem oceněná herečka. Ovšem kromě nové herecké tváře se film může pochlubit i změnou režiséra. A dle mého názoru, povolat právě novozélandského režiséra Taiku Waititiho byla pro snímek výhra. Po shakespearovké jedničce a ničím nezajímavé dvojce konečně dostáváme to pravé ořechové. Nový Thor se totiž může pochubit úplně novým stylem. Ten se svojí atmosférou a pojetím hodně blíží ke Strážcům galaxie, ale v mých očích je i tím překonává. Waititi má svůj jediněčný režijní rukopis a díky tomu je film barvitý, přehledný a oku lahodící. Akční scény jsou natočeny dynamicky a jejich efektivitu umocňuje originální hudba, která divákovi přinese pocit, jakoby hrál starou devadesátkovou videohru. Když hlavní hrdina na vlastní pěst odráží vlny nepřátel a do toho hraje Immigrant Song od Led Zeppelin, nejeden divák bude na plátno hledět s přiblbým úsměvem na rtech. Jako já. Vizuální stránka je tradičně na nejvyšší úrovni. Efekty nepůsobí jako pěst na oko a divák si zkrátka vychutnává nádheru světa, který pro film filmaři vytvořili. Snímek je také neuvěřitelně vtipný. Když jsem se dozvěděl, že film je skrz na skrz komedií, trochu jsem se toho obával. Přece jen je to příběh o Ragnaroku, což dle severské mytologie znamená zánik. A zánik není moc optimistická a vtipná záležitost, tudíž jsem se obával, že právě uvolněnější styl se k příběhu nebude hodit. Částečně jsem se obával oprávněně. Film dokáže být vážný ve chvíli, kdy je na drama zaděláno, ale bohužel se zde projevuje problém, se kterým se potýká hlavně druhý díl Strážců galaxie. Jakmile je film ve svém dramatické chvíli, přijde nějaký vtípek nebo komická situace, a dramatická chvíle je pryč. Úplně zbytečně. Na druhou stranu, v momentech, kdy se od filmu očekávají vtipy a hlášky, je to k popukání. Humor je velmi originální a uvolněný. Na hercích je vidět, že si natáčení užívali a jejich projev je velmi přirozený. A jestli snad někdo trochu přehrával, tak v rámci komiksového filmu je to víc než odpustitelné.

Tik, tik, tik, tik....napětí....beznaděj....štěstí....čekání....jedna hodina, jeden den, voda, země, vzduch. Žádný ústřední hrdina, film sleduje příběhy náhodných vojáků. Jedna velká bitevní scéna. Komorní válečný film, kde hlavní roli hraje čas. Velmi pevně uchopitelný film s přehlednou fyzickou a realistickou akcí. Žádné jatka....jen napětí. Tíživou atmosféru vyzdvihuje soundtrack Hanze Zimmera, bez kterého nedá Nolan ani ránu, který postrádá nějaký zvučný motiv, pokud nepočítáme tikání hodinek. Špičkový audiovizuál a kino je naprostou povinností. Nolan je Pan Režisér a to mu nikdo nevezme.

Když jsem šel do kina, říkal jsem si, že se na film musím dívat opravdu kritickým okem a pokusit se potlačit toho malého kluka, který vyrůstal na původní trilogii. To mě přešlo ve chvíli kdy se v kině zhaslo....dámy a pánové, já jsem neviděl zábavnější komiksový film...neviděl! Spider-man: Homecoming má vše, co by film o Spider-manovi měl mít. Přehlednou a vyváženou akci, sympatického Petera Parkera (kterého Tom Holland zahrál dokonale), propracovaného záporáka (Michael Keaton zaválel a vnesl do filmu trochu thrillerově temné atmošky), vtipného parťáka, nějaké to poselství a ponaučení. Film je radost sledovat a z kina jsem vycházel s přiblblým úsměvem na rtech. A když přivřu oči u faktu, že tetička May je zde sexuální objekt a že tradiční tyran Flash Thompson je.....něco, jen ne tyran, tak vše fungovalo na výbornou. Chvála Marvelu, chvála Sony (překvapivě), chvála Jonu Wattsovi (pozlatit ruce, prosím), chvála všem šesti (?) scénáristům a také chvála Michaelu Giacchinovi za dokonalý sountrack, který si bere to nejlepší z původních animovaných seriálů. Smekám a jdu znovu.

Tahle mumie dává ty nejsladší pusinky na dobrou noc, po kterých chlapi umírají a pak ožívají a pak dělají přesně to, co jim jejich pusinková královna nařídí. Já jsem si během filmu taky párkrát zívl a musel jsem zkontrolovat čas, protože tohle byla taková nuda, že už to ani víc nešlo. Začal bych pozitivy. Za prvé slušný vizuál, a za druhé Sofia Boutella, která si svojí příšerku střihla s grácií a zřejmě si ji i užívala. Ale pak to jeden jen z kopce. Ony by to nemusel být tak hrozné, ale ten stupidní scénář to táhne k nejhlubšímu dnu letních blockbusterů. Debilita postav nezná mezí. Tom Cruise jen chodí po lokacích, tváří se zmateně a podle mě vůbec neví, co dělá. Postava archeoložky je úplná špička pomyslné stupnice debility. Je to postava, která má všem všechno vysvětlovat, ale prostě ji nikdo neposlouchá. Russel Crowe (takový ten plesnivý bochník chleba, ze kterého vám babička odkrojí to plesnivé, aby se to ještě dalo sníst) je v tomto filmu k ničemu, jen se zde popere s Tomem Cruisem. Během filmu se postavy náhodně objevují na náhodných místech, humor je zde násilně dotlačen a nefunguje, akce je nepřehledná a taky nefunguje, dialogy jakoby z patra herců padaly....já už na to nemám nervy....nechoďte na to!

Ritchie to má v malíku. Ví, co točí a k dokonalosti piluje svůj režisérský styl, který zkombinoval se známou legendou o králi Artuši a jeho mečíku. Výsledkem budiž dynamický biják s atmosférou videoherního zaklínače, dokonalým soundtrackem, sympatickými herci a....Astrid Bergés-Frisbey (...she's so hot!). První půlka je staroanglicá gangsterka, která nám přibližuje postavy a situaci. To vše se odehrává v rychlém sledu scén a střihů, režisér má vše pod kontrolou. Důkazem například scéna, kde se vyskytují tři stejné postavy ve třech, od sebe nepříliš vzdálených, časových rovinách. Divák se ale neztrácí a nechává se strhnout plynulostí děje. Ano...Ritchie z toho udělal fantasy, ale čert to vem, je to LEGENDA, ve které je asi největším tahákem dokonale slizký Jude Law, který předvádí výborný herecký koncert. Za mě tedy ohromná spokojenost a utvrzení, že Ritchie má jeden z nejzajímavějších režisérských stylů na současné filmové scéně. Rád bych od něj viděl western. Jen tak dál!

Zatím pasuji F&F8 na nejlepší díl série. Šel jsem do kina s očekáváním průměrné akční ptákoviny, která mě má usadit a jednoduše bavit nelogickými šílenostmi a pekly, které se na plátně dějí. To jsem dostal....ovšem s jednou výjimkou. Nejedná se v žádném případě o průměrnou akční ptákovinu. Ono se, dámy a pánové, jedná o špičkovou akční ptákovinu. Dlouho jsem se v kině tak nepobavil. Tvůrci si jasně uvědomili, že tohle už nejde brát vážně. Jakoby si to uvědomovaly i veškeré postavy ve filmu, kteří se sice snaží zastavit začátek třetí světové války, tedy zachránit svět před ultra-záporačkou (čmuchám Avengers), ale během toho hláškují, vtipkují...zkrátka zprostředkovávají zábavu pro ty lidi, kteří sedí v červených sedačkách a čumí na ně z toho velkého obdélníku. Vtip je podáván s perfektním timingem a je díky promakané interakci postav není iritující. Dlouho jsem se takto nenasmál. A přiblblý úsměv se mi z tváře nevytratil ani pár hodin po skončení filmu. Je mi jedno, že nedává smysl, je mi jedno, že to nemá logiku a že to popírá zákony fyziky. Já děkuji tvůrcům a hercům, že mi zprostředkovali naprosto úžasný kinozážitek. ALE....mám i pár výtek. Jedna z nich je spíše starost. Bojím se, že po tomhle už není moc kam jít a přijít s příběhem pro další dva díly, který už by se neopakoval, bude velmi obtížné. Druhá věc: moc mi nesedí skutečnost, že Chris Morgan udělal z Doma superhrdinu, kterého nejde zastavit a jakmile se objeví na scéně, je vše vyřešeno. Myslím si, a to si nedělám prdel, že Dom a jeho tým by zdatně sekundovali Avengerům, když chrání svět před emzáky, nebo bůhvíčím. Zase na druhou stranu, kde by pak byla ta sranda, že?